Přátelé, stává se Vám to také, že jdete poslední dobou z úžasu do úžasu…a ruku v ruce s ním také z naštvání do naštvání? Ani nevíte, jak ráda bych použila ryze český jadrný ekvivalent, který by slovu „naštvání“ poskytl mnohem dramatičtější náboj.

Můj příspěvek se týká něčeho, co na první pohled vypadá jako taková blbost…ale vězte, že se v té „blbosti“ skrývá věčný spor o to, kde končí umění a začíná ideologie…a jestli je vhodné z těchto dvou slůvek umíchat koktejl.

Kapela Vintage Boyz zrušila účast na festivalu poté, co se jim znelíbila politická pozice zpěváka skupiny Zóna A!

Kapela Vintage Boyz se tímto svazáckým gestem zařadila mezi užitečné idioty a budovatele nové názorové normalizace, v níž není důležité, jak člověk hraje, ale zda smýšlí podle předepsaného manuálu.

A tady se otevírá zvláštní paradox doby. Umění, které mělo být prostorem svobody, se dnes začíná chovat jako „upjatá stará panna“. Jako by se z festivalových pódií stávaly malé soudní síně, kde se nehodnotí tóny, rytmy, barvy hlasů, aranžmá…ale ideologická závadnost.

Je zvláštní sledovat, jak se z rozhodnutí „nebudu s tebou sdílet pódium“ stává veřejně oslavovaný akt, místo aby byl veřejně kritizován a pranýřován jako projev nepochopení svobody slova, projev malosti a totalitářského myšlení.

Demokracie přece nestojí jen na právu mluvit, ale i na schopnosti snést, že vedle mne někdo mluví jinak!

Je nanejvýše zneklidňující, jak snadno se v takových příbězích rozděluje svět na „ty správné“ a „ty špatné“. Jak jsou nyní prodejnými médii podprahově stavěni na piedestál ti, kteří by se za svoji tupost a malost měli skrývat v podzemí.

To by nemohla být ta naše milá korporátní média, aby v podobných situacích nesklouzla k jednoduchému rámování. Jedna strana je „citlivá a hodnotová“, druhá „extrémistická a problematická“...

Všímáte si také, že hudba, která by měla být divoká, svobodná, provokující…začíná být sterilní? Jako by se rockové pódium přetavilo ve svazáckou besídku…