Mluvili jsme o společném postupu v oblasti ETS 1 i ETS 2, tedy o tom, jak zajistit, aby klimatická politika byla realistická, předvídatelná a nezatěžovala zbytečně domácnosti ani průmysl. Představil jsem také český záměr non-paperu k odložení části implementace evropského nařízení PPWR. Naším cílem je zabránit tomu, aby špatně připravená implementace nezpůsobila zbytečné náklady v řádu desítek miliard eur. V tuto chvíli se bavíme až o 56 miliardách EURO, které bychom při rozumnějším nastavení mohli v Evropě ušetřit.
Velmi otevřeně jsme řešili také situaci v pohraničí, včetně tématu dolu Turów, a samozřejmě i spolupráci v oblasti národních parků. Právě zde vidím velký prostor pro širší regionální spolupráci. Předjednali jsme proto také možnost setkání širší skupiny zemí V4, které by se věnovalo ochraně národních parků, ale zároveň i rozvoji udržitelné turistiky. Ochrana přírody nemůže znamenat uzavření území před lidmi. Musí jít ruku v ruce s rozumným řízením návštěvnosti, podporou regionů a kvalitní péčí o krajinu.
Druhý den jsme se s kolegy aktivně účastnili jednání k Modernizačnímu fondu. Tady má Česká republika rozhodně co nabídnout. Modernizační fond je nástroj, který reálně pomáhá s transformací energetiky, průmyslu i teplárenství. Proto považuji za důležité, aby tento koncept pokračoval i po roce 2030 a aby se zbytečně nekomplikoval další byrokracií. Potřebujeme nástroje, které fungují, ne nové vrstvy administrativy.
Důležitou součástí cesty byla i debata o česko-polské hospodářské spolupráci, kterou dlouhodobě podporuje také náš velvyslanec ve Varšavě, jeho excelence pan docent Břetislav Dančák. Rád bych proto v blízké době podnikl podnikatelskou misí zaměřenou na efektivní řízení energetického průmyslu, moderní technologie a praktická řešení, která mohou českým firmám otevřít další příležitosti.
Polsko je pro Českou republiku mimořádně důležitý partner. Nejen politicky, ale i ekonomicky. Jde o velký a dynamický trh, na kterém máme jako české firmy co nabídnout. Zároveň se ale musíme mnohem lépe připravit na nově přicházející konkurenci. Nesmíme usnout na vavřínech, protože jinak nám může hrozit postupná ztráta exportních pozic.
A musím dodat i osobní poznámku. Na pár chvil jsem měl možnost projít si Varšavu. Je úctyhodné sledovat, jak rychle se město mění, jak roste a jak je z lidí cítit energie, chuť podnikat a posouvat věci dopředu. Přál bych si, aby se podobné tempo podařilo znovu nastartovat i u nás. Věřím, že k tomu může pomoci i nový stavební zákon, méně zbytečné byrokracie a větší důvěra v lidi, kteří chtějí stavět, podnikat a rozvíjet naši zemi.
