ěkuji za slovo. Dámy a pánové, vláda tady předkládá poměrně rozsáhlou novelu z dílny legislativců Ministerstva vnitra. Rád bych stručně shrnul, o čem tato novela ve skutečnosti je, co je, nebo mělo být její podstatou. Dovolte trošku širší úvod.
Jedním z nejvýraznějších znaků současné krize, současné koronakrize, je to, že vzrostl význam státních hranic. Hranice se do značné míry zavřely a mnoho lidí, kteří byli zvyklí cestovat, muselo v uplynulém roce zůstat doma. Mnozí z těch, kdo pravidelně trávili vánoční nebo novoroční čas kdesi jinde, teď nikam neodjedou. Pro mnohé z nás to bylo nepříjemné, pro některé to bylo bolestivé, že nebylo možné jezdit do zahraničí. Ale existují lidé, kteří mají přesně opačný problém. Protože v době vypuknutí epidemie se nalézali na opačné straně hranice a nemohli dovnitř, nemohli přicestovat do České republiky.
V uplynulých měsících jsem pětkrát interpeloval, angažoval jsem se právě pro ty cizince, rodinné příslušníky českých občanů, kteří nejsou sezdáni, nebo nemají formalizovanou vazbu k českým občanům, která by je opravňovala ke vstupu do naší země v době krizových opatření. Mnohé rodiny zůstaly po dlouhou dobu rozděleny, neboť vláda při překotné tvorbě krizové legislativy na ně zapomněla a bohužel stále mnohé páry jsou pořád ještě rozdělené a to trvá od března.
A nyní nám ministr vnitra předkládá zákon, který má natrvalo a radikálně omezit práva těch cizinců, kteří jsou nesezdanými rodinnými příslušníky českých občanů, to znamená jejich partnerů, a stejně tak i některých dalších rodinných příslušníků českých občanů, například osob závislých na péči českých občanů. Tito lidé totiž měli dosud v podstatě stejná práva jako manželé. Takto to bylo zhruba 15 let a najednou to má být jinak. Najednou mají mít podstatně horší právní postavení. Mají získat jakési speciální nově zaváděné vízum a pak ještě podávat další žádost po příjezdu do České republiky, prokazovat výši příjmů a komerční zdravotní pojištění, které může být například pro těhotné ženy finančně nedostupné nebo vůbec nedostupné.
Dámy a pánové, to je velmi důležité. Skutečně se může stát situace, že pár čeká miminko a my tady teď budeme schvalovat, že znemožníme tomu právu, aby mohl k sobě přijít a žít společně v naší zemi, protože těhotnou ženu mnohé komerční pojišťovny vůbec nepojistí. Důvodová zpráva vytváří dojem jako kdyby toto zpřísnění, které je poněkud nefér nazýváno zpřesněním, bylo nějak nutné z důvodu práva Evropské unie, tedy jako kdyby Česká republika zkrátka k tomuto zpřísnění přistoupit musela. Tak tomu není. Česká republika může tuto restrikci provést, ale nemusí, nikdo ji nenutí. Česká republika neporuší právo Evropské unie, pokud i nadále bude přiznávat lepší postavení těmto rodinným příslušníkům českých občanů, než je k tomu z titulu práva Evropské unie povinna. Hluboce nesouhlasím s tím, co je uvedeno na stránce 22 důvodové zprávy ohledně toho, že nesezdané páry mají dnes při získávání práva pobytu stejná práva jako manželé.
Cituji: "Předkladatel se domnívá, že toto zrovnoprávnění není opodstatněné. Původní způsob transpozice představoval takzvaný gold-plating, postup členského státu Evropské unie, který při transpozici právních předpisů Evropské unie do vnitrostátního práva zachází za minimální požadavky plynoucí z práva Evropské unie, který je považován za nežádoucí. Předkladatel zastává názor, že je na místě normalizovat národní právní úpravu. Jinými slovy, pro Ministerstvo vnitra je nežádoucí, ba nenormální, pokud stát přiznává některým cizincům více než ono minimum práv, které s ohledem na mezinárodní právo či s ohledem na evropské právo přiznávat musí.
S touto filosofií já nesouhlasím. Myslím si naopak, že lidé by v zásadě měli mít co možná nejvíce práv, co možná nejvíce svobody. Samozřejmě tak, aby to bylo slučitelné s právy a svobodami druhých. Natožpak jde-li o rodiny českých občanů, často i budoucí manžele a budoucí rodiče dětí, kteří budou mít naše státní občanství. To je velmi důležité. Tady skutečně bráníme, nebo budeme bránit, tomu, aby přijeli lidé, kteří budou mít budoucí české státní občanství.
K důvodové zprávě dodám ještě to, co ona sama zamlčuje. Totiž, že původním záměrem úředníků Ministerstva vnitra bylo omezit práva všech rodinných příslušníků českých občanů, tedy i manželů, rodičů a dětí občanů České republiky. Původním záměrem bylo dokonce, aby rodinní příslušníci českých občanů měli v České republice nižší právní postavení, než mají rodiny cizinců z Evropské unie. Tedy například, aby ukrajinská manželka českého občana měla v České republice horší právní postavení, než ukrajinská manželka Slováka žijícího v České republice.
Ano, i toto totiž umožňuje právo Evropské unie, neboť Evropská unie reguluje jen to, jak členské státy zachází s cizinci z jiných států Evropské unie a jejich rodinami. Ovšem nepředepisuje členským státům, jak mají zacházet s občany vlastními i s rodinami vlastních občanů.
Ovšem proti tomuto zpřísnění se objevil rozpor v mezirezortním připomínkovém řízení, takže se od něj upustilo, a na paškálu máme tedy jenom ty nesezdané občany. Podstata je ovšem stále stejná. Zpřísnit postavení jedné skupiny cizinců, kteří jsou rodinnými příslušníky našich občanů, zhoršit právní postavení jedné skupiny cizinců, která je navíc relativně malá, je skutečně velmi malá, jedná se o několik desítek občanů, a v celkové imigrační politice České republiky hraje zanedbatelnou roli.
Na závěr mi dovolte jeden příběh tady z Prahy, dokonce z městské části, kde jsem starostou z letošního roku. Jeden náš občan má za partnerku cizinku, která zde již několik let pracuje jako zdravotní sestra na pracovní vízum, tzv. zaměstnaneckou kartu. Slečna letos žádala o trvalý pobyt, ovšem špatně si spočítala dobu dosavadního pobytu, trvalý pobyt nedostala a bylo jí řečeno, že až někdy příští rok. Jak se však spoléhala na získání trvalého pobytu, neprodloužila si to pracovní vízum a ocitla se zde bez víza. Přijela pro ni cizinecká policie, dali jí dokonce na chvilku do cely, vzali jí tkaničky od bot, což je běžný postup, aby se nemohla oběsit. Dopadlo to dobře jen a pouze proto, že mohla prokázat, že je partnerkou českého občana a tedy jeho rodinnou příslušnicí.
Mohla tedy zde zůstat a dostala nové vízum na pět let. To je zcela v pořádku. Pokud by ale tato novela prošla, pane ministře, když by zde nemohla zůstat za těchto podmínek, musela by odjet a žádat o nové povolení k pobytu v původní zemi, což by samozřejmě trvalo velmi dlouho. To se domnívám skutečně, že není potřeba. Navrhuji tedy, aby z této novely byla vypuštěna všechny zpřísnění pro rodinné příslušníky občanů České republiky, aby tam byla ponechána pouze nesporná ustanovení týkající se brexitu a nových průkazů pro cizince. V tomto redukovaném znění, myslím, že nikdo z nás poslanců s novelou mít nemůže a budeme ji moci hladce schválit.
Já bych tedy byl rád, pane ministře, pokud by bylo možné toto třeba deklarovat, protože jinak bych nenavrhoval zamítnutí tohoto zákona. Děkuji.
