před týdnem jsem tady interpeloval předsedu vládu ohledně situace nesezdaných partnerů z různých zemí, které rozdělila cestovní omezení v souvislosti s epidemií. Pan premiér mi sdělil, že od pondělí bude platit nová výjimka ze zákazu vstupu, která umožní partnerům přicestovat za rezidenty ze zemí EU, a že - cituji: "Třetí země se nebudou řešit, není to ani v souladu s doporučením Rady EU, kterého se držíme."

Nová verze ochranného opatření skutečně přinesla to, co premiér avizoval. To je chválihodný pokrok, ale pořád zůstávají nevyřešeny dvě situace, které by podle mého názoru vyřešeny být měly a to velmi rychle.

Za prvé za svými nesezdanými partnery pořád nemohou přicestovat občané třetích zemí, kteří potřebují k cestě vízum. Nemají totiž výjimku ze zákazu vydávat na ambasádách nová schengenská víza. To se naštěstí netýká partnerů, kteří s občanem ČR vychovávají dítě, na které se naštěstí výjimka vztahuje. Tedy například nemůže do Česka přicestovat Filipínec za svou českou partnerkou.

Za druhé partneři nemohou přicestovat ani za rezidenty z třetích zemí. Tedy například za Brazilcem usazeným v Česku nemůže přicestovat partnerka Němka. Nerozumím tomu. Nerozumím, v čem je méně rizikový příjezd partnera, který s občanem ČR vychovává dítě oproti příjezdu bezdětného partnera ze stejné země.

Předseda vlády se odvolával na nespecifikované doporučení Rady EU. Ale pokud je mi známo, Evropská komise 7. srpna naopak vyzvala členské země, aby povolili vstup. Například Nizozemí, Dánsko nebo Itálie víza pro partnery z třetích zemí vydávají.

Pane ministře, prosím o vysvětlení, proč se slovy pana premiéra třetí země řešit nebudou. Ti lidé jsou ochotni být v karanténě, nosit roušky zcela podle vašeho přání. Zatím mám ale pocit, že jediné, co tomu brání, je nedostatek dobré vůle.

Děkuji.