dostává se k nám ve třetím čtení návrh zákona, který má důležitý úkol a zásadní ambici v tom, aby narovnal vztah mezi povinnými v rámci očkování a státem, protože dosud tady podle mě byl velký dluh, který odpovídal tomu - řekněme na východ od železné opony - myšlení, který tady zůstával v tom, že lidé byli povinni podstoupit očkování, ale zároveň pokud se stala nějaká újma, tak měli velký problém se dočkat jakéhokoliv odškodnění. Stát jim uložil povinnost, ale odpovědnost odmítal. A já si myslím, že je moc dobře, že k této změně dochází a že stát odpovědnost za negativní důsledky očkování přijímá. Podle úřadu v některých letech se to číslo závažných důsledků pohybovalo až kolem 600 ročně, což je číslo, které v sobě schovává samozřejmě širokou plejádu jednotlivých negativních důsledků od relativně nám možná připadajících malých důsledků až po zásadní, ale to, co v nich je, ten problém je samozřejmě to, že když stát říká: musíte se očkovat, ale odmítáme nést odpovědnost, tak jakoby říká, můžeme si to vyložit buď jako, že nic se nemůže stát, což ale ani stát neříká, že se nic nemůže stát, ale že odmítá odpovědnost nést za to, že se něco negativního může stát. A představte si situaci rodičů, kterým se stane to, že jejich dítě, to nejcennější, co mají, reaguje nějakým způsobem nestandardním na proběhlé očkování. V té chvíli nemůžeme od nich čekat, že začnou schraňovat důkazy, detektivním způsobem shromažďovat složitou dokumentaci, aby se utkaly o náhradu škody. Proto si myslím, že ta koncepce, která je zvolena, tak jak je nastavena v tomto návrhu, je správně. Je správně v tom, že důkazní břemeno na ně není navaleno, což doposud podle stávajících ustanovení bylo.
Jediný povzdech nad tím - ale nejdřív se vyjádřím k těm pozměňovacím návrhům za náš klub. My nebudeme podporovat ten pozměňovací návrh od paní poslankyně Adámkové, který prošel zdravotním výborem, protože to zúžení nepovažujeme za vhodné. My naopak podpoříme návrh pana poslance Kaňkovského a podporujeme a podpoříme i tento návrh zákona.
To, proč to děláme, je jenom naše konzistentní jednání. My jsme totiž jako Starostové toto zavedení objektivní odpovědnosti za negativní důsledky očkování už navrhovali ve Sněmovně před více než dvěma lety. Tehdy - a bylo to 26. dubna 2017, kdy jsme hlasovali ve Sněmovně. Tento návrh získal jenom 43 hlasů, když ho odmítla sociální demokracie, ANO a KSČM a Úsvit - tedy ještě nutno zmínit. Jsem moc rád, že se i pomocí této debaty podařilo tento problém dovysvětlit a posunout tak, že samotná vláda přišla s tímto návrhem.
Povzdech je ten, že jsme mohli mít už tento zákon dva roky, a že už dva roky mohl jednak dávat pomocnou ruku lidem, u kterých se negativní důsledky vyskytly. A zároveň mohl působit i pozitivně v tom smyslu, jak v závěru své řeči zmínil pan ministr v tom, aby ta nedůvěra v očkování a v jeho možné negativní důsledky, aby byla oslabována. A my tento zákon podpoříme i proto, že ve chvíli, kdy stát bere odpovědnost nejenom za to všeobecné blaho, které ukládá tou povinností, ale přijímá i odpovědnost za případné negativní důsledky, je právě cesta k tomu, aby se stát ke svým občanům nechoval jako k podřízeným, a jako ke svému majetku, ale jako k partnerům, a to je cesta k tomu, aby důvěra mezi těmito povinnostmi a občany a státem byla co možná nejvyšší. Proto my tento návrh podporujeme, tak jako jsme ho podporovali před dvěma lety, ale tehdy bohužel ještě současná vládnoucí koalice pro něj podporu neměla.
Děkuji.
