A nebylo to jenom těch skoro sto tisíc lidí v Praze, ale i spousta lidí v dalších městech. Obrovské množství z vás to cítí stejně, ale prostě jste nemohli přijít.

Podle sociálních sítí to sice vypadá, že největší odvahu má v politice ten, kdo nejvíc a nejsprostěji křičí na druhého. Ukázali jste, že to není realita. Mám z toho velký respekt.

A co bude teď? Co když vláda nic nezmění? A my se potkáme znovu v dalších městech nebo i na Letné. Za jak dlouho to všechny unaví? Ale třeba se něco stane! Třeba přijde nějaká naděje.

Možná. Ale chci vás o něco poprosit: Nečekejte v politice na spasitele.

Jestli má vypadat politika jinak, musí přijít jiní lidé. Nadějní lidé, kteří mají odvahu do toho jít. A ti lidé jste vy. Je těžké vystoupit z komfortní zóny a nebude to lehké ani v těch zaběhlých stranách. Ale všichni vás potřebujeme.

A já vás potřebuju.

Díky a držte se