I když to hlavní se dozvíme až v následujících dnech a týdnech, už teď prosakují informace o tom, k čemu má na bezprecedentním zbrojařském fóru dojít. Poprvé nemá jít jen o diskuse a výměnu informací mezi zainteresovanými stranami z řad členských států NATO, ale o něco mnohem hmatatelnějšího.

Zbrojaři a státy mají totiž uzavřít obří kontrakty na nové zbraňové systémy určené na obranu aliance i další dodávky na Ukrajinu. „Pokud aliance připravuje balík pomoci pro Ukrajinu, tak je logické, že se k tomu musí uzavřít nové smlouvy a že je to z velké části předjednané. Umím si představit, že finanční prostředky jsou pro jednotlivé zbrojařské firmy cíleně vypsány,” sdělil ParlamentnímListům.cz bezpečnostní expert Andor Šándor.

Zbrojařský byznys ve velkém

Administrativa Donalda Trumpa dala jasně najevo, že evropské státy se mají o své bojové schopnosti postarat samy. Přinejmenším v oblasti konvenčních zbraní. Trump mluví o nové éře NATO a trvá na tom, že všichni spojenci musejí do roku 2035 vydávat na obranu minimálně 5 % HDP.

To evropské lídry děsí. A vymýšlejí způsoby, jak zabránit stažení Američanů z kontinentu a alespoň částečně splnit americké požadavky. Na klidu jim nepřidává ani to, že americký ministr války Pete Hegseth v červnu spustil audit, na jehož základě Bílý dům rozhodne o dalších krocích. Hotov má být do konce roku.

„Bude velká tendence - a to už předvádí Rutte, jak leze Trumpovi do zadku - aby se nestalo nic, co by vykolejilo Trumpa, a on tam udělal nějakou scénu. Dobře víme, že nebýt toho, že summit hostí turecký prezident Erdogan, tak by tam Trump ani nepřijel. To ukazuje, co si o Evropě myslí. Nepochybně se v tom odráží dlouhodobě kritizovaná závislost Evropy na Američanech,” popisuje nálady v alianci Šándor.

Zbraně pro Ukrajinu nepodporují všichni

Proto šéf NATO Mark Rutte učinil zbraňovou produkci hlavní prioritou nadcházejícího summitu. Mluví přímo o „revoluci v obranném průmyslu”. Evropané mají údajně slíbit rozsáhlé investice do protivzdušné obrany, dronů a také raket s dlouhým doletem. Právě ty totiž Američané už dříve evropským spojencům i Ukrajincům odmítli poskytnout.

Podle Andora Šándora se účastníci budou snažit zachovat dojem jednoty. „Bude snaha neukazovat příliš velkou roztržku. Toho lze dosáhnout tím, že Evropa skutečně převezme velký díl odpovědnosti. A teď vzniká otázka, jak se bude schopna dohodnout, čí zbraně bude kupovat. Francouzi nepochybně nebudou nadšeni, když to budou americké zbraně. Tyhle věci tam budou určitě zaznívat,“ řekl ParlamentnímListům.cz.

Součástí společného prohlášení má být i závazek poskytnout Kyjevu další vojenskou pomoc ve výši až 140 miliard eur v následujících dvou letech. Má se za to, že Američané už se na ní podílet nebudou.

A podílet se na ní nebude ani slovenská vláda. Premiér Robert Fico totiž další vojenskou podporu ukrajinského válečného snažení vnímá jako zásadní překážku pro diplomatické řešení konfliktu a místo toho vyzývá k zahájení dialogu s Ruskem. „Generální tajemník jednoznačně řekl, že deklarace, která bude přijata v Ankaře, nebude zavazovat žádný členský stát NATO, aby přijal jakákoli finanční rozhodnutí ve prospěch Ukrajiny,” prohlásil v neděli Fico.

Fotogalerie: - Jednání sněmovny

Česko se přidalo k novému zbrojnímu projektu

Skepse panuje i v dalších zemích. V dubnu Slovensko, Maďarsko a Česko odmítly ručit za novou půjčku pro Kyjev ve výši 90 miliard eur. Vláda Andreje Babiše (ANO) také ukončila financování zbraní pro Ukrajince ze státního rozpočtu skrze muniční iniciativu. A na červnové konferenci k obnově Ukrajiny v polském Gdaňsku český premiér na rozdíl od řady dalších evropských lídrů zdůraznil význam mírové politiky.

Vláda ale současně činí kroky k budování českých a evropských obranných schopností. ParlamentníListy.cz zjistily, že se Česká republika zapojí do nových obranných projektů, které Brusel představil minulý pátek. Jde o zcela nový přístup k vyzbrojování, který předpokládá spolupráci napříč několika státy a mezi různými zbrojařskými firmami.

V následujících letech má do těchto projektů jít až 209 miliard eur. Česká republika se konkrétně bude podílet na výrobě dronů a budování protidronové, protivzdušné a protiraketové obrany, rozvoji obranných systémů ve vesmíru a také posilování východního křídla NATO napříč jednotlivými doménami.

Kanada chce banku NATO

I o tom bude nepochybně řeč na zbrojařském fóru v Ankaře. Klíčovou roli v uvedených projektech totiž může hrát zbrojovka Czechoslovak Group (CSG) nejbohatšího Čecha Michala Strnada. Jeho firma byla ostatně předním sponzorem muniční iniciativy, spuštěné Fialovou vládou.

Velkou otázkou, kterou nejen lidé ze zbrojního průmyslu v těchto hodinách řeší, je financování všech těchto ambiciózních plánů. Bankovní instituce se totiž až k financování zbrojařů dosud stavěly spíše odmítavě.

V dubnu se proto v kanadském Montrealu setkali zástupci 18 členských států a v utajeném režimu jednali o návrhu kanadské vlády založit společnou banku NATO. Známé není ani to, kdo se schůzky účastnil. Jisté ale je, že plán už podpořily vlivné finanční skupiny, jako jsou JPMorgan, Deutsche Bank, ING Group či Commerzbank. Zbrojařské fórum v Ankaře může dát i tomuto projektu konkrétnější obrysy.

Psali jsme:

Tajemství vytoužené večeře Petra Pavla odhaleno

„Lžou i v tázacích větách.“ Filip Turek o větrnících, Pirátech i Pavlovi

Profesor: Pavel ani nerozumí svým projevům. V Ankaře zastupuje cizí moc

Před Ankarou: V USA slábne podpora NATO, jinde lidé méně věří Ukrajině