Mgr. Jana Černochová

  • ODS
  • Hlavní město Praha
  • poslankyně
ProfileTopCardGraphDescription

Průměrná známka je -0,09. Vyberte Vaši známku.

-3 -2 -1 0 1 2 3 4 5

( -3 je nejhorší známka / +5 je nejlepší známka )

11. 2. 2021 19:09:00

Chci na vládu apelovat, aby se konečně probrala

Chci na vládu apelovat, aby se konečně probrala

Projev na 83. schůzi Poslanecké sněmovny 11. února 2021 k návrhu na vyslovení souhlasu Poslanecké sněmovny s prodloužením doby nouzového stavu

 Děkuji, pane místopředsedo. V úvodu mi dovolte, abych pouze ve stručnosti reagovala na své dva předřečníky, konkrétně na pana ministra vnitra, který v Poslanecké sněmovně řekl, že v případě zrušení nouzového stavu hrozí uzavření hranic okolními státy a Česko vejde do dějin jako země, která uprostřed války demobilizovala. Kdybych připustila, že jsme ve válce, což je dle mého skutečně velice přestřelené přirovnání a v této souvislosti nelze nevzpomenout nedávné srovnání, také velmi absurdní, paní ministryně Maláčové s druhou světovou válkou, tak tady můžu s čistým svědomím konstatovat, že skutečně ČSSD ty paralely vůbec nejdou. Pak bych tedy musela i připomenout, že naše vláda je ve svém chaosu a ve své neschopnosti asi pátou kolonou nepřítele a možná o tom ani ještě neví. Česko vejde do dějin naopak tím, jak neschopnou vládu má, jak byla arogantní, jak zpronevěřila důvěru lidí a jaký chaos byla a je schopna vytvářet. Takže jinak, kolegyně, kolegové. Jsme země, kde generálové střílejí za války do vzduchu - salvu zákazů a příkazů, salvu vyhrožování a osočování jiných za své vlastní chyby bez ohledu na vedlejší škody. Pane ministře Hamáčku, nezkoušejte přehazovat vaši neschopnost a chyby na ostatní.

K dalšímu předřečníkovi panu Ondráčkovi bych jenom možná uvedla na pravou míru rozpor v těch číslech, které tady zmiňoval a které se týkají nasazení našich vojáků. Zmiňoval číslo 440. Za rok 2020 bylo celkem nasazeno 15 707 vojáků a příslušníků Armády České republiky - tím je myšlena i Vojenská policie, byli nasazováni i studenti středních a vysokých vojenských škol, Univerzity obrany v Moravské Třebové, střední školy, mohla bych tady zmiňovat i studenty medicínských oborů na vojenských školách. A podle informací, které jsme dostali před týdnem na výboru pro obranu, tak v tuto chvíli je každý den nasazováno v průměru 700 příslušníků. Takže to číslo 440 nesedí a já si to vysvětluji tím, že možná od toho byli odpočteni ti vojáci, kteří drží hotovost a nebo jsou v rámci těch desetidenních cyklů, rotačních cyklů, v tu chvíli, kdy jim končí ta služba, v takové jako by karanténě, než zase na ně dojde řada. Ale skutečně v průměru těch vojáků je nasazováno kolem 700.

Tak a tím končím svoje entrée, které se týkalo armády a vojáků, a jak nás tady vyzval pan premiér, začnu řešit věc, která mně je také blízká, která se týká školství. Vím, že tady už řada mých předřečníků zmiňovala různé problémy, které musíme a budeme muset řešit, tak dovolte, abych k tomu i já tady řekla svůj pohled na tuto věc.

Neumím si představit, že bez ohledu na výsledek dnešního jednání a hlasování zůstane situace ohledně zavřených škol i po roce vlastně stejná a budeme všichni neustále přihlížet tomu, jak je rozvracena vzdělanostní úroveň společnosti, jak jsou přetěžováni rodiče, z nichž mnozí mají v tuto chvíli úplně jiné starosti, mají i existenční problémy. Všichni víme, v jak složité situaci jsou naši učitelé a ostatní pedagogičtí pracovníci. Tato krize bude mít nedozírné materiální a finanční důsledky. Ale vůbec největší újmou je kromě dlouho trvající ztráty svobody společnosti propad vzdělanosti nastupující generace. Bez vzdělání nemá naše společnost žádnou budoucnost. Vzdělání je podmínkou pro to, abychom se dokázali v budoucnu rychle vyrovnat i s těmi materiálními dopady pandemie a abychom byli úspěšnou společností. Nejsem si však jistá, že si to naše vláda dostatečně uvědomuje, protože mám pocit, že se již smířila s tím, že on line výuka vyřeší vše. To je obrovský omyl.

Vím, že se scházíme ještě do konce února v tomto polovičním formátu, na druhou stranu se dalo předpokládat, že právě oblast školství tady bude dnes nejčastěji skloňovanou agendou. A velmi mě mrzí, že se tohoto jednání dnes neúčastní ministr školství, mládeže a tělovýchovy a že vlastně i za mnou ty lavice velmi prořídly. Děkuji paní ministryni Schillerové, panu ministrovi Zaorálkovi, že tady s námi ještě sedí a že nedávají najevo oni tu aroganci toho, že tady skutečně snad jsme déle, než jste předkládali, protože jste si mysleli, že prodloužení nouzového stavu bude i dneska brnkačka.

Všichni chápeme, že za současné situace je prakticky nemožné, aby se okamžitě vrátily všechny děti do školních lavic. Nicméně i přesto bych chtěla velmi apelovat na vládu, ministra zdravotnictví, ministra školství, aby bezodkladně zpracovali reálnou koncepci návratu dětí do škol.

Mám totiž neblahý pocit, že již oba zcela rezignovali na hledání řešení naléhavé situace v oblasti vzdělávání a nechávají věci plynout jako by si ani neuvědomovali odpovědnost, kterou v této oblasti jako vládní činitelé mají. Jako starostka a radní pro oblast školství Městské části Prahy 2 neustále komunikuji se školami a je mi jasné, že s obdobnými problémy se potýkají i jinde.

V posledních týdnech naši ředitelé zaznamenávají všeobecnou a stále narůstající apatii nebo možná až letargie ze strany žáků, a to i třídních premiantů. Nemůžeme po dětech chtít, aby fungovaly jako na klíček a dlouhé nekonečné měsíce stále soustředěné, seděly hodiny a hodiny u počítače a plnily zadání, aniž by měly možnost jakékoliv normální sociální interakce se svými vrstevníky. Žádný WhatsApp, Microsoft Teams nebo Google Classroom obyčejnou velkou přestávku se spolužáky ve škole nenahradí.

Požaduji tedy, aby vláda poskytla dětem a jejich rodinám nějaké světlo na konci tunelu, aby vypracovala koncepci návratu k normálu, která bude nejen reálná, ale také realizovatelná. Koncepce, kterou mám na mysli, by měla samozřejmě zahrnovat konkrétní datum, nejenom prázdné floskule o případném návratu. Pakliže Ministerstvo školství nějakou konkrétní koncepci má, nechť nám ji tedy, prosím, všem okamžitě představí. Vyřiďte to, prosím, panu ministrovi Plagovi.

Jak jsem řekla, chápu, že není možné pustit do škol všechny děti najednou. V tomto smyslu tedy žádám, aby byli do škol neprodleně vpuštěni alespoň nejen žáci devátých tříd, o kterých se často mluví, ale také žáci třetích tříd. Vzpomeňme si, prosím, že těmto dětem nebylo umožněno chodit do školy prakticky celé druhé pololetí druhé třídy, nyní jsou také již dlouhé měsíce doma a v tomto věku opravdu urgentně potřebují zpátky do školních lavic. A stejně tak to potřebují i jejich rodiče, kteří s nimi také celé ty dlouhé měsíce sedí doma a snaží se zoufale načítat učivo alespoň o krok, jeden, dva napřed, aby své děti mohli úspěšně doučovat a látku jim vysvětlit.

V souvislosti s deváťáky bych také ráda požádala ministerstvo, aby urychleně vypracovalo a zveřejnilo systém přijímacích řízení pro tento rok. Možná se vám zdá, že duben je daleko, máme půlku února, ale řada z vás jistě také dělala zkoušku na střední školu a možná si ještě vzpomenete, jak jste byli nervózní. Koneckonců tato zkouška determinuje další čtyři roky studentského života a pro mnohé života celého. Nejen, že současní deváťáci nemají možnost se pořádně připravovat se svými učiteli a jsou nepochybně oproti minulým ročníkům v učivu pozadu, ale ani neví, za jakých okolností a jakým způsobem budou zkoušky probíhat. Určitě by bylo pro ministerstvo možné připravit několik variant pro různé epidemiologické situace a tyto varianty zveřejnit. Vystresovaným dětem a i vystresovaným rodičům by se alespoň na chvilku ulevilo, kdyby měli alespoň v tomto jasno a zasvítilo by světlo na konci tunelu.

Před závěrem svého vystoupení bych ráda upozornila i na vysokoškoláky. Zde, podobně jako na základních a středních školách, nejvíce trpí první ročníky, protože nástup na vysokou školu je obrovskou změnou nejenom systémem výuky, ale také co do utváření vazeb mezi spolužáky. Každý z nás, kdo si to absolvoval, tak ví, že to není jenom o tom vyměňovat si knížky, sdělovat si věci, které souvisí s výukou, ale je to i o tom obyčejném chození na pivo. A to současní spolužáci v prvním ročníku vysokých škol ještě nezažili. I zde je tedy nezbytné co nejdřív nalézt způsob, jak normální výuku obnovit a dát studentům prostor, aby si zvykli na odlišné metody studia a samostudia a dokázali také spolupracovat, protože dosud se mezi sebou ani neznají.

Vážený pane premiére, vážená paní ministryně, pane ministře, ráda bych vás upozornila na skutečnost, že plošná online výuka není v žádném případě vhodný způsob, jak vzdělávat a vychovávat nadcházející generace. Vy to samozřejmě víte. Je možné, že jste i vy předmětem různých mailů nebo respektive, že jste adresáty mailů, kde vás rodiče žádají o to samé, o co žádám já.

Pětina žáků ani po roce pandemie nemá dostatečné technické vybavení či připojení pro to, aby mohli absolvovat výuku, kterou jim jejich škola nabídne. A pokud žáci mají tyto technické prostředky, ani tak není možné tímto způsobem zcela plnohodnotně nahradit prezenční studium, které je plně pod kontrolou pedagoga, kdy není třeba neustále řešit nějaké technické potíže nebo problémy s pozorností jednotlivých žáků a studentů. V žádném případě nepatřím k těm, kteří by se domnívali, že online výuka je plnohodnotná a takřka po roce jejího praktikování si dokonce myslím, že už se musí její důsledky na dětech negativně projevit i na rodičích.

Budeme bohužel svědky úpadku vzdělanosti a budeme narážet na možné oslabení naší konkurenceschopnosti a životní úrovně. Proto chci na vládu apelovat, aby se v tomto směru konečně probrala a nalezla nějaký způsob, jak lze co nejvíce žáků a studentů vrátit do učeben. Moc o to prosím. Celá řada evropských států umožňuje svým žákům chodit do škol i přes nastalou situaci. Česká republika však bohužel patří na evropskou špičku v počtu dní, které děti strávily na online výuce. Nemusíme být nutně best in covid i v tomto ohledu. Apeluji na vás a prosím vás, pojďme pracovat na tom, jak děti do škol vrátit - postupně, systematicky, s rozmyslem, ale pojďme vrátit děti zpátky do škol. Pro náš stát a pro náš národ je to podmínky přežití.

Děkuji za pozornost.

Profily ParlamentníListy.cz jsou kontaktní názorovou platformou mezi politiky, institucemi, politickými stranami a voliči. Názory publikované v této platformě nelze ztotožňovat s postoji vydavatele a redakce ParlamentníListy.cz. Pro zveřejňování příspěvků v této platformě platí Etický kodex vkládání příspěvků a Všeobecné podmínky používání služby ParlamentníListy.cz.
Diskuse obsahuje 0 příspěvků Vstoupit do diskuse Komentovat článek Tisknout
reklama