Mgr. Jiří Kobza

  • SPD
  • Hlavní město Praha
  • poslanec
ProfileTopCardGraphDescription

Průměrná známka je 4,42. Vyberte Vaši známku.

-3 -2 -1 0 1 2 3 4 5

( -3 je nejhorší známka / +5 je nejlepší známka )

19. 6. 2019 8:57:05

Co je to liberální socialismus?

Co je to liberální socialismus?

Jde o myšlenkový a politický směr, jehož stoupenci jsou označováni různě: neomarxisté, sluníčkáři, pravdoláskaři, pražská kavárna apod.

 

Nicméně dosud se zde, ve veřejném prostoru, neobjevila jasná definice tohoto směru, proto jsme s politologem Tomášem Doležalem vypracovali jeho následující popis a shrnující charakteristiku.

Tak tedy – co si představit pod označením  „liberální socialismus“? (Mimochodem, tento termín jsem, k údivu moderátora Jakuba Železného použil nedávno v televizní debatě na téma slovenských prezidentských voleb a dlužím tedy jeho bližší vysvětlení jemu i divákům…).

Jde o pojmenování utopického socialistického hnutí, které popírá demokratické rysy společnosti, odmítá se smířit s výsledkem demokratických voleb, zejména když mu nevyhovuje. Jeho charakteristickým rysem je dekadence společnosti, projevující se například ve značné společenské toleranci (a propagaci) konzumace drog, v rostoucí sexualizaci společnosti, propagaci homosexuality a tlaku na dekriminalizaci různých sexuálních deviací, např. pedofilie.  

Pod eufemismy „Občanská společnost“ a „Neziskové organizace“ se s financemi nejrůznějších „fondů“ všemožní samozvaní aktivisté snaží o revizi výsledku demokratických voleb a bez jakéhokoliv mandátu občanů ovlivňovat, když už ne přímo určovat, vládu v zemi.

Stoupenci liberálního socialismu (pod nejrůznějšími názvy stran) vládli v Evropě posledních 30 let.

Politologicky je liberální socialismus utopická, sociálně inženýrská avanturistická ideologie, jejímž cíle je uměle a násilně přetvořit člověka a společnost, vytrhnout je ze zažitých a přirozených vazeb, hodnot a tradic rodiny, národa a státu (jeho předchůdce můžeme najít v začátcích komunismu v Sovětském svazu anebo ještě dále v historii u pikardů a husitských adamitů).

Chce zpochybnit základní definiční znaky evropské křesťanské společnosti, uměle nastavit nová paradigmata založená zejména na vlastním hodnotovém relativismu. Útok je veden především na základní společenské instituty, jakými jsou rodina, svoboda, víra a řád. Novými ideály mají být multikulturalismus, masová migrace, organizované přistěhovalectví, mísení náboženství a kultur.

To není možné bez vyprázdnění původních a přirozených rolí mužů a žen. Liberální socialismus proto přichází s pojetím pohlaví jako sociálního konstruktu, který je věcí osobní volby, nikoli biologickou daností, prosazuje homosexuální sňatky a adopce dětí homosexuálními páry. Snaží se o rozbití tradičních společenských struktur a jejich nahrazení novými nástrojem k prosazení těchto cílů.

Prostředkem pro to je především organizovaná mediální manipulace založená na potlačení svobody projevu, shromažďování a sdružování. Dále na rostoucí cenzuře a kriminalizaci nepohodlných názorů stejně jako na ostrakizaci jejich nositelů (například pod záminkou boje proti „nenávisti“).

Jde tedy o kolektivistickou ideologii, jejímž ideálem je silná centrální moc resp. silné nevolené struktury na centrální (státní) moc navázané a státem financované, z prostředí tzv. neziskového sektoru a vágně definované občanské společnosti. Některé tyto entity a spolky mají až charakter sekt.

Dalším z jejích cílů je zásadní oslabení moci a role suverénního národního státu ve prospěch nevolených nadnárodních a globálních mocensko-politických struktur z hlediska procesů a rozhodovacích mechanismů. Jde také o ideologii, která je založena na nerespektování principů většinové vůle a popření demokratické volby, a která umožňuje samozvaným spolkům (schovaným právě pod eufemismem „občanské společnosti“) nárokovat si a uchopit moc a politický vliv, ke kterým nemají žádný mandát od spoluobčanů.

Liberální socialismus je také důležitým nástrojem pro nástup nadnárodních korporací k uchopení nekontrolované moci všude tam, kde jim v tom dosud bránily hranice a zákony národních států.

Zmíněným odmítnutím a rozbitím tradičních sociálních struktur (rodina, okolí, národ, stát) je totiž občan osamocen, plně vydán na milost a nemilost systému a je tedy snadno ovladatelný.

Liberální socialismus je tedy úpadkový, patologicky zvrácený způsob usurpování si moci a  vlády nastolením chaosu, ovládnutí společnosti zmatením uvažování lidí, znepřehledněním právního řádu spoustou zákonů, předpisů, vyhlášek a nařízení, která se neustále novelizují (v ČR platí přes 1,6 milionu takových norem, čímž se výrazně snižuje možnost, že by se v nich někdo vyznal.

Liberální socialismus je v posledku pomalá, pomatená, zhýralá až zvrhlá cesta do pekla. Cesta, která vede do chaosu, násilí a neštěstí obyčejných lidí.

Tato ideologie (a praxe) má jednoho úhlavního nepřítele, kterým je demokracie. Ta pravá, bez přívlastků, která je stále dostatečně silná, aby se tomuto rozkladu mohla ubránit (když najde politickou vůli, která je pod mediální masáží značně oslabena). Proto se ji stoupenci liberálního socialismu snaží všemožně omezit, znectít a zneužít.

Nenechejme si vzít demokracii! Nebo budeme i se svými dětmi a vnuky v pořádném maléru.

Profily ParlamentníListy.cz jsou kontaktní názorovou platformou mezi politiky, institucemi, politickými stranami a voliči. Názory publikované v této platformě nelze ztotožňovat s postoji vydavatele a redakce ParlamentníListy.cz. Pro zveřejňování příspěvků v této platformě platí Etický kodex vkládání příspěvků a Všeobecné podmínky používání služby ParlamentníListy.cz.
Diskuse obsahuje 0 příspěvků Vstoupit do diskuse Komentovat článek Tisknout