Mgr. Jiří Kobza

  • SPD
  • Hlavní město Praha
  • poslanec
ProfileTopCardGraphDescription

Průměrná známka je 4,26. Vyberte Vaši známku.

-3 -2 -1 0 1 2 3 4 5

( -3 je nejhorší známka / +5 je nejlepší známka )

03.12.2021 15:09:00

Okopávání Golemových kotníků

Okopávání Golemových kotníků

Před časem jsem kdesi četl článek s titulkem Myš provokuje tygra. Byl to výstižný rozbor aktivit některých českých politiků směřovaných čelně a přímo proti dvěma světovým velmocím, Rusku a Číně. Zejména český postoj k Rusku je velmi členitý.

 Důvodná reminiscence na srpnovou okupaci jako by pro mnohé navždy překryla fakt, že nebýt Sovětského svazu, mohli jsme žit v tundře a mluvit Německy, zatímco v našich zemích by se pod vedením správných árijců budoval nový lebensraum. Jeden obzvlášť nadaný provokatér, Tomáš Klvaňa, dokonce v té souvislosti prohlásil, že nás Rudá armáda v květnu 1945 neosvobodila, nýbrž přepadla. Tato věta byla jen základnou pro následující propagandistickou smršť vedenou v médiích typu Forum 24. Mnozí čeští oficiální činitelé v sobě nacházeli protikomunistické hrdiny (J. Štětina, M. Němcová atd.) a bojovali padesát let staré boje či spíše se honili za vlastním stínem, neboť za někdejšího režimu nikterak nestrádali a čerpali z něho tolik výhod, kolik potřebovali. Pokrytectví těchto lidí je ale nekonečně nebzpečné, protože naši zemi vzdaluje od normálních a oboustranně výhodných vztahů s jmenovanými velmocemi.

To dobře chápal i Václav Havel, když v roce 1993 jako výraz ukončení historických traumat podepsal s Borisem Jelcinem Smlouvu o přátelských vztazích a spolupráci s Ruskou federací. Následně (v květnu 1995) navštívil Havel Ruskou federaci u příležitosti oslav výročí porážky nacismu. Tomu se říká realistická a vyvážená zahraniční politika, která nezapomíná na to, „co jsme si“, ale sází na budoucnost. Dnes mnohé hlasy volají po jednostranném vypovězení této smlouvy a dochází k řadě schválností a provokací, které mají základy česko-ruského dialogu podkopat a zničit. Musíme se nahlas a stále hlasitěji ptát, zda tito udatní rusobijci jednají v zájmu českého státu a jeho občanů. Pohleďme na tu truchlivou inventuru:

A/ Protiruské provokace

2013-2014: Podpora protiruských (až fašistických) sil na Ukrajině při tamním převratu (Majdan). Následné opakované připojení se České republiky k protiruským sankcím EU – s důsledkem velmi negativních dopadů na české firmy a exportéry do Ruska(např. Hamé, LOM Praha, Madeta, Škoda Auto, Škoda jaderné strojírenství)

Červenec 2018: Odstranění desky připomínající osvobození Prahy Rudou armádou pod vedením maršála Koněva ze Staroměstské radnice pod záminkou rekonstrukce budovy – dodnes tam, přes dokončení rekonstrukce, nebyla deska vrácena, na pokyn primátora Hřiba

Srpen 2018: V režii starosty Prahy 6 Ondřeje Koláře (mj. syna „evropskohodnotového“ aktivisty Petra Koláře a nyní nově zvoleného poslance koalice SPOLU) – umístěna dehonestační tabulka u pomníku maršála Koněva.

Srpen 2019: Ze strany radnice Prahy 6 bylotolerovánoopakované posprejování pomníku Koněva, naproti tomu byly sankcionovány pokusy o očištění pomníku; starosta Kolář explicitně odmítl znečištění odstranit.

Srpen 2019: Došlo ke jmenování (poslankyní a vládní zmocněnkyní za ANO Válkovou) obdivovatelky nacistických představitelů Eugenie Číhalové do Rady vlády pro národnostní menšiny jakožto zástupkyně ruské diaspory v České republice.

Září 2019: Koněvův pomník byl na pokyn radnice na Praze 6 zakryt plachtou a úřad bránil pokusům aktivistů o odstranění plachty.

Únor 2020: Bylo přejmenováno Náměstí Pod kaštany před velvyslanectvím Ruska v Praze na Náměstí Borise Němcova.

Duben 2020: Úplné odstranění pomníku Koněva na pokyn vedení radnice Prahy 6, kde byl starostou již jmenovaný Ondřej Kolář.

Duben-květen 2020: Smyšlená „Causa Ricin“ vyvolaná týdeníkem Respekt, následné vypovězení dvou ruských diplomatů.

Duben 2020: Pavel Novotný, starosta městské části Řeporyje, dal postavit pomník válečným zločincům Vlasovcům, kteří bojovali za 2.světové války po boku SS a Wehrmachtu proti Rudé Armádě a krvavě a krutě potlačovali Varšavské povstání.

Duben 2021: Dodnes neobjasněná a možná i jednodouše vyfabrikovaná Causa Vrbětice–následovalo vypovězení velkého počtu ruských diplomatů a reciproční vypovězení českých diplomatů z Ruska. Důsledkem byla faktická likvidace funkčnosti (obou) ambasád,paralyzace konzulární činnosti, ekonomické a kulturní důsledky.

Uzavření ruské školy v Praze: Jako jeden z důsledků těchto sankcí došlo k ukončení činnosti ruské školy v Praze. Připomínám, že tato škola zde fungovala 100 let a byla zřízena jako součást Masarykovy akce ruské pomoci, která měla pomoci ruským emigrantům z občanské války.

Duben 2021: Vyřazení Rosatomu z tendru na dostavbu Dukovan. Velice se o to zasazoval pirátský poslanec Lipavský a poslankyně TOP Langšádlová

B/ Protičínské provokace

Od roku 1996 dosud: Vyvěšování vlajek Tibetu jako protest proti dnešní ČLR. Na počátku to bylo jen na 4 radnicích, dnes už jich je kolem 800, a k tomu více než 100 škol, navzdory tomu, že zákon zakazuje politické působení na školách. Cílem samozřejmě měla a má být provokace vůči kontinentální Číně.

Březen 2016: Při návštěvě čínského prezidenta Si Tin-Pchinga uspořádali Karel Schwarzenberg, Milan Bursík, Miroslav Kalousek a další veřejní činitelé provokační akce v ulicích Prahy, včetně potyčky s policií na Hradčanském náměstí.

Prosinec 2018: Novopečený primátor Hřib zrušil veškerá předchozí diplomatická jednání o zapůjčení pandy velké z Číny pro pražskou ZOO s odůvodněním, že peníze, které by do toho šly, by „Čína využila na špionážní aktivity proti nám.“

Květen 2019: Primátor Hřib místo pandy z Číny vyjednal luskouna z Tchajwanu. V té souvislosti je nutno říci, že „pandí diplomacie“ je důležitou složkou mezinárodněpolitických vztahů s Čínou. Zapůjčení pandy do jiné země obvykle značí navázání úzkých hospodářských vztahů.

Říjen 2019: Vypovězení partnerské smlouvy Prahy s Pekingem pražským primátorem Hřibem. Důsledkem byl razantní propad počtu čínských turistů do České republiky(dle oficiálních statistik denní útrata jednoho čínského turisty v ČR činila 1 300 Kč)

Srpen 2020: Cesta předsedy Senátu Vystrčila na Tchajwan a jeho teatrální výkřik „Jsem Tchajwanec“. Důsledkem bylo enormní poškození zájmů českých exportérů a investorů do Číny

Všechny uvedené a mnohé další provokační aktivity narušující standardní vztahy k oběma velmocem, byly dlouhodobě (de facto permanentně) tolerovány vládou, zejména ministrem zahraničí Petříčkem, navzdory oficiální zahraniční politice a zájmům státu

Je pozoruhodné, že všechny tyto akce vedly k jednomu cíli: k vyklizení pozic českých firem v Rusku a v Číně a jejich okamžitému zabrání korporacemi ze západní Evropy a severní Ameriky. Nelze si nevšimnout, že se jedná o poměrně málo jmen aktivistů,kteří se na tom podíleli,Až na „Tchaivance“ předsedu senátu Vystrčila, jde o druhořadé a komunální politiky, kteří se těchto provokací účastní. Nicméně fakt, že se jedná o akce, na které těžce doplatí české hospodářství,čeští podnikatelé, jejich zaměstnanci a čeští živnostníci, je nepopiratelný. Ale to tyto pachatele „lidskoprávního dobra“ očividně netrápí. Oni o práci v neziskovkách či v politice nepřijdou, vždy se najde dost těch, co je znovu zvolí, případně si na voliče vymyslí trik s koalicemi.

Kdybych se vrátil k metafoře z úvodu článku, řekl bych, že teď už jde spíše o okopávání kotníků Golema, který stojí a neuhne. Myslet si, že nějakými jalovými frázemi a gesty jej porazíme, je směšné. Ale to si jistě nikdo nemyslí. Jde jako vždy o peníze. O ještě větší prohloubení závislosti našeho hospodářství směrem na západ a odstřižení východních velmocí jako prostoru pro naše zájmy. Lakonicky řečeno: je to taková vlastizrada na pokračování.

O to víc je to patrné v současné době v souvislosti s prohlubující se energetickou krizí a rostoucích astronomických cen energetických komodit  - kdy zejména na dovozu zemního plynu z Ruska jsme závislí doslova strategicky. A kdy je – o to urgentnější – v našem národním zájmu co nejrychlěji rozšířit jaderné elektrárny Dukovany a Temelín. To je ale možné pouze ve spolupráci s jediným světovým dodavatelem, který má know-how, finance, technologie a který by značnou část spolupráce na realizaci zakázky (v řádu miliard korun) postoupil českým firmám.

To už je – i vzhledem k protiruskému a protičínskému naladění nastupující vládní sestavy – nejpíše jednou provždy passé. Se všemi negativními důsledky, jaké si v této souvislosti dokážeme představit. Takže můžeme předpokládat, že dopadneme jako bulharská jaderná elektrárna v Kozloduji. Nestavěli, ale prokázali svoji uvědomělou ideologickou pevnost ve vztahu k USA. Na rozdíl od Maďarů, kteří úspěšně pokračují ve spolupráci s Rosatomem na stavbě jejich jaderné elektrárny v Bakši,

Díky výše popsaným provokacím, už prakticky nemožná velká exkluzivní dohoda s Ruskem o dodávkách  plynu za „přátelskou“ cenu, toho typu, jako v uplynulých týdnech podepsaly Maďarsko a Srbsko.Naši činitelé raději platí za plyn mnohem dražší cenu na burze. Však on to občan zaplatí!

Ptejme se znovu Qui bono? Komu tihle lidé a tyto provokace slouží? Čí zájmy prosazují? Protože české to očividně nejsou a o české občany nejde!

Profily ParlamentníListy.cz jsou kontaktní názorovou platformou mezi politiky, institucemi, politickými stranami a voliči. Názory publikované v této platformě nelze ztotožňovat s postoji vydavatele a redakce ParlamentníListy.cz. Pro zveřejňování příspěvků v této platformě platí Etický kodex vkládání příspěvků a Všeobecné podmínky používání služby ParlamentníListy.cz.
Diskuse obsahuje 0 příspěvků Vstoupit do diskuse Komentovat článek Tisknout
reklama