V SPD se často dostáváme do názorových střetů s lidmi, kteří tvrdí, že jsme prodejci strachu. Proč? Protože upozorňujeme na nebezpečí migrace a negativních demografických trendů nejen v západní Evropě?

Stačí se podívat na fotky, jak vypadal Afganistán v šedesátých a sedmdesátých letech minulého století a porovnat je s tím, jak to tam vypadá dnes. Burka nebyla povinnou součástí ženského šatníku. A Birmingham? Ano, ten neleží v Afganistánu. Ale doporučuji procházku tímto městem, pokud ještě nevěříte, že v kdysi britském městě se Brit může cítit cizincem.

Přitom toto město s jeden a půl milionem obyvatel obývají z téměř 60 % běloši, cca 27 % asiaté, cca 9 % černoši a 4 % míšenců. Z hlediska vyznání je to cca 46 % křesťanů, necelých 22 % muslimů a cca 20 % bez vyznání. Přesto přibývá čtvrtí, kde ženy chodí v burkách a policisté tam raději ani nezavítají.  

Ale to je přeci daleko a Britové si za to navíc můžou jako koloniální mocnost sami. Takto rychle je s tím řada našich občanů hotova. Podívejme se ale na tuto problematiku z jiného úhlu pohledu. Porodnost v ČR je nejnižší v historii a zatím to nevypadá, že by se měla zvyšovat. Populace stárne, bude se zvyšovat zastoupení důchodců ve společnosti. Poroste tlak na sociální systém. Bude ještě méně peněz pro mladé. Vyřeší nám tedy vše levná pracovní síla z dovozu? 

Jsou to právě výsledky takovéto migrační a sociální politiky či spíše sociálních experimentů, které v dnešní době můžeme u zemí Západní Evropy sledovat. Ty výsledky nejsou nijak povzbudivé, spíše odstrašující. V roce 2015 začala tzv. migrační krize v Německu. Optimistické heslo paní Merkel „To zvládneme“ nahradilo časem suché konstatování „multikulturalismus selhal“. A to již nejsme za mořem v Anglii. To už jsme, milí moji, na naší západní hranici. 

Pokud se podíváme na oficiální statistiky demografického složení obyvatelstva města Drážďan, tak v roce 2005 mělo město 487 000 obyvatel a z toho 18,800 cizinců (3.9 %). V roce 2023 to bylo z 572 000 obyvatel již 68 428 cizinců, tedy 12 %. Každým rokem se zvyšuje podíl cizinců na tamní populaci cca o jedno procento. 

Když se přesuneme za hranice našeho jižního souseda, tak v Rakousku bylo v roce 1970 cca 20 000 muslimů, v roce 1991 cca 160 000, v roce 2001 339 000 a v roce 2021 to bylo již 745 000. Z čísel vyplývá, že počet muslimů v Rakousku se každých 10 let cca zdvojnásobí. Aktuálně má Rakousko něco přes 9 milionů obyvatel s aktuálně přibližně deseti procentním podílem muslimů na celkové populaci. Přesto se z řady médií dočítáme, že téměř každý druhý prvňák neumí ve Vídni německy a mateřským jazykem těchto dětí je arabština případně turečtina.

Dokážete si představit jaké politické, náboženské a kulturní nároky budou z této komunity vycházet? Pokud demografický vývoj nezmění svůj trend, tak za několik málo desítek let bude burka tradičním oděvem vídeňské ženy. A nejen vídeňské. 

Dokážete si představit, že by stejné zastoupení měli muslimové u nás a jejich počet by činil cca 900 000? Jak by vypadaly naše ulice? Jak by vypadaly politické, kulturní a náboženské nároky takovéto občanské skupiny? A jaké ústupky bychom my, jako většinová společnost byli nuceni dělat?

Čísla hovoří jasnou řečí a nastiňují bohužel ne příliš optimistickou budoucnost původního obyvatelstva Evropy. Vypovězení migračního paktu, přísná ochrana hranic a azylová politika, nastartování skutečné pro porodní politiky jsou klíčovými kritérii k zajištění budoucnosti našeho národa v jeho historickém území.  Jinak náš osud bude stejně smutný jako koptských křesťanů v Egyptě, nebo křesťanů v Sýrii a dalších zemích.