Existují však okamžiky, kdy je hlasování o nedůvěře vládě nutné vyvolat, a nezáleží na tom, jestli je týden po volbách, nebo měsíc do voleb. Pokud je tu ministr, či skupina ministrů veřejně obviněna, že se podílí na praní špinavých peněz původem z trestné činnosti (prodej drog, dětské pornografie případně nelegální obchod se zbraněmi by se tak dal klasifikovat, alespoň v normálním právním státě), a pokud je premiér usvědčen, že o této situaci věděl, ale nekonal a celá vláda se tváří, že je to vlastně celé v pořádku, tak nic jiného, než vyvolat hlasování o důvěře vládě poslancům nezbývá. A může to být klidně v „předvečer voleb“.

Máme neustále plná média výroků vládních představitelů, že je čas stát na správné straně, že patříme na západ, ne na východ. Dovolím si tedy poznámku, že ve vyspělých demokraciích západu je standardní, že pokud je politik ve veřejné funkci přistižen při činu, případně se stane součástí závažné kauzy, tak zpravidla obratem odstupuje ze své funkce (pan exministr Blažek tak sice obratem učinil, ale v tomto případě je to nedostatečné, neboť králičí nora vede mnohem hlouběji. Pan premiér asi už zapomněl, že chce patřit na západ a vystřelil nás katapultem rovnou někam do nějaké banánové republiky.