Historické systémy omezující osobní svobodu a moderní environmentální politika mají na první pohled málo společného. Přesto lze mezi středověkým nevolnictvím a dopady Green Dealu na cestování nalézt překvapivé paralely – zejména v otázkách sociální nerovnosti a právně-ekonomických bariérách mobility.
1. Středověké nevolnictví: Právní pouto k půdě
Nevolnictví bylo jedním z pilířů feudálního řádu, kde většina populace žila v závislosti na vrchnosti.
- Nucená vazba k půdě – Nevolníci nesměli opustit pozemky, které obdělávali, bez souhlasu feudála.
- Omezená mobilita – Cestování bylo výsadou šlechty a duchovenstva, zatímco prostí lidé měli minimální možnost pohybu.
- Ekonomická nesvoboda – Nevolníci museli odvádět část úrody nebo robotovat, což je činilo závislými na majiteli půdy.
Svoboda pohybu tak byla výsadou vyšších vrstev, zatímco nižší třídy byly uvězněny v systému, který jim nedával možnost volby.
2. Green Deal a emisní povolenky: Ekonomické pouto k mobilitě?
Dnešní politiky, jako je EU Green Deal, sice nezakazují cestování přímo, ale prostřednictvím emisních povolenek a uhlíkových daní mohou výrazně zvýšit jeho cenu.
- Ekonomická bariéra – Pokud letecká a automobilová doprava výrazně zdraží, stane se luxusem pro bohatší vrstvy.
- Dvoustupňová společnost – Lidé s nižšími příjmy budou nuceni omezit cestování, zatímco ti bohatší si jej udrží.
Klíčový rozdíl oproti středověku je v tom, že omezení není právní, ale právně-ekonomické. Přesto je výsledek podobný: omezená svoboda pohybu pro určité skupiny lidí.
3. Proč je to právně-ekonomická bariéra, nikoliv čistě tržní?
Emisní povolenky nejsou výsledkem přirozeného trhu, ale uměle vytvořeného systému nařízeného shora:
- Vynuceno zákonem – Povolenky nejsou dobrovolné, ale nařízené EU a národními státy.
- Umělý nedostatek – Státy omezují emisní limity, čímž uměle zvyšují cenu povolenek.
- Diskriminace pohybu – Pokud letecká a automobilová doprava podléhá přísnějším pravidlům než jiné formy cestování, vytváří se nerovnost.
- Pouze pro EU – Zatímco občané EU jsou omezeni, jiné země (např. USA, Čína) mají volnější pravidla.
4. Je Green Deal novodobé nevolnictví?
Podobnost čistě (ne)náhodná:
|
Středověké nevolnictví |
Green Deal a emisní povolenky |
|
Právní status určoval svobodu pohybu |
Právně-ekonomický status určuje možnost cestovat |
|
Omezení vynuceno feudální vrchností |
Omezení vynuceno EU a státy |
|
Cestování jako výsada vyšších vrstev |
Cestování jako výsada bohatších |
|
Závislost na půdě a pánovi |
Závislost na státem regulovaných povolenkách |
Závěr: Omezení svobody, jen v jiné formě
Pokud stát (nebo EU) uměle zdraží určitou svobodu (cestování), nejde už jen o ekonomickou bariéru, ale o regulativní útlak. A pokud se tento útlak týká pouze občanů EU, zatímco zbytek světa má větší volnost, stává se z toho politicky motivované omezení.
Green Deal sice nemá stejně drastické dopady jako nevolnictví, ale vytváří novou formu nevolnictví: ti, co si mohou dovolit emisní povolenky, zůstanou mobilní, zatímco ostatní budou odkázáni na omezené možnosti.
Otázkou zůstává, zda se jedná o záchranu planety, nebo jen další způsob, jak omezit osobní svobody pod zástěrkou environmentalismu.
