Mgr. Marta Semelová

  • KSČM
ProfileTopCardGraphDescription

Průměrná známka je 3,6. Vyberte Vaši známku.

-3 -2 -1 0 1 2 3 4 5

( -3 je nejhorší známka / +5 je nejlepší známka )

Dotaz

22.01.2013 15:19:17 - Klára S.

Změn, ke kterým došlo ve školství za posledních 22 let,

Hodně se teď mluví o reformě základného školství. Mohu se zeptat, jakou reformu byste volila Vy? Souhlasíte se současným záměrem? Kdo na ni pracuje? Jen politici? Mě osobně přijde reforma vhodná, jen mám obavu o její efektivnost. Kde budou školy brát na nové učitele jazyků? A jak malým dětem vysvětlíte zlomky? Já osobně mám již nyní problém s tím, že se dítě učí jazyk od 3 třídy, kdy ale ještě neví, co jsou slovesa, pod. jména…., jak mu mám pak něco vysvětlit v aj? Musím mu nejdříve vysvětlit slovní druhy v čj, což se ve škole ještě neučí!

Odpověď

05.02.2013 21:44:20 - Mgr. Marta Semelová

Jde o to, že fungující systém vzdělávání byl rozbit a nahradil ho chaos. V základním školství vystřídala jednotnou školu a osnovy výuka podle školních vzdělávacích programů, které vycházejí z obecných požadavků rámcového vzdělávacího programu. Každá škola tak učí různě, podle rozličných učebnic a chybí ročníkové výstupy, tzn. jasný souhrn znalostí a vědomostí, které má žák mít na konci každého ročníku. Závazné výstupy na konci 5. a 9.ročníku - to je naprosto nedostatečné. Do značných problémů se dostávají žáci, rodiče i pedagogové v případě přestěhování se a změny školy. Dochází k tomu, že některé učivo se dítě může učit dvakrát, s jiným se ani nesetká. Navíc jsou tu různé alternativní vzdělávací programy a soukromé školy. Ke snížení kvality na základních školách přispívá i existence víceletých gymnázií, na které odcházejí tzv.tahouni tříd. Na nevhodnost této brzké selekce upozorňují mnozí odborníci. Zásadně nesouhlasím ani s tzv.individuálním (domácím) vzděláváním, kdy děti učí doma jejich rodiče. Něco jiného by bylo, pokud by se jednalo o dlouhodobě nemocné dítě či žáka, který s rodiči často cestuje. Ale o tyto případy nejde. Děti vzdělávané doma jsou ochuzeni o možnost diskutovat v kolektivu svých vrstevníků, prosazovat názory své a učit se prosazovat názory druhých, zažívat pocit vítězství (např. v různých soutěžích), ale také se učit prohrávat. Srovnávat své znalosti a dovednosti s ostatními. Navíc dochází k degradaci povolání učitele, který musí mít magisterské studium, studuje pedagogiku, psychologii, metodiku, didaktiku, seznamuje se s problematikou specifických poruch učení a chování apod. Rodiči, který učí své dítě doma, stačí maturita. A to se ještě po 5 letech experimentů počítá s rozšířením této možnosti i na druhý stupeň. Tady rodič, který absolvuje vyšší odbornou školu nebo bakalářský stupeň vzdělání, bude učit všechny předměty (český jazyk a literatura, matematika, zeměpis, dějepis, chemie, přírodopis, fyzika, výchova hudební, tělesná a výtvarná atd.). Chtěla bych vidět toho geniálního rodiče, který to všechno zvládne.

Nesouhlasím ani se zavedením druhého cizího jazyka jako povinného. Ne každé dítě je na jazyky nadané, někdo je spíš technicky zaměřené, druhý se věnuje dalším oborům, na školách je velký počet dyslektiků a žáků s dalšími specifickými poruchami učení. Mnozí z nich by spíš potřebovali navýšit počet hodin mateřského jazyka, který zvládají s obtížemi. Problém bude i se zabezpečením kvalifikovanými pedagogy a s organizací na školách. Druhý cizí jazyk by proto měl zůstat jako nepovinný.

Neštěstím pro děti, které spíš vynikají v manuálních činnostech a mohou tak v tomto předmětu také vyniknout, ale také pro odborné a učňovské školství pak bylo zrušení pracovního vyučování na základních školách.

Co se týká zlomků, nejde o nic nového. Základní seznámení se s tímto učivem vždy bylo už na prvním stupni (ve 4.třídě). Z vlastní zkušenosti vím, že s tím žáci nemají většinou problémy, naopak. Je to pro ně zpestření a něco nového,  výuka navíc probíhá zábavnou formou a je spjata s praktickým životem dítěte.