Žijeme v době, kdy musíme počítat s tím, že takové události mohou nastat. Patrně všem nelze zabránit, ale je třeba jim předcházet a případně možnost jejich uskutečnění minimalizovat.

A jediná cesta, jak něčemu zabránit, je mít informační a poznatkový náskok. Proto bychom se my politici neměli omezit v debatě k vnitřní bezpečnosti pouze na hádky o penězích, ale dát najevo nejenom slovy, že nám na tom, abychom žili s pocitem bezpečí, opravdu záleží.

Odpovědností těch, kteří řídí naši zemi, je si klást otázky: Máme dostatek kapacit pro operativní práci? Máme dostatek připravených lidí, odpovídajících technologií a financí, umožňující nové přístupy a efektivní spolupráci? A dělat vše pro to, aby náš bezpečnostní a zpravodajský systém byl dostatečně robustní jak v oblasti moderních technologií, tak personálu.

Neb nejen výše zmiňované události, ale dlouholetý nedostatečný přístup k vnitřní bezpečnosti dávají tušit, že bychom dnes těžko mohli na uvedené otázky odpovědět kladně.