já si myslím, že by bylo dobré tu diskusi vrátit tam, kde bychom ji chtěli mít a kde by měla být. Já bych chtěl pochválit Ministerstvo vnitra a pana ministra za bleskovou reakci a za to, že pokračuje v dobré praxi pomoci tam, kde je potřeba, na bilaterální úrovni. Myslím, že jsme tady mnozí z nás oceňovali to, že naše vláda byla v minulosti schopna reagovat v Severní Makedonii a jsem rád, že v podobném duchu pokračuje i spoluprací při řešení počínající krize v Řecku na řecko-turecké hranici.

Nicméně já jsem jeden z těch, kteří tady zasedali už v minulém volebním období, kdy velké problémy s migrací na hranicích Evropské unie začínaly a tehdy jsem měl tu čest předsedat evropskému výboru stejně jako v tomto volebním období, kde jsme operativně zřídili podvýbor pro migraci a azylovou politiku, který dříve neexistoval. Bylo to vyvoláno urgentní situací při tehdejší migrační krizi. A ten výbor pokračuje bohužel dodnes. My jsme měli všichni dojem, že za jedno volební období se ten problém vyřeší nebo minimálně stabilizuje natolik, aby se výbor pro evropské záležitosti mohl zabývat jinými dalšími palčivými věcmi ve svém odborném podvýboru, ale situace je taková, že v této práci musíme pokračovat nadále.

A právě proto, že už jsem jakýsi pamětník a právě proto, že mám jakousi zkušenost a možná trošku nabubřele řeknu i vědomosti o tom, jak jsme ty věci v minulosti řešili, kde jsme udělali chybu a kde jsme naopak postupovali správně, tak bych vám chtěl několik těchto záležitostí sdělit a možná se z nich všichni společně poučíme.

Na úvod bych chtěl říci, že moje strana KDU-ČSL se migrační krizi věnovala úplně od počátku. Já nechci nikoho kritizovat, ale bylo to určitě v době, kdy celá řada politických stran tento problém nevnímala nebo ho považovala za marginální.

Já si dovolím přečíst pár postulátů z naší strategie pro řešení migrační krize z roku 2014 a 2015. Znovu opakuji, ty věty, které teď budu říkat, jsou 5 - 6 let staré. Pokusím se být stručný, nebudu to číst celé.

KDU-ČSL myslí na bezpečnost občanů. Odmítáme povinné kvóty a prosazujeme řešení migrace pokud možno mimo hranice EU.

KDU-ČSL opakovaně požaduje navýšení naší pomoci pro uprchlické tábory v regionech bojů, abychom lidem v nich zajistili důstojné podmínky, což je nejefektivnější způsob, jak zabránit, aby se vydávali na pochod do Evropy.

KDU-ČSL důsledně rozlišuje mezi ekonomickými migranty a válečnými uprchlíky. Ty první musíme rychle vracet zpět. Těm druhým jsme povinni pomoci, pokud budou o naši pomoc stát, o což zatím drtivá většina z nich nestojí.

KDU-ČSL si uvědomuje, že migraci nemůže Česká republika vyřešit sama. Klademe důraz na to, aby Evropská unie lépe bránila své vnější hranice, aby se urychlil proces vracení ekonomických migrantů, aby se bojovalo s pašeráky lidí a zejména aby se Evropská unie podílela na stabilizaci a pomoci v regionech, odkud pocházejí uprchlíci. Zároveň trváme na tom, aby si každá země EU mohla svobodně zvolit svou vlastní migrační politiku.

KDU-ČSL odmítá návrhy, aby se imigrace stala univerzální odpovědí na nízkou porodnost. Dlouhodobě upozorňujeme na problém demografického deficitu a na potřebu podporovat pracující rodiče a výchovu dětí.

Ten poslední bod reagoval na diskusi, která byla i v České republice, ohledně naší neveselé demografické situace.

To, co jsem četl, je skutečně z roku 2014 a 2015. Naši ministři, když jsme byli ve vládě, toto důsledně dodržovali. Naši poslanci a senátoři toto dodržovali a dodržují a naši europoslanci toto dodržovali a dodržují, byť byli lživě obviňováni, že to není pravda.

A právě bych chtěl zdůraznit myšlenku, že je důležité migraci a migrační krizi a toky řešit v rámci celé Evropské unie. Česká republika jako země Schengenu, která je uprostřed Evropy, prostě nemá šanci toto řešit sama, ale má obrovský zájem na tom, abychom tento problém zvládali a abychom dokázali ochránit vnější hranici Evropské unie, která se nám někdy opravdu zdá velmi daleko od té naší, ale v podstatě svým způsobem je také naše.

A právě proto jsme uvítali a podporovali kroky už minulé Evropské komise, která navrhla konkrétní opatření, jak zefektivnit tento společný postup. Jedním z nich bylo zřízení pohraniční a pobřežní stráže. Samozřejmě, že jsme vedli dlouhé diskuse o tom, jaké mají mít tito pohraničníci pravomoci. My tady voláme po tom, že mají nedostatečné pravomoci, že by měli mít lepší, že by jakási univerzální Evropská unie měla reagovat, že to neumí řešit, ale položme si otázku: Mají instituce Evropské unie legislativní nástroje a pravomoci, svěřené od členských států, aby toto byly schopny vyřešit? V drtivé většině nemají. V drtivé většině v bezpečnostní politice potřebujeme souhlas všech členských států. Takže ta dohoda se většinově musí hledat už u jednotlivých ministrů členských států, samozřejmě taktéž na úrovni Evropské rady, tedy premiérů.

Co se týče tzv. Frontexu, já už jsem se tady krátce vyjádřil. On má určité omezené pravomoci, on má doplňovat činnost složek těch států, které nezvládají migrační toky a má jim pomáhat. Ale ta nadřazená složka je vždy ta složka daného státu - Řecka, Itálie, Malty a podobně. Prostě jedná se o jakousi "rychlou rotu", která v případě, že některý ze států bude vystaven nadměrnému migračnímu toku, který není schopný zvládat, tak tam bude vyslána, aby pomohla. Jaké bude mít pravomoci, to už samozřejmě potom záleží na tom, jak se jednotlivé členské státy dohodnou a jak tyto pravomoci schválí. V současné době je to tak, že prostě Frontex pouze a jenom pomáhá. Ukazuje se ale, že ten počet žen a mužů, kteří ve Frontexu slouží, prostě je např. v současné době nedostatečný. Možná i jeho pravomoci by chtělo posunout trošičku dál, koneckonců i předseda vlády svého času mluvil o tom, že si dokáže představit, že by Frontex v určitých případech sloužil i mimo Evropskou unii, samozřejmě na pozvání příslušných států, např. v Libyi. Ale to je otázka do diskuse.

Každopádně my teď stojíme před problémem, jak evropskou hranici zajistit a to velmi úzce souvisí s financemi. Nová Evropská komise navrhla poměrně razantní navýšení prostředků na bezpečnost a v rámci toho samozřejmě razantní navýšení prostředků zejména na ochranu vnější hranice Evropské unie. Samozřejmě to souvisí s tím, že požaduje navýšení, personální navýšení této agentury na ochranu hranic, ale také s jinými záležitostmi, které možná nejsou tolik vidět. My jsme na evropském výboru ten návrh rozpočtu spíše víceletého finančního rámce, tedy toho rámce pro další rozpočty na sedmileté období, diskutovali a většinově jsme se usnesli na tom, že bezpečnost našich občanů je největší priorita a tato priorita musí být odražena i ve finančních prostředcích, které jsou na ni věnovány ze společného rozpočtu. A řeknu to otevřeně - politiky, jako je koheze nebo zemědělská politika nesmí být na úkor naší bezpečnosti. Prostě uvědomme si - a doufám, že teď si to všichni uvědomujeme - že bezpečnost je ta nejvyšší priorita a že pokud chceme mít prosperitu v Evropě a chceme si tady klidně žít, tak hlavně musíme zachovat Evropu bezpečnou.

Já si vzpomínám a vracím se k tomu, že jsem tady druhé volební období a druhé volební období jsem předsedou výboru pro evropské záležitosti, jak jsme diskutovali s tehdejšími eurokomisaři, kdy jsme my dokončovali naše vlastní aranžmá rozdělování evropských dotací v rámci České republiky, v rámci jednotlivých operačních programů. Sobotkova vláda už přišla na konci toho procesu a nemohla ty úplně základní parametry samozřejmě změnit, ale tehdy nám eurokomisařka pro rozpočet, která v té ještě předešlé komisi pracovala jako eurokomisařka pro humanitární pomoc, říkala, že už v roce 2010, 2011, 2012 upozorňovala tehdejší lídry vlád členských států na to, že na hranicích Evropské unie a v našem těsném sousedství začíná hořet, že budeme mít problém, že musíme zabezpečit hranice, že budou vznikat tábory, kde budou lidi žít v nedůstojných podmínkách a budou mít obrovskou motivaci přijít, že bychom to neměli brát na lehkou váhu a že bychom příslušné kapitoly evropského rozpočtu měli posílit. A ona říkala, tehdy mě nikdo neposlouchal, všichni si hráli své národní zájmy. Každý premiér chtěl přijít domů prostě s kusem masa - já jsem vám zajistil dotace. A zajistili ty dotace, měli jsme jich tady dost, Česká republika každý rok plus minus 60, 70 mld. čistého po odečtení našeho příspěvku. Ale je to částečně na úkor ochrany našich hranic.

A prosím, já mám takový dojem, že zažívám dejá vu, že ještě před 14 dny, kdy ten problém nebyl tak ožehavý, kdy jsme si mysleli, že je opět marginální, tak předseda vlády prostě řekl, že opět bude požadovat snížení rozpočtu na bezpečnost právě proto, abychom posílili kohezi. Já si myslím, že toto je krátkozraké, proto jsem navrhl na evropském výboru usnesení, které bylo přijato a které pan premiér slyšel. Já si vám dovolím ocitovat:

"V době zesílených migračních toků v Evropě a nedávné migrační krizi považuje zajištění bezpečnosti za jednu z nejdůležitějších priorit Evropské unie. Proto vítá návrh na navýšení finančních prostředků na ochranu vnější hranice EU a vyzývá předsedu vlády České republiky, aby tento návrh při vyjednávání o víceletém finančním rámci na období 2021 - 2027 podpořil."

Já věřím, že ve světle těch posledních událostí, po tom vývoji za posledních 14 dnů zažijeme rozum a že tuto situaci opět, tak jako před nějakými šesti, sedmi, osmi lety naši předchůdci ve funkcích, nepodceníme. Že pokud chceme zajistit bezpečnost, tak si budeme vědomi také toho, že na tu bezpečnost musíme také vynaložit adekvátní finanční prostředky a budeme podporovat taková opatření a takový rozpočet, který toto zajistí.

Děkuji vám za pozornost.