Občanská demokratická aliance

  • ODA
ProfileTopCardGraphDescription

Průměrná známka je -3. Vyberte Vaši známku.

-3 -2 -1 0 1 2 3 4 5

( -3 je nejhorší známka / +5 je nejlepší známka )

27.06.2019 20:10:53

Návrh státního rozpočtu na rok 2020

Návrh státního rozpočtu na rok 2020

Nové dálnice nebudou, boj se suchem také ne. Ale peněz za úředníky utratíme víc, než letos.

 V minulém týdnu navrhl poslanec ANO Martin Kolovratník, aby se cena dálniční známka pro osobní vozy zvýšila ze současných 1500 korun na 2000 korun. Nový ministr dopravy za tutéž vládní stranu ANO Vladimír Kremlík se snažil tlumit rozhořčené reakce veřejnosti prohlášením, že dokud se dálnice D1 neopraví, mýto se zvyšovat nebude. Ovšem jak vyplývá z rámcového plánu rozpočtu na rok 2020, který 24. června schválila vláda, dopravní resort nebude mít dostatek peněz ani na opravu silnic, natož na dostavbu zcela zanedbané sítě dálnic a silnic, které dnes drtí obrovský nárůst dopravy. Ministerstvo dopravy má v příštím roce dostat 60 miliard, tedy o 12,3 miliardy korun méně než letos.


Špatné zprávy přicházejí také pro resort zemědělství, který má v příštím roce ztratit proti letošku 2,5 miliardy. Jak se to srovnává s deklarovaným úsilím vlády v boji proti suchu a zejména s devastujícími následky odlesňování kvůli kůrovcové kalamitě, to se zatím nedozvídáme.

Prioritami rozpočtu zůstávají oblasti, od nichž si vládní koalice ANO a ČSSD slibují voličské hlasy: růst penzí, zvyšování platů a postů ve státní správě. Na výdělky a platby za provedenou práci na ministerstvech, v úřadech a příspěvkových organizacích by mělo v rozpočtu být o 13 miliard víc než letos. Celkem by to činilo kolem 220,5 miliardy. Tuto sumu by si měli rozdělit lidé na 465 429 pozicích. Přestože vláda slibuje snížení počtu 5700 úředních míst, přibýt by ale mělo 1600 učitelů, 3150 lidí v neučitelských profesích, tisíc vojáků a přes devět set příslušníků bezpečnostních sborů. Nárůst čeká resort školství, kde se i v příštím roce o 10 % zvýší platy učitelů. Kromě školství porostou  výdaje zejména pro resort práce a sociálních věcí, místní rozvoj, zdravotnictví, spravedlnost, obranu, vnitro a rovněž průmyslu a obchodu.

Celkové příjmy státního rozpočtu na příští rok naplánoval resort financí na 1,558 bilionu korun a v porovnání se schváleným rozpočtem 2019 dochází k nárůstu o 92,8 miliardy. Celkové výdaje rozpočtu by tak měly být 1,598 bilionu korun. V údajích jsou započteny peníze z fondů EU a dalších finančních mechanismů, jako jsou například takzvané norské fondy. Ty by příští rok měly činit 108,7 miliardy korun. Současná vláda ČR tak v době ekonomického růstu opět projídá budoucnost namísto zdravých investic. Skutečnost, že si naplánovala deficit 40 miliard, dokazuje naprostou neschopnost vést udržitelné hospodaření státu: tato suma představuje něco přes 2,5 % výdajů, jež by dokázal ušetřit každý rozumný hospodář. Zde by bylo proklamované heslo šéfa hnutí ANO a předsedy vlády Andreje Babiše „řídit stát jako firmu“ na místě nejvíce. 
Nemilosrdně se rovněž blíží doba, kdy ČR bude do rozpočtu EU přispívat více, než z něj dosud navíc dostává. A s ohledem na ochlazující konjunkturu se nedá ani pro letošek či příští rok očekávat, že přes deklarované a schválené deficity skončí státní rozpočet jako v roce 2018 s černou nulou, konkrétně s přebytkem 2,9 miliard korun, což s dotacemi z EU a dalších zahraničních zdrojů 119,4 miliard Kč, s růstem ekonomiky, nízkou nezaměstnaností a zvýšenými příjmy z daní mělo vytvořit daleko lepší polštář na horší časy, tedy pro pokus nastartovat systémové změny pro přežití v dobách recese. O již přezrálé potřebě reformy důchodového a zdravotního systému ani nemluvě.  
O letech příštích lze s jistotou říci, že podmínky pro takové změny budou horší a horší. To, že s tím vláda už nějak tak počítá, dokazuje, že zvýšený růst důchodů v roce 2021 a dále už neplánuje. Se zvyšující se inflací, jak je patrná v rostoucích cenách základních potravin, bydlení a energií, se tak pokračování politiky rozdávání dárků voličům v podobě navyšování rozpočtu daným sociálním skupinám limitně blíží nule. Vrátíme se pak snad k rozpočtovým „sekyrám“ 100 miliard ročně, jak ji v roce 2003 pod známým heslem „zdroje jsou“ zasekl tehdejší premiér za ČSSD Vladimír Špidla?  Rozhazovačná politika vlády vytváří nové mandatorní výdaje, které se v horších ekonomických časech stanou pro státní rozpočet nesnesitelnou zátěží. V době světové ekonomické recese v roce 2009 pak tato závislost za vlád Jana Fischera respektive Petra Nečase vedla k tomu, že Česká republika a její občané se deficitem státního rozpočtu zadlužili dodatečnými 192 miliardami korun.

Důvěryhodný tento rozpočet není. A nic na tom nezmění ani to, že vládní strany nad ránem své vládě důvěru nadělily.

Nám ostatním nezbývá, než se utěšovat, že některé evropské země jsou na tom ještě daleko hůře.

Tým ODA

Profily ParlamentníListy.cz jsou kontaktní názorovou platformou mezi politiky, institucemi, politickými stranami a voliči. Názory publikované v této platformě nelze ztotožňovat s postoji vydavatele a redakce ParlamentníListy.cz. Pro zveřejňování příspěvků v této platformě platí Etický kodex vkládání příspěvků a Všeobecné podmínky používání služby ParlamentníListy.cz.
Diskuse obsahuje 0 příspěvků Vstoupit do diskuse Komentovat článek Tisknout