Je pro nás nepřijatelné, že pan primátor Hřib přemlouvá vlastníka areálu žižkovské Kliniky, kterým je státní organizace Správa železniční dopravní cesty, aby svůj vlastní objekt nevyklízel, nezákonné squattery z něj nevyháněl a nerespektoval tak rozhodnutí obecných soudů v této věci.

Jsou pro nás rovněž nepřijatelné výroky spolupracovníka veřejnoprávního Českého rozhlasu pana Orta, který tvrdí, že „fetišizace vlastnického práva je jeden ze základních problémů naší společnosti a že on spolu se squattery jsou pro demokratizaci vlastnictví.“

Vlastnické právo buď je nebo není. Pro jeho existenci není podstatné, zda ho chce někdo uctívat, nebo zbožňovat (fetišizovat) a nelze ho ani demokratizovat, tedy zpřístupnit někomu dalšímu bez projevu vůle vlastníka. Především představitelé státu a veřejné správy by neměli připustit jakékoliv ohrožení vlastnického práva a měli by dát jasně najevo, že kdo porušuje vlastnické právo, je zloděj.

Nedopusťme, aby na vlivu získávala skupina lidí, kteří nemají respekt a úctu k vlastnictví druhých a nějakým zvráceným způsobem se domnívají, že „co je tvoje, to je i moje“, ale přitom „co je moje, do toho ti nic není“.

Poslední rok nám ukázal, že kromě squatterů do této skupiny lidí patří také členové Pirátské či Zelené strany, kteří se v Praze před volbami zviditelňovali napřed „privatizací veřejného prostoru“ a nyní k tomu přidávají krádež soukromého vlastnictví v přímém přenosu a za bílého dne. Aktivisté neboli squatteři z Kliniky prohráli u všech soudů a proto nemají v prostorách co dělat. Dáváme za pravdu komentátorovi Pečinkovi, který tvrdí, že právo je minimem morálky a také jediný možný způsob, jak přežít ve společnosti, kde žijí lidé s různými hodnotami a zájmy.

Jakékoliv zpochybňování soukromého vlastnictví považujeme za krok směřující ne k jeho „demokratizaci“, nebo proti jeho „fetišizaci“, ale za krok směrem ke znárodňování a kolektivizaci, jak je zažili naši rodiče a prarodiče.

V tuto chvíli je jasná jedna věc. Situace kolem Kliniky má zatím jasného poraženého a tím je stát. Stát, který není schopen obhájit své vlastnické právo a postarat se o jemu svěřený majetek, přestože má v rukou řadu nástrojů na jeho vymožení. Jak máme potom věřit, že se dokáže postarat o mnohem obtížněji vymahatelná práva svých občanů.

Zdeněk Somr
místopředseda Občanské demokratické aliance