ZDISLAVA:
Dobrý večer, chci se Vás zeptat na několik dotazů. V roce 2013 jste účinkoval ve videoklipu „Soudní proces“ rappera Martina Pohla alias Řezníka, kde jste ztvárnil soudce. – Můžete prosím popsat, jak k vaší účasti došlo? Kdo vás k projektu oslovil a jakou roli jste v klipu přesně hrál?
Pomáhal jste Martinovi Pohlovi nějak s přípravou textu nebo scénáře k písni „Soudní proces“? Pokud ano, jakým způsobem?Zvažoval jste tehdy, zda se v klipu objevují scény nebo výroky, které by mohly být vnímány jako výzvy k násilí nebo vulgarity mířené na konkrétní osoby?
Jak dnes, s odstupem času, hodnotíte obsah klipu „Soudní proces“, a zejména scénu s kanystrém benzínu, ve které účinkujete vy osobně? V letošním rozhovoru Datarun Life jste s poznamenal, že jste to při natáčení měli „zapálit“. Jak jste tento výrok myslel? Šlo o nadsázku, nebo o autentický komentář?
Jaký je dnes váš vztah s Martinem Pohlem (Řezníkem)? Spolupracujete nebo jste v kontaktu i mimo umělecké projekty? Řezník bývá dlouhodobě označován za kontroverzního rappera, například kvůli skladbě Konečné řešení. Sdílíte s ním umělecký pohled na svobodu projevu, nebo se od některých jeho postojů distancujete?
Díky,
Zdislava Pokorná
Deník N
OTO:
V listopadu 1989 se u nás bojovalo nejen o svobodu národa, ale i svobodu projevu a umělecké tvorby. Mimochodem Václav Havel právě za takovou svobodu léta bojoval s komunistickou cenzurou prostřednictvím svých projevů a dramatických textů.
V roce 2013 jsem rád vystoupil v klipu „Soudní proces“ talentovaného kolegy Martina „Marty“ Pohla a dostal malou roli soudce. Proč? Protože mě silně oslovil trapný a totalitní praktiky připomínající soudní proces, spojený s předešlým Martyho klipem „Konečný řešení“, ve kterém vtipní rappeři bojovali s absurdním obviněním policie, že z některých věcí si „nelze dělat legraci“. Jenže to právě ve svobodném státě musí být možné, jinak svobodný není!
Ostatně moudrý Jan Werich řekl: „Humor je boj s lidskou blbostí. V tomto boji nemůžeme nikdy vyhrát. Ale nikdy v něm nesmíme ustat.“ A přesně podle této výzvy dle mého Marty postupuje ve svých písních, klipech a oceňovaných filmech - bojuje s blbostí nadsázkou, humorem, originalitou a kvalitním zpracováním. Pochopitelně s cílem vyvolat rozruch a přinutit posluchače k vlastnímu uvažování a závěrům. Obdobně postupují i jiní rappeři, ale třeba i spisovatelé, filmaři a další umělci.
Klip „Soudní proces“ dnes s odstupem vnímám jako velké memento o tom, že pro velkou část populace bylo v roce 2013 nemožné přistoupit na hru "když o něčem zpívám, ještě neznamená, že to schvaluji nebo to dokonce dělám". Provokativní klip o šíleném soudním procesu se ve své době stal jedinečným příkladem vítězství svobody slova a svobodného uměleckého projevu.
S Martym trvale nespolupracuji ani jsem jeho tvorbu nikdy neovlivňoval, ale vždy budu stát na straně umělců, ohrožených cenzurou nebo nebezpečnými totalitními praktikami. Nedopustím, aby se něco podobného vrátilo!
