PaedDr. Alena Gajdůšková

Vždy na Vaší straně!
  • ČSSD
  • Zlínský kraj
  • poslankyně
ProfileTopCardGraphDescription

Průměrná známka je -0,34. Vyberte Vaši známku.

-3 -2 -1 0 1 2 3 4 5

( -3 je nejhorší známka / +5 je nejlepší známka )

Dotaz

20. 7. 2020 13:44:00 - Dubský

Jestli to myslíte tak, že je ČSSD na straně zaměstannců

tak proč máme v porovnání s okolními státy stále tak nízké mzdy? A proč u nás nejsou více podporované poloviční úvazky, třeba pro matky s dětmi? Proč je u nás tak vysoké zdanění práce? Proč v době koronaviru tak dlouho trvalo, než jste podpořili i ty, co pracují na dohodu? Odpovíte?

Odpověď

21. 7. 2020 14:18:53 - PaedDr. Alena Gajdůšková
Těch otázek je několik. Pokusím se odpovědět postupně.

Sociální demokracie stála vždy historicky na straně zaměstnaců  z jejichž potřeby a vůle také vznikla. To počínaje prosazením 8 hodinové pracovní doby, zákoníku práce a zakotvením pozice odborů v něm, až po tlak na zvyšování mezd a platů. K tomu má dnes vláda jen dva nástroje - zvyšování minmální mzdy a navyšování platů ve veřejném sektoru, které pak na trhu práce tlačí i na zvyšování mezd v komerční sféře.  Oba dva nástroje sociální demokracie uplatňovala vždy, když byla  vládní stranou. Jen v tomto funkčním období se minimální mzda navýšila už opakovaně a to za velkého křiku zaměstnavatelů i pravicové opozice.
Poloviční úvazky jsou podle zákoníku práce možné. Jejich většímu uplatnění brání  firmy vzhedem k  nutnosti to organizovat.  Ale není ani příliš velký zájem mezi zaměstnanci. Ještě dělit už tak nízké mzdy, jak říkáte, si prostě nemohou dovolit. Podle mne by optimální  pracovní doba byla 30 hod týdně, samozřejmě bez krácení mezd. Řešilo by to nejen ono sladění pracovního a rodinného života, ale i dopady Průmyslu 4.0, potřebu více volného času u mladých lidí, atd.
Výše zdanění práce je na diskuzi a záleží na tom, s čím to srovnáváte. Navrhujeme zrušení superhrubé mzdy, která by zdanění práce přece jen snížila. Dále přesunout zdanění zavedením sektorových daní a progresivním zdaněním. Dnes je více než jindy vidět, že stát musí mít dostatečné příjmy. Když je krize, tak všichni, včetně podnikatelů,  očekávájí, že je to stát, který se postará. 
Zářný příklad jsou ony dohody. Bylo vůbec složité zjistit, koho se to mělo týkat. Další věc je, že náhrady a podpory při Covidu měly sloužit tam, kde byly  zřejmé překážky v práci. Dohoda o provedení práce je možná 300 hodin za rok, dohoda o pracovní činnosti 1/2 pracovní doby.  Jak víme, že dohodář už do konce roku dál pracovat nebude ? Kdy tu práci měl odvést? Další je, že tyto pracovní vztahy měly sloužit jen jako doplňkové, tedy na brigády, apod.  Nikdo nepředpokládal, že se někdo může živit jen tím, že skládá dohody. To je obcházení zákoníku práce, vyhýbání se danění jak ze strany dohodářů, tak jejich zaměstnavatelů. Nyní bylo asi potřebné pomoci i těm, kteří pracovali jen na dohody. Ale je nezbytně nutné dál pro dohody upravit podmínky, aby nemohly znamenat  novodobé nevolnictví těch lidí tak, že nemají žádnou sociální ochranu. Stojíme na straně zaměstnanců.