PhDr. Ivan Bartoš, Ph.D.

Připraven na zteč!
  • Piráti
  • Středočeský kraj
  • poslanec
ProfileTopCardGraphDescription

Průměrná známka je -1,49. Vyberte Vaši známku.

-3 -2 -1 0 1 2 3 4 5

( -3 je nejhorší známka / +5 je nejlepší známka )

26.03.2021 11:10:00

Národní plán obnovy nám může pomoct posunout ČR v době postcovidové

Národní plán obnovy nám může pomoct posunout ČR v době postcovidové

Projev na 93. schůzi Poslanecké sněmovny dne 26. 3. 2021 k Národnímu plánu obnovy


Tak byl trochu zmatek, ale zmatek neproběhl na naší straně. Já bych si tedy dovolil vystoupit k tématu Národního plánu obnovy, který je, pokud se nám ten plán podaří dobře připravit, šancí pro Českou republiku. Ten plán nám umožní efektivně a ve prospěch lidí i rozvoje naší země čerpat v nadcházejících letech 180 miliard z prostředků EU.

Jsme k tomuto plánu museli svolat tuto schůzi, protože debata příliš doposud na úrovni Poslanecké sněmovny, ale i třeba jednotlivých politických stran, neprobíhala. Já si myslím, že bychom se měli maximálně zaměřit na to, aby ten program byl připravený dobře, protože on sám o sobě je obrovskou příležitostí pro naši zemi, která nám může pomoct posunout Českou republiku v době postcovidové, podobně jako se tomu stalo v poválečném období, třeba díky Marshallově plánu.

To, co je pro naši zemi příležitost pro její budoucnost, je pro politiky obrovský závazek. A teprve tato schůze - a já si troufnu říct, že to je velmi smutné, by měla konečně otevřít konstruktivní diskuzi mezi vládou, odbornou veřejností, samosprávami, byznysem, neziskovým sektorem, ale také mezi vládou a politickými stranami. Politickými stranami opozice, které zastupují dokonce dohromady více občanů, než některé strany vládní.

A i když má vláda předložit plán obnovy Evropské komisi už za měsíc, tak já musím s politováním říct, že tahle diskuze - já bych poprosil kolegy v prvních řadách, jestli by mohli být o trošku více ticho, děkuji. Jenom se těžko soustředí potom na ty důležité věci, které jsem chtěl zmínit. Takže je to za měsíc a ta diskuze vůbec neprobíhá. A já podle informací, které mám například od lidí z tripartity, i s nimi vláda diskutuje tento zásadní dokument, tuto strategii, ve velmi malé míře. Nyní tedy k samotnému plánu.

Z fondu obnovy může Česká republika čerpat až 180 miliard nad rámec těch standardních programů víceletého finančního rámce. To je obrovská možnost překonat tu současnou krizi, zdigitalizovat stát i jeho hospodářství, a celkově modernizovat ekonomiku, aby byla udržitelná, a to je velmi důležité, konkurenceschopná v 21. století. A to zaostávání České republiky v konkurenceschopnosti se projevilo již před tím, než covid přišel do České republiky.

Co není cílem Národního plánu obnovy. Cílem Národního plánu obnovy není zalátat díry ve veřejných rozpočtech. Cílem Národního plánu obnovy není platit mandatorní výdaje anebo přihrávat ty dotace některým hráčům řekněme toho tradičního nebo z pohledu 21. století už zastarávajícího odvětví. Cílem toho plánu naopak je připravit naši ekonomiku na ty budoucí výzvy. Peníze, které budou uvolněny, by měly v následujících obdobích jít tedy do perspektivních odvětví, která budou aktuální a kde budou pracovní místa ještě v roce 2050. Já doufám, že v té době já už budu za nějakým politickým zenitem ve svém knihkupectví na kraji města a budu moct benefitovat jako všichni občané této země z chytrých investic, které v rámci uvolnění těchto peněz Česká republika udělá.

Jenom abych se vrátil trošku k historii vzniku Národního plánu obnovy, ta první verze, kterou vláda připravila, resp. já si nejsem úplně jist, kdo přesně připravoval ten výkop, tak ta byla tak špatná, že ji ani sama vláda neschválila. Od té doby uběhl nějaký čas a nám byla znovu a znovu slibována nová verze a já tedy musím říct, že nakonec jsme se jí dočkali, ale dočkali jsme se jí až tento týden, tedy měsíc před tím, než se má Národní plán obnovy odeslat Evropské komisi. Přitom už v prosinci jsme s piráty poslali panu premiérovi a panu ministrovi Havlíčkovi návrhy a nabídli pomoc s přípravou tohoto plánu, popř. oponenturu. A já nevím - pan premiér tady není, je tady pan ministr Havlíček, tak pokud to někde zapadlo nebo se na to zapomnělo, tak já tady mám ten dopis z prosince vytištěný a omluvte mě, pokud jsem to přehlédl, ale nezaznamenal jsem na to žádnou reakci, která by se třeba k těm jednotlivým návrhům v oblasti školství, v oblasti životního prostředí vyjadřovala. Tak já ho potom předám tady panu ministrovi Havlíčkovi, neboť je to gesce MPO, které tento plán zastřešuje.

Já bych se chtěl zastavit teď asi u tří oblastí, které jsou z mého pohledu velmi důležité, v tom programu se jim říká komponenty a s tím pak i souvisí mé otázky na pana ministra Havlíčka. Prvním velkým tématem je ta digitální transformace nebo digitalizace. A já mám trochu obavy - a procházel jsem ty jednotlivé, jak se jim říká komponenty - aby Česká republika s těmito penězi nakládala hospodárně a efektivně. Možná řada z vás, kteří zde sedí v Poslanecké sněmovně nebo to sledovali, Česká republika třeba už měla jednou historicky šanci výrazně posílit vysokorychlostní internet a jeho rozvoj v České republice, bylo na to určeno 14 mld. Bohužel kvůli tahanicím, kdo si ukrojí největší koláč z těchto peněz - a neměli to být nakonec ti malí poskytovatelé, lokální poskytovatelé připojení, ale ty největší firmy - nakonec jsme tuto šanci nevyužili. Já se obávám, že by se to mohlo opakovat i v tomto případě.

Co si myslím, že je velmi důležité, a postrádám to v tom posledním návrhu, ten plán je málo ambiciózní. My se musíme podívat, co to je ta digitalizace z pohledu občana. Ano, je to vysokorychlostní internet, zejména ve formě optických kabelů, ale je to hlavně zefektivnění služeb občanům, být digitální už při samotném uvažování o tom, jak ty peníze budou investovány v rámci rozvoje služeb. Tedy neměly by to být peníze na placení současných drahých řešení, která jsou často ještě zatížena tzv. vendor lock-inem, kde ty peníze jdou na licence a na specifický hardware, který stojí peníze, ale být inovativní, využít ty peníze skutečně k nakopnutí ekonomiky, tak jak se stalo v historicky často zmiňovaném Estonsku. Toto mi chybí. My máme právo opce na digitální službu, máme ne příliš dobře vyplněný katalog služeb, plán té digitalizace, ale ty peníze, které jsou každý rok uvolňovány na jednotlivé resorty, nevedou k té digitalizaci tak, abychom mohli hovořit o digitální transformaci, aby se z nás stal ten digitální tygr.

Já ještě chvilku zůstanu u oblasti digitalizace, resp. IT. My jsme nejen v době covidu čelili jako Česká republika nespočtu docela vážných kybernetických útoků. Otázka kybernetické bezpečnosti je tedy neméně důležitá. Kybernetická a informační bezpečnost, jak proti těm fyzickým útokům na síti, tak i vedení třeba dezinformačních kampaní. A já bych požádal vládu, aby opět tyto peníze v těch svých plánovaných projektech alokovala spíše na ty řekněme měkké dovednosti, na posílení našeho NÚKIB, který se snaží řešit kybernetickou bezpečnost České republiky, do projektů vzdělávání a informační gramotnosti, protože - a je to citát, který jsem si docela oblíbil - informační gramotnost je taková branná povinnost 21. století. A jak můžeme vidět i ve věci třeba covidu a dezinformací a šíření hoaxů, Česká republika nemá nástroje, jakými by mohla třeba poskytovat kvalitní informační vzdělávání, a to jak lidem starším, tak i třeba v oblasti školství.

Ostatně to školství je další ze dvou bodů, o kterých bych chtěl hovořit, na které by se dle mého názoru měla vláda zaměřit. Je to otázka reformy toho curricula, toho, co se na školách učí a i toto by mělo více na rozvoj informačního myšlení a tzv. digitálních kompetencí(?). Já se tam v tom vládním návrhu plánu obnovy na to dívám a mně to přijde, jako že je to ještě zaměřeno velmi úzce, ale my potřebujeme globálně posílit ty informační dovednosti, nejen pouze na specifických středních školách, ale na odborných školách a pracovat i s tím celoživotním vzděláváním v této oblasti, protože Česká republika trpí důsledky toho, že to, co bylo podceněno jak v praktické rovině práce s informačními technologiemi, tak v té tzv. informační gramotnosti.

Podle mě velmi důležitá je otázka životního prostředí, to je třetí oblast, kterou se budu nyní zabývat. Je tam komponenta ochrana přírody a adaptace na klimatickou změnu. Ono to kvůli covidu trošku upadlo, ale sucho tady je, sucho tady bude. Já bych chtěl požádat, aby nešly ty peníze, aby to bylo naplánováno na projekty ne betonování a stavění velkých vodních děl, ale skutečně pracovat s územním plánováním tak, aby Česká republika ve svých programech i na té lokální úrovni podporovala ty projekty, které mají skutečně přímý efekt na zadržování vody v krajině, raději než budování nějakých velkých přehrad a nějakých vodních děl, jak se tady občas ozývá.

Já bych chtěl položit panu ministrovi - a já bych mohl pokračovat, těch komponent je celá řada, opět zdůrazňuji, že jsme ty nejdůležitější věci zaslali vládě již v prosinci a bez odezvy - já bych se nyní chtěl zaměřit na několik otázek. Takže je budu adresovat panu ministrovi a ty otázky jsou následující. Když se hovoří o tom, že by tam měl být nějaký game-changer, něco, co to úplně změní, co provede tu transformaci, já tam postrádám vyjmenování těch nejvýznamnějších projektů. Takže moje otázka zní, které ty nejvýznamnější projekty vláda plánuje, projekty, které přispějí k té klimatické - o tom se hodně mluví v rámci těch programů - a digitální změně, k té tzv. tranzici.

Druhá otázka, a já se vrátím k úvodu své řeči, s kým vláda konzultovala sestavování Národního plánu obnovy. My jsme udrželi poměrně řadu e-mailů včetně sdružených vyjádření třeba věděckých institucí, které mají výhrady k tomu, jak je ten plán teď stavěn, proč je píší nám, opozičním poslancům. no my je budeme v té debatě, pokud bude v následujícím měsíci, interpretovat. Já si myslím, že nám píší proto, že na vládě nemají tyto organizace příliš prostor, aby jejich návrhům dopřáli sluchu nebo se jimi ta koncepce národního plánu řídila.

Další moje otázka je ryze praktická, týkající se procent, zda Česká republika dodrží podmínky, to jest minimálně 37 % objemu do udržitelné transformace a minimálně 20 % objemu do digitální transformace. pokud ten poměr nemá být zachován, jaký bude ten poměr? Ten sám o sobě nic o kvalitě těch projektů neříká, ale protože se bavíme o takovémto objemu peněz na dlouhé období, je důležité, jak vláda strategicky ty peníze rozdělí.

Moje otázka je nasnadě. Za měsíc má jít tedy ten finální plán na Evropskou komisi. Předpokládám, že ta debata probíhala. Tak jakou zpětnou vazbu od Evropské komise doposud obdržela vláda k té první verzi Národního plánu obnovy? Co hodnotila komise pozitivně a jaké jsou nedostatky, které případně komise identifikovala, popřípadě, jak na ně vláda bude reagovat?

Pak už jsou otázky další a praktické. Pokud ten plán teď, jak nám je představen, je z pohledu vlády ten finální, kdy bude ten Plán národní obnovy předložen do připomínkového řízení na mezirezortu? A jaký je časový plán, kdy bude tento Národní plán obnovy po finalizaci předložen také Poslanecké sněmovně? Chtěl bych poprosit pana ministra Havlíčka, popřípadě další členy vlády - ono jich tady za mnou bohužel moc není - zda mi mohli tyto otázky v následující diskuzi zodpovědět.

Ten Národní plán obnovy je skutečně velká příležitost pro Českou republiku, nehledě na to, že budeme startovat i do dalšího roku s výrazně deficitním rozpočtem. Myslím si, že to je zcela zásadní, neboť nebude to pouze tato vláda, ale budou to vlády další, které budou s těmi programy pracovat. Pracovat na té udržitelnosti, na té transformaci České republiky z té montovny na mozkovnu, na ekonomiku, která má vyšší přidanou hodnotu.

Takže bych prosil, aby tato debata byla vedena v širším spektru, aby byly do ní přizvány neziskové organizace, zástupci byznysu, zástupci tripartity, odborná veřejnost, akademické obce, a aby ten program skutečně byl tou šancí pro Českou republiku v době postcovidové. Já vám děkuji.

Profily ParlamentníListy.cz jsou kontaktní názorovou platformou mezi politiky, institucemi, politickými stranami a voliči. Názory publikované v této platformě nelze ztotožňovat s postoji vydavatele a redakce ParlamentníListy.cz. Pro zveřejňování příspěvků v této platformě platí Etický kodex vkládání příspěvků a Všeobecné podmínky používání služby ParlamentníListy.cz.
Diskuse obsahuje 0 příspěvků Vstoupit do diskuse Komentovat článek Tisknout
reklama