PhDr. Ivan Bartoš, Ph.D.

Místopředseda vlády pro digitalizaci
  • Piráti
  • místopředseda vlády
ProfileTopCardGraphDescription

Průměrná známka je -1,73. Vyberte Vaši známku.

-3 -2 -1 0 1 2 3 4 5

( -3 je nejhorší známka / +5 je nejlepší známka )

27.09.2022 23:51:00

Změnu je stanovení důsledků vad vyúčtování pro splatnost nedoplatku

Změnu je stanovení důsledků vad vyúčtování pro splatnost nedoplatku

Projev na 35. schůzi Poslanecké sněmovny 27. září 2022 k zákonu o službách

 Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci,

dovolte mi, abych zde uvedl ve stručnosti vládní návrh zákona, kterým se mění zákon číslo 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s plněním nebo spojených s užíváním bytů a nebytových prostor v domě s byty, ve znění pozdějších předpisů. Pro zjednodušení budu o zákonu dále hovořit jako 67/2013 Sb. a zákonu o službách.

Ta předkládaná novela byla zpracována z podnětu Ministerstva průmyslu a obchodu, které je gestorem transpozice 2018/2002, kterou se mění evropská směrnice o energetické účinnosti. Je to jeden z těch restů, který nám tady zůstal ještě z dob dávno minulých, nikoliv této vlády. Ta lhůta pro transpozici Směrnice uplynula už 25. října 2020 a Evropská komise zahájila proti České republice řízení o porušení povinnosti, které však bylo 15. července tohoto roku zastaveno a v návaznosti na projednání této předkládané novely v prvním čtení a v očekávání jejího blízkého přijetí ve druhém a třetím čtení. Je to tedy moment, kdy my jsme v rámci projednávání tohoto zákona se obrátili na Komisi, že zákon je již projednáván, transpozice je projednávána a v tuto chvíli je tedy zastaveno řízení o porušení povinnosti. Evropská komise nicméně podobně jako v případě zákona transpozičního o těch nízkoemisních vozidlech sleduje tento vývoj přijetí transpozičního návrhu zákona. Pokud ho budeme dále odkládat, tak opět je připravena řízení proti České republice znovu zahájit. Pokud Česká republika netransponuje tuto Směrnici, v konečném důsledku je zde opět finanční sankce, kterou by na návrh Evropské komise by nám pak mohl uložit Soudní dvůr Evropské unie.

Nyní k tomu samotnému návrhu novely. S ohledem na obecnou rozpravu na plénu Sněmovny je podle mě nutné zdůraznit, že tento návrh nemá stanovovat povinnosti k instalaci dálkově odečitatelných měřidel v domě s byty. Takto to bylo několikrát mylně interpretováno. Ta povinnost je již dána od 1. ledna v roce 2022. Je stanovena v § 7 odst. 11 zákona 46 Sbírky (?správně 406/2000 Sb.), o hospodaření s energiemi, a to je plně v gesci MPO. Ten zákon říká, ale není to tato materie, že v podstatě při instalaci nových měřidel již se mají instalovat měřidla, která umožňují dálkový odečet. Tam je jakýsi cyklus výměny nebo životnosti těch měřidel, takže v postupném náběhu nakonec v nějaký den budou tato měřidla všechna dálkově odečitatelná. Nicméně tato materie a tato transpozice se týká pouze již takto instalovaných měřidel. Nevzniká zde žádná nová povinnost.

Ty nejdůležitější navrhované změny, které vyžaduje ta transpozice, jsou tři: povinnost informování o spotřebě měsíční, povinnost poskytnout vyúčtování a informace o spotřebě poskytovateli energetických služeb a pak výslovné stanovení důsledků vad vyúčtování na splatnost nedoplatku. Asi nejvíce probíraným ustanovením návrhu je právě ustanovení stanovující povinnost měsíčního informování o spotřebě. V případě, že jsou v domě již nainstalována dálkově odečitatelná měřidla, která zjišťují spotřebu tepla a teplé vody, musí poskytovatel služeb, tedy typicky SVJ bytové družstvo nebo jiný vlastník domu poskytnout příjemcům služeb, typicky tedy vlastníkům nebo nájemcům, informace o spotřebě tepla a teplé vody alespoň jednou měsíčně. Já pro úplnost podotýkám, že se jedná o případy, kdy jsou teplo nebo teplá voda připravovány společně v domě, například ve společné kotelně nebo dodávány do domu pomocí dálkového potrubí z teplárny. A pro určení, zda má poskytovatel služeb vlastně tuto povinnost, je zásadní právě definice dálkově odečitatelného měřidla. Proč to říkám? My jsme i v rámci projednávání této transpozice objevili jistou anomálii a já jsem se vždycky domníval, že dálkově odečitatelné měřidlo by mělo být takové, ke kterému nemusím chodit nikam na chodbu, jít se na něj podívat, ke kterému nemusím přistupovat s nějakým pípákem na pár centimetrů, ale které skutečně můžu dálkově odečíst, buďto přes internet, nebo z nějaké vzdálenosti, kdy nemusím objíždět třeba ty jednotlivé domy. Nebylo tomu tak. Ta definice, která byla v zákoně MPO, byla odlišná, definovala to dálkově odečitatelné měřidlo už jen jeho pouhou existencí mimo bytovou jednotku nebo provozovnu, standardně tedy v domě na chodbě. Já bych proto chtěl vyjádřit podporu pozměňovacímu návrhu pana kolegy poslance Havránka, který je zároveň zpravodajem, který navrhuje změnu definice dálkově odečitatelného měřidla v nově doplňovaném § 2 odst. 2 až 4 zákona o službách. Tato změna způsobí, že se poskytovatelé služeb, kteří by museli každý měsíc zajišťovat pochůzkový nebo automobilový, takzvaný drive-by odečet měřidel, vyhnou vysokým nákladům na tyto odečty a MPO navíc souhlasilo, že s touto změnou definice dálkově odečitatelného měřidla v § 7 odst. 12 zákona o hospodaření energií není problém. Bude tak dosaženo souladu vlastně obou definičních ustanovení a zároveň naplnění účelu té transponované směrnice. Proto za předkladatele vládního návrhu zákona podporuji i tento pozměňovací návrh pana kolegy Havránka. Mění se to tedy i v té řekněme dosti divné definici, která se týkala, co to je dálkově odečitatelné měřidlo, aby to bylo stejné v tom režimu, že skutečně není to měřidlo, ke kterému musím zajišťovat pochůzkový nebo automobilový odečet a podobně.

Druhou transpoziční změnou je povinnost poskytovatele služeb, aby na žádost příjemce služeb předal poskytovateli energetických služeb podle zákona o hospodaření energií vyúčtování příjemce služeb a informace o jeho spotřebě za poslední tři roky, jsou-li dostupné. Zde je zejména potřeba vysvětlit, kdo je poskytovatelem energetických služeb. To jde o osoby, které pro jiné osoby zajišťují zpravidla za úplatu snížení spotřeby energií nebo zvýšení energetické účinnosti.

A třetí změnou, která je v tom navrhovaném materiálu, je výslovné stanovení důsledků vad vyúčtování pro splatnost nedoplatku za služby v § 7 odst. 3. Pokud vada vyúčtování nebude mít vliv na vypočtenou výši nedoplatku, stane se vyúčtování splatným. Cílem je zabránit tomu, aby vlastně splatnosti nedoplatku nebránilo uvedení rodného příjmení ženy, která se během zúčtovacího období provdala, příjmení si změnila a podobně. Informace, které musejí být ve vyúčtování uvedeny a které nemají souvislost s vypočtenou výši nedoplatku, byly navíc podstatně rozšířeny transpoziční novelou prováděcí vyhlášky k zákonu.

O těch pozměňovacích návrzích pana kolegy Havránka, kterými se navrhuje úprava definice dálkově odečitatelného měřidla, jsem již hovořil. Nyní bych se vyjádřil ještě k ostatním pozměňovacím návrhům, které byly předloženy.

K návrhu paní kolegyně poslankyně Dostálové, kterým se zejména navrhuje, aby nemuseli poskytovatelé služeb informovat příjemce služeb o zpřístupnění informací o jejich spotřebě na internetu každý měsíc, za předkladatele vládního návrhu zaujímám neutrální stanovisko. Ministerstvo pro místní rozvoj si uvědomuje, že v právních řádech většiny členských států EU není vysloveně stanovena povinnost měsíčního zasílání vyrozumění o tom, že ty informace byly někde například pod heslem na nějaké webové stránce zpřístupněny, ty informace o spotřebě. V případě, že nebude výslovně stanovena povinnost vyrozumět každý měsíc příjemce služeb o zpřístupnění informací o jeho spotřebě, je Ministerstvo pro místní rozvoj připraveno metodicky vést poskytovatele k tomu, aby příjemce služeb vyrozumívali rozumným způsobem v rozumných intervalech, aby došlo k naplnění cílů té Směrnice a aby neměly orgány Evropské unie pochybnosti o řádné implementaci evropského práva.

Já bych k tomu chtěl říct jenom takovou zajímavost, která je poměrně podstatná. My jsme vycházeli i z doporučení Evropské komise, jakým způsobem se má tento zákon nebo tato transpozice implementovat.

A pak jsme se i na výboru s kolegou Havránkem a zástupci Ministerstva pro místní rozvoj rozhodli provést rešerši mezi 14 zeměmi EU, jestli tato povinnost toho aktivního informování - najdete to tam a tam - každý měsíc je tam implementována, a ten poměr nám vyšel z těch 14 asi 80 nebo snad 90 % k té implementaci. Takže na jednu stranu - a proto moje stanovisko je neutrální - na jednu stranu je zde doporučení, jak implementovat, ale pak jsme se podívali i na srovnatelné země a ve většině zkoumaných 14 zemích to takto extenzivně zaimplementováno nebylo.

Pozměňovací návrh pana kolegy poslance Havránka, kterým se navrhuje změnit znění § 8 zákona o službách, jak jsem zmiňoval, má plnou podporu předkladatele, touto změnou by bylo zabráněno nepoctivému jednání příjemců služeb, které může způsobit újmu nejen poskytovateli služeb, ale také poctivým příjemcům služeb. Ale naopak nemohu podpořit jeho návrh na to, aby se odložila povinnost poskytovatele služeb, informovat příjemce služeb o jeho spotřebě alespoň každý měsíc, jak už jsem řekl, ta transpoziční lhůta již uplynula 25. října roku 2020. A to měsíční informování o spotřebě mělo být v členských státech EU realizováno již od 1. ledna 2022. Je tedy zjevně v rozporu s právem EU, dále se zavedením této povinnosti otálet. Česká republika by byla v případě přijetí tohoto pozměňovacího návrhu vystavena riziku pro porušení povinnosti a následnému uložení pokuty ze strany Soudního dvora Evropské unie. Já rovnou také zmíním, že zmiňovanou úpravou definice dálkově odečitatelného měřidla se ten okruh subjektů, a já jsem se bavil se zástupci SVJ, s poskytovateli ubytovacích služeb i s těmi, kteří zajišťují vlastně distribuci tepla a teplé vody, ale zejména tedy s těmi subjekty, jimž se stanoví povinnost měsíčního informování o spotřebě, a to se výrazně, a naprosto výrazně zúží o ty subjekty, pro něž tato povinnost představovala ty nejvyšší náklady. Je to právě tou úpravou definice, co to je dálkově odečitatelné měřidlo.

Vládní návrh novely zákona o službách a většina zmíněných pozměňovacích návrhů byly dne 30. srpna 2022 projednány v podvýboru pro bytovou politiku a výstavbu, a následně 1. září 2022 i ve výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj.

Já vám děkuji za pozornost.

Profily ParlamentníListy.cz jsou kontaktní názorovou platformou mezi politiky, institucemi, politickými stranami a voliči. Názory publikované v této platformě nelze ztotožňovat s postoji vydavatele a redakce ParlamentníListy.cz. Pro zveřejňování příspěvků v této platformě platí Etický kodex vkládání příspěvků a Všeobecné podmínky používání služby ParlamentníListy.cz.
Diskuse obsahuje 0 příspěvků Vstoupit do diskuse Komentovat článek Tisknout
reklama