Přemysl Rabas

  • Chomutov
  • senátor
ProfileTopCardGraphDescription

Průměrná známka je -1,7. Vyberte Vaši známku.

-3 -2 -1 0 1 2 3 4 5

( -3 je nejhorší známka / +5 je nejlepší známka )

31. 10. 2019 14:31:00

Sucho? Zavřít Počerady

Sucho? Zavřít Počerady

Projev na 12. schůzi Senátu dne 31. 10. 2019 k petici za zákon pro zelené lesy Šumavy

Děkuji, pane předsedající. Ona je diskuze taková rozvleklá tím, že tady řeší – dejme tomu, že třeba i mojí vinou – postupy. Já bych se, když je otevřená rozprava, ještě jednou zastavil, protože jsem přečetl zpravodajskou zprávu a nechtěl jsem do té diskuze dál vstupovat, velmi případný a příkladný mi přišel příspěvek pana kolegy Chaloupka, ale přece jen mi to nedá. Několik poznámek k tomu, co tady zaznělo, bych ještě měl. Já nevím, jestli si vůbec uvědomujeme pojem, co je to národní park. To není, že chráníme strom, broučka nebo datlíka tříprstého, ale národní park je především proto, aby chránil procesy. Abychom viděli, jak příroda funguje jako celek. A čím víc do toho budeme zasahovat, tím méně tomu budeme rozumět.

My děláme spoustu věcí, historicky Správa lesů od Marie Terezie je hospodaření v lesích a ukazuje se postupem času, že řadu věcí děláme i špatně. Proč nenecháme někde ty postupy, abychom viděli, jak to řeší příroda? Je mnoho příkladů ve světě, kdy jsme si říkali, že to děláme vědecky, a ono to nefunguje. Včera tady padla Sahara, že klimatické změny byly, jsou a budou, Sahara, že se rozšiřuje... To není pravda. Za tu Saharu mohou lidi, už tisíce let rozšiřují Saharu lidi. A velmi intenzivně. Podívejme se na to, co se stalo s Azovským mořem. Colorado spotřebuje v Kalifornii většinu vody na zalévání golfových hřišť. A do Mexika, kde potřebuji zalít kukuřici, už se žádná voda nedostane. A takhle můžeme pokračovat dál, jak ovlivňujeme přírodu.

Proč nenecháme někde nějakou laboratoř, abychom viděli ty postupy? Já to úplně chápu v hospodářských lesích. Objeví se někde kůrovec, je to oslabený les suchem, který zase způsobujeme my, protože nezavřeme Počerady, a ten strom to nestihne zalít pryskyřicí a zastavit. Tam je potřeba zasáhnout ale včas. Tam je problém, že náš nepřítel je čas. Protože my musíme vyhlašovat výběrové řízení, nemáme na to peníze. A než se tohle zúřaduje, tak kůrovec je nalétlý do dalších stromů. Je to problém. To znamená, zintenzivnit práci v hospodářských lesích, tam je to namístě. Ale ne v národním parku. Tam je to úplně jinak.

Když se podíváte, já jsem zmiňoval velmi stručně, že v Bavorském parku je 50 % bezzásahovosti. Když se podíváte přesně na hranici Šumavy a Bavorského národního parku, kde kůrovec, ta disturbance tam byla koncem minulého století úplně stejně, ale na té jedné straně to nechali stát a na té druhé straně se to vytěžilo, vykácelo. Dneska ten les je tam v podstatě zdánlivě stejný, ty stromy jsou stejně vysoké, dvacetiletý les. Ale na té bavorské straně je biodiverzita větší. Protože když jsme v národním parku a chceme, aby tam žil hmyz, tak potřebujeme staré stromy. Ty suché stromy, které stojí, pak padají a vlastně jsou houbou pro vodu, sáhnete na padlý kmen, ten je jak houba nasáklý vodou a drží tu vodu v té krajině, tak my tam, kde jsme to řešili a pomáhali jsme tomu, tak jsme to všechno odvezli. A na té bavorské straně to funguje jinak. Je tam hmyzu, ptáků a toho všeho víc. Je poměrně značně složité nebo zavádějící říkat, že ošetříme Šumavu tím, že stromy odvezeme a vykácíme.

Ať tam zůstanou, ať to leží, jak to je. Je tam ještě jedna věc. Když máte napadený strom, a mluvím o Šumavě, ne o hospodářských lesích, a vezmete to kůrovcové kolo s nějakou rezervou okolo, tak vykácíte i stromy, které by tam přežily, které by byly součástí těch přirozených procesů. Tam roste nějaký strom, který je stoletý, a v jeho depresi jsou jiné stromy, které jsou také století, ale jsou takovéhle, protože nemají prostor pod tím obrovským stoletým stromem. Je to stejný druh, ale doroste jiné výšky, protože je utlačovaný tím sousedním stromem. A když ten velký strom sežere kůrovec, tak najednou ten další okamžitě nastartuje, jede rychleji, víc se semení. Je to odolnější dřevo, má hustší letokruhy, protože nedosáhl takové velikosti. To je zase dobré pro houslaře, ale ne pro Národní park Šumava.

A tohle je strašně důležité, protože i to, že tam necháme ten strom, který kdybychom zasáhli, tak ho pokácíme, ale on by jinak přežil, tak tím zasahujeme do toho vývoje, do té evoluce. Protože strom, který má geneticky určitý předpoklad, že by tam měl vydržet déle, tak my ho z té Šumavy dáme pryč, protože do toho zasahujeme. Tohle všechno souvisí a tohle všechno by se mělo zvažovat, když mluvíme o hospodaření v NP Šumava. Pořád si myslíme, jak jsme chytří, jak všemu rozumíme, ale to, co se děje na planetě, je problém. Ale není to problém planety, ale je to problém přežití člověka. Bavili jsme se o tom včera.

Takže jestli můžu požádat, nechme Šumavu být. Jeďte se tam podívat a uvidíte to tam. Já chápu, že dvacetiletý les nemá takovou produkci kyslíku a nespotřebuje tolik uhlíku jako stoletý les. Ano, ale on ten stoletý by tam stejně nebyl. Protože ty smrky budou končit tak jako tak. Buď ho sežere kůrovec, anebo ho vezme polom. To je přirozené, je to normální, a proto je to národní park. Ten strom by šel pryč a začal by se znovu obnovovat les jinak. Buď po polomu, nebo po kůrovci.

Ještě jednou prosím, abyste to zvážili a nechali Šumavu přírodě. Ta Šumava je zelená. Je zelená dokonce víc než mnoho jiných oblastí České republiky dneska a bylo by prima, kdyby tak zůstala. A znovu říkám, že si uvědomuji, že v tom se shodneme, že chceme, aby zůstala zelená. Děkuji.

Profily ParlamentníListy.cz jsou kontaktní názorovou platformou mezi politiky, institucemi, politickými stranami a voliči. Názory publikované v této platformě nelze ztotožňovat s postoji vydavatele a redakce ParlamentníListy.cz. Pro zveřejňování příspěvků v této platformě platí Etický kodex vkládání příspěvků a Všeobecné podmínky používání služby ParlamentníListy.cz.
Diskuse obsahuje 0 příspěvků Vstoupit do diskuse Komentovat článek Tisknout
reklama