Prof. MUDr. Rostislav Vyzula, CSc.

  • ANO 2011
  • Jihomoravský kraj
  • poslanec
ProfileTopCardGraphDescription

Průměrná známka je 1,14. Vyberte Vaši známku.

-3 -2 -1 0 1 2 3 4 5

( -3 je nejhorší známka / +5 je nejlepší známka )

20. 4. 2018 14:41:00

Kuřáci by nekouřili, ale přestat není jednoduché

Kuřáci by nekouřili, ale přestat není jednoduché

Projev na 12. schůzi Poslanecké sněmovny dne 20. 4. ke změně zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek.

Děkuji, pane předsedající. Dobré odpoledne, dámy a pánové. Říká se, že dobří holubi se vracejí. Nevím, ale každopádně si myslím, že navrhovatelům jde o jiného klasika, a ten říká, že: K dokonalému muži patří cigareta jako k velbloudovi hrb. Ale toto už neplatí.

Dovolte mi tedy zpravodajskou zprávu. Byl zde přednesen návrh. Slyšeli jste v podstatě ve všech čtyřech bodech podrobně, čeho se tento návrh týká. A já bych se rád věnoval ve zpravodajské zprávě tomu, čemu navrhovatelé říkají zdravý rozum. Máme zde několik věcí, které tomu příliš neodpovídají.

Předně bych chtěl říct, že... teď navrhovatel říkal, že údajně nedošlo ke kýženému pozitivnímu efektu stávajícího zákazu kouření tabákových výrobků. Dovolte mi, abych to postupně rozporoval. Především, pokud se týká samotné důvodové zprávy, tak je tam uváděno, že dochází k propadu podnikání v řemeslech, restauracích a jídelnách nebo hospodách. Mám tady graf, který je čerstvý, uvádí ho oficiální státní agentura Český statistický úřad, který porovnává tržby ve stravování a pohostinství za rok 2016 a 2017 a jednotlivé kvartály. Víme dobře, že zákon byl přijatý 30. května minulého roku. Takže zkusme porovnat tržby na rok 2016 a 2017 ve třetím kvartálu. Nárůst v roce 2017 o 6 mld. Když porovnáme tržby za čtvrtý kvartál 2016 a 2017, další nárůst tržeb ve stravování a pohostinství o 4,5 mld.

Já vím, že to samozřejmě není všechno spojeno jenom s prodejem alkoholu, protože v médiích bylo uvedeno, že došlo naopak k poklesu prodávání piva, nicméně právě naopak asi došlo ke zvýšené spotřebě a prodeji těch ostatních služeb a to jsou třeba ty pokrmy. Takže to, že by došlo k tomu propadu podnikání - evidentně nedošlo.

Další zajímavá myšlenka, kterou zde uvedl můj předřečník, to je střet zájmů kuřáků kouřících před hospodou, kteří svým kouřem a hlukem obtěžují obyvatele okolních domů. Všichni dobře víme, když jdeme kolem restaurace a lidé, kuřáci stojí venku, tak některé ty prostory jsou opravdu - to musím přiznat - nekulturní. Je to pravda. Špačky a nedokouřené cigarety se povalují po zemi. Ale proč tam chybí ty popelníky, proč ty prostory nejsou nějak upraveny? A představme si, že se vytvoří kuřárny, o kterých zde byla řeč, které mimo jiné - a k tomu se ještě budu vyjadřovat - jsou velmi náročné z technického hlediska, protože pokud má být zamezeno průniku kouře do ostatních prostor, tak technicky to není vůbec jednoduché vytvořit. To budou vysoké investice, které si nebudou moci mnozí dovolit. Ale když máme ty kuřárny, tak budou účinně ventilovány a tenhle koncentrovaný kouř potom půjde kam? Nepůjde někam sto, dvě stě, tři sta, pět set metrů do neobydlených prostor. Půjde zase do těch obydlených prostorů a bude to v koncentrované podobě. Ti lidé, kteří budou přímo pod tím ventilátorem, ti by nám poděkovali. Je to mnohem koncentrovanější, koncentrovanější výskyt kancerogenních látek.

Další myšlenkou navrhovatelů je, že nedošlo k poklesu spotřeby tabákových výrobků. Není to pravda. Ve všech zemích, ve kterých došlo k určitému legislativnímu omezení kouření tabáku, tak v tom prvním roce vždycky došlo k poklesu spotřeby tabákových výrobků a také u nás, což je doloženo. Je to doloženo, je to pokles o 0,6 %. Řeknete, že to je málo, ale v tom absolutním množství je to obrovský počet. A jak jsem řekl, je to prostě i doloženo ze zahraničí.

Dále je tam myšlenka navrhovatelů, že nedošlo k poklesu mladistvých kuřáků. Víme dobře, že se argumentovalo tím, že zákon by měl chránit právě vznik nových kuřáků, což je ta nejcitlivější populace, jsou dospívající mládež, zvláště ženy. My nevíme přesně, jaká ta situace je, opravdu pokles mladistvých kuřáků teď nemůžeme objektivně zjistit, nicméně víme dobře, že za posledních deset let došlo k nárůstu kuřaček, žen kuřaček, o 35 % a my teď nevíme, jestli došlo k nějakému poklesu nebo ne. To je příliš krátká doba, ten zákon, prosím vás, má účinnost necelých jedenáct měsíců, jak dobře víme, začal toho 30. května. Takže v této věci prostě nemůžeme objektivně říct. Tak jsem si vzal na pomoc studie, epidemiologické studie ze zahraničí a mám zde abstrakt z amerického časopisu s vysokým impaktem, který srovnává 57 studií mezi lety 1976 a rokem 2005, které se týkají právě těch legislativních změn a eventuální redukce nebo nárůstu spotřeby tabáku. Tato studie - protože ono to není jednoduché, 57 studií dát dohromady, také není úplně jednoduché vytvořit správnou analýzu - nicméně jednoznačně poukazuje na to, že ten medián poklesu spotřeby tabáku je mezi 3,4 až 6,3 %, což je poměrně slušný výsledek. A je to 57 studií, prosím vás! To se nedá přece ignorovat.

Dále je zde zajímavá myšlenka navrhovatelů, a to jsou práva zaměstnanců v hospodách, že budou touto úpravou zajištěna. No není to úplně pravda. Kdo tam bude uklízet? Kdo tam bude uklízet - samotní ti kuřáci? No to těžko. Ale dobře, je to jenom tak na okraj, je to takové pobavení. Vidím, že navrhovatel z toho má radost, takže já jsem mu to udělal schválně, aby se nenudil.

Další, co navrhovatelé tvrdí. Tvrdí, že jejich návrh je v souladu s ústavním pořádkem. Zajímavé, zajímavý výsledek, protože všichni dobře víme, že ve středu 18. 4. vyšlo rozhodnutí Ústavního soudu týkající se senátorského návrhu na omezení toho stávajícího zákona a tam se mluví o tom, že ta stávající, současná norma není v rozporu s ústavním pořádkem. Tak já tuhle otázku nechám raději na právnících, poněvadž já myslím, že celý ten tisk Ústavního soudu není úplně jednoduché pro laika číst a já velice děkuji za to, že jsem měl tu možnost se s ním seznámit, nicméně raději bych to nechal na právnících.

Další je zajímavá myšlenka navrhovatelů týkající se ekonomických argumentů. Stát na prodeji tabáku vydělává. Z oficiálních údajů je známo, že pokud se týká daně, je to něco kolem 40 mld. korun ročně. Nicméně zapomněli na to, že 100 mld. ročně vydáváme na léčbu kuřáků a jejich nemocí, které jsou spojené s kouřením tabáku, což jsou kardiovaskulární onemocnění, onemocnění onkologická, astma a onemocnění plicní jako taková, především chronická obstrukční choroba bronchopulmonální. Ten nepoměr 40 a 100, dobře, já vím, že peníze na zdravotní péči jdou z jiného balíku, ze zdravotního pojištění, nicméně přece jenom ten rozdíl je tady velký.

Zkusme se také trošku podívat na medicínu. Já vím, že autoři návrhu se medicínským dopadem nijak nezabývali, spíš je to tady technická stránka těch kuřáren a potom také se hodně mluví a myslím, že se ještě bude mluvit, o svobodě podnikání a svobodě individuální. Nicméně zkusme se podívat na to, jestli ten zákaz od 30. května měl vůbec nějaký efekt ve zdravotnictví na zdraví lidu. Protože čeho se to týká, ten zákaz? Týká se zákona o ochraně zdraví. To je o ochraně zdraví, to není na podporu podnikání. To je ochrana zdraví.

Pokud se týká těch zdravotních hledisek, tak samozřejmě za tak krátkou dobu nemůžeme mít všechna epidemiologická data. Ale Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky nedávno na konferenci uvedl krásné příklady toho a vybral ty příklady z Národního registru hospitalizovaných, tedy ze solidního zdroje, a hodnotil tam hospitalizace pro onemocnění akutního rázu, jako akutní srdeční infarkt, anginu pectoris, ischemickou chorobu srdeční, astma, a zjistil, že za pětiměsíční období minulého roku od července do listopadu, pokud porovnal počty hospitalizací s rokem 2016 a 2017, tak po zavedení po účinnosti zákona o omezení kouření tabáku došlo k poklesu více jak 9 400 hospitalizací jenom v tomto krátkém pětiměsíčním období. Já vím, že samozřejmě budou namítat navrhovatelé, že není jasno, jestli je to v důsledku kouření nebo stresu nebo jiných genetických nebo vrozených záležitostí. To je pochopitelné. Ale vzhledem k tomu, že tato onemocnění se vyskytují nejvíce u kuřáků, tak si řekněme, že to může být třeba 50 % hospitalizací nebo 40 % a z těchto 50 % řekněme, že 10 nebo 15 bylo opravdu život zachraňujících. No nestojí to za to? Tolik životů zachránit? A pokud se týká pochopitelně těch záležitostí chronických onemocnění, jako jsou i onkologická onemocnění, četná onkologická onemocnění, to není jenom onemocnění rakovinou plic nebo dutiny ústní, ale je to i žaludek, slinivka, tlusté střevo, onemocnění nádorem jater, nebo renální, močový měchýř atd. Tak tam samozřejmě nemůžeme očekávat data během 11 měsíců. My je můžeme zhodnotit tak minimálně za pět částečně, lépe za deset let, na což ukazují i studie ze zahraničí. A tady takovou jednu studii, metaanalýzu od britských autorů mám k dispozici. Ta provádí metaanalýzu 18 studií, kde signifikantně uvádí, signifikantně dochází k redukci akutního infarktu myokardu. Takže opět nějaké informace můžeme mít, ale až opravdu po nějaké delší době.

Takže to bychom měli trochu medicínu. Ještě přece jenom vás zatížím trochou medicíny. Já jsem pak díky paní profesorce Králíkové se dostal k poměrně objemnému svazku (poslanec ukazuje plénu písemný materiál) Cochranovy analýzy 77 studií z celého světa, kde se uvádějí všechny možné parametry, všechny možné parametry, jako je právě to riziko pasivního kouření, nárůst nebo pokles kuřáků a potom také samozřejmě spotřeby tabáku. Není opět jednoduché všechny zanalyzovat a nebudu vás unavovat tady tou metaanalýzou, poněvadž je to objemné. Nejsou to podrobné výsledky všech studií, je to jenom v takové poloabstraktní normě. Nicméně je to u mě kdykoliv k dispozici a já vás seznámím jenom se závěry. Tato analýza se zabývala tedy 77 studiemi z 21 zemí, 12 jich bylo z Evropy, jako Belgie, Itálie, Španělsko atd., potom to byly Spojené státy, Kanada, Austrálie, Nový Zéland, Hongkong, Argentina, Panama, Uruguay - myslím, že velmi dobře to zvolili z hlediska toho návyku kouření. Všechny ty studie vedly k tomuto: zákaz kouření vede ke snížení kardiovaskulárních onemocnění, onemocnění plic, nádorových onemocnění, poklesu kouřících těhotných žen, redukuje jak riziko pro pasivní, tak pro aktivní kuřáky. Prosím vás, to je nesmírně důležitá věc. My se tady stále bavíme o tom, že je to ochrana jenom pasivního kouření, ale ve skutečnosti ty zákazy v těchto zemích vedly i k tomu, že docházelo k ochraně kuřáků. No a závěrem potom vedou také k poklesu úmrtnosti na onemocnění spojených s kouřením tabáku. Takže v podstatě ten dopad nějakých legislativních změn na zákaz kouření tabáku tady je prokazatelně evidentní.

Navrhovatelé rovněž tvrdí, že okolní země mají také zákazy kouření tabáku, ale k tomu mají výjimky. No, je otázka, které země zrovna chtějí zde preferovat, ale nicméně víme dobře, že úplný zákaz kouření je v 55 zemích, do roku 2016 to bylo prosím, v 55 zemích. Další přibývají. Zajímavý příklad je například Španělsko. Ve Španělsku byly výjimky, dospělo se k tomu, že tam není ten efekt zákazu kouření, a proto se ty výjimky zrušily. A pak se ten efekt jasně prokázal. Často je jmenováno Německo. Jenomže Německo je stvořeno jednotlivými suverénními zeměmi, ve většině těch zemí je úplný zákaz kouření v restauracích a barech. V některých ale, to je pravda, jsou výjimky, a to tak - například my jsme byli se zdravotním výborem v Německu, tak jsme zjistili, že prostě v některých zemích si může samotná ta země určit, nebo nejenom ta země, ale i ta obec si může určit, jestli tam budou kuřácké prostory nebo nebudou. Takže ani to Německo prostě, s tím se nedá argumentovat. Pak je tady často zmiňovaná otázka Rakouska. Víme dobře, že to byla záležitost, která zde v minulém období byla hodně skloňována a měl tam platit v Rakousku úplný zákaz v tomto roce, myslím od května. Nicméně volby to změnily a volební program pravicové strany svobodných měl ve svém volebním programu zákaz tady tohoto zákazu. Takže pravděpodobně k tomu asi nedojde. Nicméně už teď vidíme, že v Rakousku je velmi silný akademický odpor, velmi silná iniciativa. Mají tam petici, která má přes pět set tisíc podpisů, aby ten zákaz, úplný zákaz kouření byl přece jenom zaveden. Uvidíme, jak to dopadne. Je to politováníhodné zatím, ale prostě je to politika. To je jenom o politice. To není o zdravém rozumu. To není zdravý rozum, to je politika.

No, k těm zemím už tedy nic dalšího, ale chtěl bych ještě, pravděpodobně možná to teď nechám, ale otázka svobody kuřáků a svobody podnikání je rovněž zajímavá. A teď dnes myslím právě dostali jste všichni na stůl rychlý průzkum o protikuřáckém zákonu agentury STEM, kde necelých 70 % respondentů se kloní k tomu, že stávající norma je v pořádku, že jim nevadí.

Ale co je zajímavé, když se zeptáte samotných kuřáků nebo takových těch příležitostných kuřáků, zda kouření znamená svobodu, zda to tedy je svoboda, tak 70 %, a to jsou zase výsledky, myslím, z Univerzity Karlovy, 70 % jich řekne, že nikoli. Oni by raději nekouřili, no ale přestat kouřit není jednoduché. Je to náročné. Kdo tomu jednou propadl, ví dobře, že to není jednoduché. O svobodě se můžeme bavit, jak už tady opakovaně zmiňovaná svoboda, kde končí, kde začíná atd., ale svobodu si nemůžeme představovat jako chaos, anarchii. Řeknu si, žiji ve svobodné zemi a pojedu po dálnici 200kilometrovou rychlostí? No můžu, jo, ale s jakými odpovědnostmi, s jakými dopady. A chceme to, aby takovéto dopady existovaly, aby vůbec nastaly? Ne. Tak prostě musím se podvolit tomu, že na dálnici se může jet jenom 130kilometrovou rychlostí, i když auto by sneslo více.

No ale pokud se týká samotné svobody, tak, myslím si, že i v tom vyjádření Ústavního soudu o tom zmínka, že zákaz nezasahuje svobodu kuřáků absolutně, neboť stále mají možnost kouřit v mnoha prostorách, a to jsou např. ty zahrádky nebo i jiná místa. Pokud se svobody týká, že jestli někdo pochybuje o tom, že Spojené státy nejsou svobodné, a přitom tam existuje takovýto zákaz kouření, kde si nezapálíte v parku, kdyby bylo co bylo, a ještě za to budete pokutováni, na to můžete vzít jed, tak prostě pak to je těžké.

Asi bych pravděpodobně v této fázi teď z hlediska zpravodajské zprávy skončil s tím, že vás chci upozornit na to, co tady bylo řečeno, že stanovisko vlády je negativní k tomuto tisku. Já jako zpravodaj navrhnu zamítnutí v prvním čtení, poněvadž stávající norma stojí za to. Stojí to za ty životy, které jsou uchráněny, a myslím si, že není důvodu, proč ji měnit, i když já bych ji změnil spíš opačným směrem, ale to je všechno zatím a děkuji za pozornost.

Profily ParlamentníListy.cz jsou kontaktní názorovou platformou mezi politiky, institucemi, politickými stranami a voliči. Názory publikované v této platformě nelze ztotožňovat s postoji vydavatele a redakce ParlamentníListy.cz. Pro zveřejňování příspěvků v této platformě platí Etický kodex vkládání příspěvků a Všeobecné podmínky používání služby ParlamentníListy.cz.
Diskuse obsahuje 0 příspěvků Vstoupit do diskuse Komentovat článek Tisknout