RNDr. Jitka Seitlová

  • KDU-ČSL
  • Přerov
  • senátorka
ProfileTopCardGraphDescription

Průměrná známka je -0,32. Vyberte Vaši známku.

-3 -2 -1 0 1 2 3 4 5

( -3 je nejhorší známka / +5 je nejlepší známka )

31.10.2019 21:33:00

Bez snížení stavu přemnožené zvěře, rozpadající se lesy obnovit nejde

Bez snížení stavu přemnožené zvěře, rozpadající se lesy obnovit nejde

Projev na 12. schůzi Senátu dne 31. 10. 2019 k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

Děkuji za slovo, pane předsedající. Opravdu je dnešní debata hodně vyčerpávající, ale asi je namístě.

Navázala bych na svoje předřečníky. Krásně mi nahráli na to, co chci říct já.

Pan senátor Vystrčil hovořil o tom, že zákon je tady zejména proto, abychom pomohli vlastníkům. Pan senátor Chaloupek hovořil o tom, že vlastně bychom měli pomoci, možná to teď řeknu nepřesně, té zvěři...

Myslím si, že jde hlavně o ty lesy. Na lesích nám záleží. Potřebujeme, aby lesy fungovaly. Abychom měli zelené lesy. O tom tady byla petice...

Teď řeknu, že jsem dostala dopis. Dopis jednoho vlastníka lesa říká. Bez snížení stavu přemnožené zvěře, rozpadající se lesy jednoduše obnovit nejde... Krásně zase navazuji na pana senátora Chaloupka, ano, máte tady novelu lesního zákona a k ní ve sněmovně přijali přílepek. Přílepek přidali, protože si byli vědomi, a to není to, co říkám já, ode mě to neslyšíte určitě poprvé, že přemnožené stavy některé zvěři způsobují to, že decimují les a že de facto není možné téměř přirozená obnova, která by nakonec ušetřila peníze i státnímu rozpočtu, o kterých se tady také dneska bavíme.

Co říká zákon? Zákon o myslivosti říká, že chov zvěře má dle zákona sledovat zachování rovnováhy mezi stavy spárkaté zvěře a prostředím, udržováním přírodní kvality geofondu zvěře či úpravou stavů zvěře na optimální stav. No, to je úžasné... Je to v zákonu dané, a kdyby to takto fungovalo, tak by asi všechno bylo v pořádku. Ale ono nám to tedy nefunguje...

Ostře to koliduje s realitou života, jak mi tady píše lesní hospodář a vlastník lesa. Nájemce honitby často nemá žádný vztah k pozemkům, na kterých hospodaří uživatel honitby. Bývají to často ti největší vlastníci, kteří uzavírají tyto dohody, nebo, jak už se tady hovořilo, Lesy ČR.

Vlastník má povinnost provést všechna opatření pro to, aby ochránil svoje stromečky. Dělá oplocenky, prý to Lesy ČR nedělají, nemám to prověřené, ale při konzultacích, které jsem teď měla v souvislosti se zákonem, který projednáváme, mně bylo řečeno, že Lesy ČR oplocenky nedělají, nevím, nemám prověřeno, jenom připomínám.

Musí tedy dále všechny stromečky ošetřovat. Všechno je to stojí obrovské peníze. Ale výsledek je smutný. Přijde spárkatá zvěř a spase zmlazený javor, jasan, modřín, břízu... Tady se píše, lípy také sežere.

Pestrost lesa, který potřebujeme, tak vlastně tímto stavem je naprosto decimovaná. Rozumím tomu, jednala jsem samozřejmě i se zástupci myslivců, že to co bylo navrženo ve sněmovně, určitě má řadu nedostatků. Ale ke změně musí dojít. Protože pokud k ní nedojde, tak lesy neobnovíme a nedokážeme, co asi všichni chceme, abychom měli zelené lesy.

K tomu bych chtěla jenom říct, že jsou tady různé náměty. Pan senátor Chaloupek měl řadu námětů. Mám jeden námět, že by se vlastně celý systém náhrad škod měl řídit např. přes míru poškození stavu lesa, ekosystému. Vím, že se už na tom pracuje. Ale prý to bude trvat dalších deset let, než se to vymyslí. Deset let je strašně dlouho. Jsou na to pilotní projekty. Ale pilotní projekty teprve začínají.

V tuhle chvíli mám názor. Ano, nechme zákon, tak jak je. Jsem pro, abychom souhlasili i z hlediska toho, aby vlastníci opravdu dostali snad aspoň nějaké peníze, i při velké kritice lze strany pana senátora Vystrčila, která byla oprávněná – a budu souhlasit s tím návrhem. Teď to řeknu. Je to jakási pojistka. Bude to pojistka pro to, aby skutečně došlo k novele zákona o myslivosti, aby tam byla dohoda a zákon do doby, než nebude účinnosti tato malá novelka, tak aby byl přijat. Protože jinak, a já to vím, protože jsem si několikrát psala i s panem ministrem, je v tom celá řada obrovských nedostatků i z hlediska ústavního práva, která právě vlastníky pozemků, lesních pozemků velice diskriminuje z hlediska uživatelů, poškození, z hlediska toho, jaké mají právo na náhradu škody. To všechno nám nefunguje.

Řeknu ještě poslední věc. Při konzultaci s lesníky a s myslivci jsem dostala informaci, a já ji věřím, že přece nejde jenom o lesy. Ale zvěř je především na zemědělských pozemcích. Už tady někdo mluvil o kukuřici a o černé zvěři. Ale i spárkatá zvěř je v obrovských lánech. Myslivci říkají oprávněně, jestli se nezmění velikost, jestli tam třeba nebudou pruhy mezi lány, kde se dají projít, kde zvěř probíhá, tak nebude možné odchytat ani tu vysokou zvěř. Nedokážeme to, bude s tím problém.

Na závěr jenom řeknu. Všechny chyby, které jsme udělali nevědomky, protože jsme do systému vstoupili, do přírodního systému, a začali jsme něco využívat, a něco jsme zase vyhubili – všechno se nám dneska teď kumulovaně vrací.

Buďme velmi opatrní v tom, jaká přijmeme další opatření a jak budeme s přírodním fondem, který tady máme, zacházet.

Pane ministře, můžu se na vás snad přímo obracet, nemusím přes pana předsedajícího, měla jsem dva pozměňovací návrhy na výboru. Ale v zájmu toho, aby bylo dosaženo konsensu a šly příspěvky na podporu vlastníkům, tak také souhlasím s tím, že jsem je stáhla.

Budu hlasovat pro přijetí zákona, tak jak přišel ze sněmovny. Chci jenom říci, že stále vysazujeme 30 až 70 % jehličnatých lesů. A to je obrovské číslo, které opravdu z hlediska právě budoucího vývoje přírody a toho, co říkají vědci a klimatologové, nebude správným řešením.

Mám takový návrh, který tady chci říct, že by to mělo být stanoveno opačně. Měl by být stanoven maximální podíl ekologicky a klimaticky rizikových dřevin, který nesmí být překročen při obnově porostu. A ať si vlastník tam sází, co potřebuje, co on sám se domnívá, na základě všech poznatků a rad, které bude mít, vědeckých informací, nebo i vlastní historické zkušenosti, a řekne, tak tady je močál, nebudu tady sázet ty a ty stromy... tady je suchopád, tady zase nebudu vysazovat jiné stromy. Nechme prostor pro to, aby on sám si zodpovídal za zbytek, který vysadí.

To jenom návrh, který přednáším, že by se vlastně celé mělo otočit a měla by být úplně opačná regulace.

Rizikové dřeviny, které jsou, a mezi ně patří některé jehličnany, podle jednotlivých stupňů, tak ty by měly být limitovány. Zbytek nechat na vlastníkovi.

Děkuji za pozornost.

Profily ParlamentníListy.cz jsou kontaktní názorovou platformou mezi politiky, institucemi, politickými stranami a voliči. Názory publikované v této platformě nelze ztotožňovat s postoji vydavatele a redakce ParlamentníListy.cz. Pro zveřejňování příspěvků v této platformě platí Etický kodex vkládání příspěvků a Všeobecné podmínky používání služby ParlamentníListy.cz.
Diskuse obsahuje 0 příspěvků Vstoupit do diskuse Komentovat článek Tisknout
reklama