Nezastírám, že naše dosavadní lavírování kolem toho, jak přistoupit k další vlně pandemie a zda je cílem potlačit nákazu nebo jen umožnit nemocnicím pečovat i o jiné než covidové pacienty, mne dost znepokojuje.

Dnešní pohled do statistik opět ukazuje, že "jsme jiní". V posledních dnech s v průměru drží u nás počet vykázaných obětí covidu kolem 100. V Německu (8x více obyvatel), které se chystá hodně brzdit, je toto tragické číslo kolem 350. Ve Francii (6,5x) je to méně než 100, v Itálii (6x) kolem 70, v podobně velké Belgii kolem 40, v Holandsku (1,7x) jen o něco více, kolem 50. Pozoruhodný je ale i vývoj v sousedním Rakousku, kde se po přijetí poměrně silných opatření situace zlepšuje a počet denních úmrtí z maxim kolem 70 lidí začíná klesat.

Dle matematických odhadů stojíme teprve na začátku vlny naplnění nemocnic, což opět (matematicky) znamená zhoršení těch nejtragičtějších ukazatelů.

Myslím, že více než 30 tisíc obětí pandemie naši společnost a důvěru lidí ve stát zle poznamenalo. Netroufám si ani hádat, co další takováto vlna, iniciovaná chabou schopností vlády zavčas reagovat, a podporovaná sobectvím a nedodržováním pravidel, naší společnosti přinese...