RNDr. Miroslav Škaloud

ProfileTopCardGraphDescription

Průměrná známka je 0,79. Vyberte Vaši známku.

-3 -2 -1 0 1 2 3 4 5

( -3 je nejhorší známka / +5 je nejlepší známka )

Dotaz

31. 3. 2014 13:51:13 - wiesser

koruna x euro

Když podepíšu petici pro zachování české koruny, co tím získám? Jakou váhu má můj podpis? A máte pro petici podporu i v politice? Co třeba hnutí úsvit, které prosazuje na toto téma referendum?

Odpověď

4. 11. 2014 1:38:03 - RNDr. Miroslav Škaloud

Vážený pane,

Pokud podepíšete petici, můžete pomoci posunout vůli vlády nespěchat s přijetím Eura. Bude-li k dispozici dostatek podpisů, bude petice projednávána v Senátu. Tím se může otevřít veřejná diskuse (pokud toto projednávání nebudou média ignorovat).

Z veřejných zdrojů je známo, že Okamura chce referendum k Euru.

Možná, že by stálo za to uvést argumenty proti nepromyšlenému přijetí Eura:

Ty nejzákladnější jsou

1) přeměna naší konvergence do vyšší míry inflace. Tak jak roste naše produktivita a ekonomická úroveň a její přibližování vyspělým evropským státům (konvergence) tak dochází k plynulému přibližování cenových hladin k úrovni těchto vyspělejších zemí. Po přijetí společné měny (kdy se kurz k euru zafixuje) tento proces neustane, nebude se moci již projevit zhodnocováním měny, ale bude probíhat pouze jedním kanálem a to inflací.

Zkušenosti ukazují, že po vzniku eurozóny se tlaky na zvýšení míry inflace projevily v řadě dříve se dynamicky rozvíjejících zemí (například Irsko nebo Portugalsko), kde se míra inflace v prvních několika letech po vstupu do eurozóny pohybovala mezi 3 až 5 %. Koordinační politiky EU se snažily inflační tlaky v uváděných zemích tlumit. Inflaci se podařilo zpomalit, avšak současně se zbrzdil ekonomický růst.

2) Ztráta měnové a kurzové politiky jakožto nástrojů proti asynchronnímu cyklu a asymetrickýcm šokům. Za normálních okolností by narůstající deficity obchodu, spolu s růstem vládních dluhů, tlačily na kurz domácí měny. Země by tak dostávala včas varovný signál - a depreciace nebo devalvace by jim umožnila obnovit zaměstnanost,  konkurenceschopnost, snáze se vyrovnat s dluhy a obnovit zdravý růst ekonomiky. Česká republika je s korunou flexibilnější. Statistiky také potvrdily, že nejúčinnějším protikrizovým opatřením byl pohyblivý kurz české koruny

Možnost oslabení koruny při zaostávání produktivity za cenami a mzdami fungovala jako významná pojistka. Dnes se ještě jasněji ukazuje, že byla tato cesta méně riziková, než vstup do eurozóny. //Janáčková

3) možné platby do eurovalu. Pokud by Česká republika byla nyní součástí eurozóny, a pokud by ještě prošla procesem ratifikace ESM (evropský stabilizační mechanismus) musela by naše vláda dát do záchranného fondu (euroval) 50 miliard korun v hotovosti a více nežli 250 miliard korun v zárukách (údaj z r. 2011). V eurozóně nyní došlo k něčemu, co se dá nazvat změnou pravidel v průběhu hry. Byla opuštěna zásada, že každá země je odpovědná za své dluhy a ostatní členové nejsou nijak zavázáni k fiskální pomoci. Dochází k vytloukání klínu klínem - zachránci si na pomoc zemím v problémech si sami musejí vypůjčovat

Když si dáme do kontextu umírněné české reformy za vlády P. Nečase, kde se v jednotlivých resortech šetřily jednotky miliard a je to považováno za neslýchanou odvahu (koalice) nebo za neslýchanou protilidovost (opozice), pak je třeba říct natvrdo: vstup do eurozóny bude takový zlom, že se na to politici musí hodnověrně zeptat voličů a obhájit si to před nimi. //P. Kohout

Právní závazek ČR vstoupit do eurozóny vznikl v době, kdy žádný ESM neexistoval, takže nelze implikovat, že vstup do eurozóny se rovná povinnosti vstoupit do ESM (na tom nic nemění ani ustanovení preambule Smlouvy o ESM).


 Na druhé straně existují také přínosy

1) snížení rizika měnových a finančních turbulencí
2) větší disciplína uvalená na domácí hospodářské politiky
3) stabilizace dlouhodobých úrokových sazeb
4) snížení rizikové prémie (jen v méně rozvinutých zemích)
5) snížení transakčních nákladů
6) vyšší cenová transparentnost a mezinárodní srovnatelnost

Z nich nejdůležitější je snížení transakčních nákladů. ČNB je odhaduje ve výši zhruba 0,5% HDP, Ostatní transakční náklady plynoucí z existence samostatné měny jsou poměrně diskutabilní a obtížně vyčíslitelné. … Přínosy z ostatních bodů jsou zanedbatelné

Ad 1) Z poměrně vysoké stability české koruny plyne, že zisky v podobě snížení uvedeného rizika nebudou mít o nic vyšší náklady nežli u vyspělých zemí, které se rozhodli si svou měnu ponechat (pokud si je nezpůsobíme sami).

Ad 2) Otázka větší disciplíny je spíše jen teoretická. Naše rozpočtová disciplína sice není příkladná, ale bez ohledu na to, zda euro přijmeme či ne, podléháme a budeme podléhat pravidlům revidovaného Paktu stability a růstu. Naše rozpočtová disciplína je tedy ovlivněna především našim členstvím v EU a členství v eurozoně nesehraje při případných postizích naší současné nedisciplinovanosti žádnou podstatnou roli.

Ad 3 a 4) Ani zde  náš postoj k euru nehraje (na rozdíl od postoje k reformám) významnější roli. Nejenže se naše krátkodobé sazby již skoro dva roky náchzejí pod úrovní sazeb v eurozoně, ale i spready českých dluhopisů naznačují zanedbatelné, ne-li záporné rozdíly v rizikových prémiích v porovnání s prémiemi eurových dluhopisů Německa … //Singer

Mnozí podnikatelé samozřejmě volají po jistotě, kterou by jim poskytl pevně zafixovaný kurz, a po budoucí úspoře transakčních nákladů díky používání eura. Je však jasné, že jakmile by po zafixování kurzu začal probíhající proces reálné apreciace plynout jen inflačním kanálem, čelili by podnikatelé opět – v jiné podobě – nestabilnímu prostředí s nebezpečím mzdově-inflační spirály. //Janáčková


Několik dalších poznámek:

- Neplatí: čím dříve euro, tím lépe - výhodnost je podmíněná, cesta do eurozóny není dostih v Chuchli – nevyhrává ten, kdo je první na pásce, ale ten, kdo po proběhnutí pásky ještě zvýší tempo, nikoli ten, kdo padne vysílením; nebo přesněji: můžeme splnit krátkodobě všechna maastrichtská kritéria, ale už těžko budeme schopni prokázat, že bychom jejiích plnění dlouhodobě zvládali. To je to, co od nás Evropská centrální banka požaduje. Ve fiskální oblasti nemůžeme počítat s dlouhodobou stabilitou veřejných financí, pokud nedojde k zásadní reformě důchodového systému a zdravotního systému; zcela reálně hrozí, že bychom po vstupu do eurozóny nedokázali plnit maastrichtské kritérium pro inflaci).

- Maastrichtská kritéria k hodnocení podmínek pro přijetí Eura nestačí (zaprvé tato kritéria nezajistila další vzájemnou konvergenci zemí po jejich vstupu do eurozóny; zadruhé jsou to kritéria formulovaná zvenčí. Adept na vstup potřebuje také opačný pohled – potřebuje svá vlastní kritéria pro posouzení výhodnosti přijetí eura; vláda by měla představit kritéria, která by vstup ČR do eurozóny posoudila z našeho hlediska – z hlediska nákladů a přínosů pro českou ekonomiku. Nikoli z hlediska „maastrichtského“, které je přesně opačné /zkoumá, zda náš vstup nepoškodí ty ekonomiky, které v eurozóně již jsou/)

- Reálná konvergence je důležitější než nominální (reálná konvergence - podobnost cyklu, podobná míra bohatství, obchodní provázanost apod.).

- Dobře lze žít s jakoukoli měnou, špatně též - mít euro není znakem kvality ekonomiky, ekonomiky eurozóny mají pro nás žádoucí životní úroveň, ale z jiných důvodů (právě v růstu bohatství jsou dál).

- Vynucování lepší domácí politiky eurem příliš nefunguje Víra, že členství v eurozóně povede po vstupu k větší disciplíně (politiků) se ukázala být iluzí.

- S dobrou politikou euro skoro netřeba, se špatnou euro nepomůže.

- Ti, kteří nejvíce uhánějí do eura, jsou pro něj často nejméně způsobilí (snaha koupit kredibilitu).

- Naděje, že by rychlý vstup do eurozóny podstatně urychlil růst české ekonomiky a naši ekonomickou konvergenci se zeměmi EU, byla od počátku považována za velmi diskutabilní, a to především z hlediska teorie optimálních měnových zón. Ta říká, že aby země mohly používat společnou měnovou politiku, měly by mít navzájem synchronizovaný hospodářský cyklus a také shodně reagovat na vnější ekonomické šoky, kterým mohou být vystaveny – anebo mít alespoň velmi pružný pracovní trh, který nedostatek sladěnosti vykompenzuje. To nehovořilo ve prospěch našeho připojení k eurozóně.

- Euro by měla být zlatá tečka procesu reálné konvergence.

Taková by měla být též nyní role přijetí eura v seznamu hospodářsko-politických priorit – malá a až za mnoho let a po provedených domácích úkolech v hospodářské politic a po pokroku v reálné konvergenci – Euro je poslední mašle na dárku, který se jmenuje zbohatnutí a zpružnění české ekonomiky.


K závazku ČR k přijetí Eura

Je pravdou, že se Česká republika ke vstupu do Eurozóny zavázala v přístupové smlouvě. Nezavázala se ale ke vstupu ke konkrétnímu datu. Co je ale důležitější, je to, že Česká republika se zavázala vstoupit do jiné Eurozóny, to je takové, ve které ještě nebyla opuštěna zásada, že každá země je odpovědná za své dluhy. V eurozóně došlo k něčemu, co by se dalo nazvat změnou pravidel v průběhu hry.

Je nepravděpodobné, že se Eurozóna po současné krizi vrátí do své původní podoby, a proto by referendum o vstupu bylo rozumné, zejména v případě, kdy by se měla změnit na fiskální unii, nebo na unii, ve které se o klíčových otázkách nerozhoduje jednomyslně.

V této chvíli eurozóna nehledá další členy, ale především plátce, a proto náklady vstupu v následujících letech mnohonásobně převyšují jakékoliv přínosy, které bude možné rozumně očekávat.

Nedebatujeme o tom, zda má Česká republika zůstat součástí EU a západního ekonomického a politického prostoru – debata je o tom, zda má nekriticky akceptovat konsenzus evropských politických elit. //Dalibor Roháč

M. Škaloud