RSDr. Vojtěch Mynář

  • SOCDEM
ProfileTopCardGraphDescription

Průměrná známka je 0,15. Vyberte Vaši známku.

-3 -2 -1 0 1 2 3 4 5

( -3 je nejhorší známka / +5 je nejlepší známka )

25.04.2014 14:44:14

Tragédie v továrně Rana Plaza: rok poté

Tragédie v továrně Rana Plaza: rok poté

Přesně před rokem se v bangladéšské textilní továrně zřítila střecha. Pod sutinami našla smrt více než tisícovka dělníků. Kromě zakrvácených končetin mohl na fotografiích z místa zkázy západní pozorovatel najít i důvěrně známá loga oděvních značek.

Benetton, Camaieu, Zara, Bershka, Mango, Kik či Primark patří k těm, které levné pracovní síly s chutí využívají. S tragédií vyšla na světlo světa pravda o tom, v jakých podmínkách jsou zaměstnanci asijských textilních společností, jejichž počet přesahuje 15 milionů, nuceni pracovat.

Již přes rok se vedou dlouhosáhlé diskuse, jak problém nepřijatelných pracovních podmínek v asijských továrnách řešit. Dynamicky se rozvíjející textilní odvětví je závislé na levné pracovní síle, přičemž většina pracujících dostává mzdy, které jim nepokrývají ani základní lidské potřeby. Ve snaze vydělat dostatek peněž alespoň na nezbytnou stravu, přistupují dělníci na extrémně dlouhé přesčasy, stejně tak jsou ochotni pracovat v absolutně nevyhovujících podmínkách. Pokud se zeptáme, kdo za to může, odpověď není zcela jednoznačná. Svůj díl na této situaci nesou zákazníci, my, kteří oblečení vyrobené v jiných částech světa za dumpingových pracovních podmínek kupujeme. Na vině je rovněž globalizace, tím jak se neustále zlevňují přepravní náklady, je výhodnější pro nadnárodní textilní koncerny přesouvat výrobu do zemí s levnou pracovní silou. Díky propojeným globálním dodávkovým řetězcům pak není problém, hotové zboží prodávat ve vyspělém západním světě. Odhaduje se, že výrobní cena výrobků pocházejícího z Asie je až pět krát nižší než jeho prodejní cena v Evropě či USA. Profit těchto textilních koncernů je obrovský, dosahující více jak 60 % z prodejní ceny, přičemž na mzdy dělníků připadá mezi 0,5 až 3 %.

Ve snaze odškodnit oběti z Rana Plaza byl založen nadační fond, do kterého měly přispívat světové textilní koncerny, které si své produkty nechávají v Asii vyrábět. Z 29 textilních koncernů, které v Rana Plaza vyráběly, bylo ochotných vzdát 0,2 % ze svého zisku ve prospěch poškozených pouze několik.

Lhostejní nezůstali ani poslanci Evropského parlamentu. Při příležitosti připomenutí ročního výročí tragédie adresovali evropskému komisaři pro obchod Karlu De Guchtovi i členským státům EU otevřený dopis. Vyzývají v něm čelní představitele, aby zmíněné textilní koncerny přinutili k zaplacení příspěvku tím, že opětovně zveřejní jejich jména a označí je jako spoluviníky katastrofy. K výzvě se připojil i europoslanec Vojtěch Mynář: "Je nepřijatelné aby, manažeři nadnárodních textilních společností profitovali ohromným způsobem na dělnících za nelidských a často ilegálních podmínek. Produktový i sociální dumping je škodlivý pro nás v Evropě i pro pracovníky v rozvojových zemích. To se musí změnit!"

Profily ParlamentníListy.cz jsou kontaktní názorovou platformou mezi politiky, institucemi, politickými stranami a voliči. Názory publikované v této platformě nelze ztotožňovat s postoji vydavatele a redakce ParlamentníListy.cz. Pro zveřejňování příspěvků v této platformě platí Etický kodex vkládání příspěvků a Všeobecné podmínky používání služby ParlamentníListy.cz.
Diskuse obsahuje 0 příspěvků Vstoupit do diskuse Komentovat článek Tisknout
reklama