BOJ ZA ROZUMNOU TOLERANCI ALKOHOLU U CYKLISTŮ NEVZDÁVÁM…

Opakovaně jsem byl iniciátorem legislativní změny pravidel pro cyklisty. Za poslední čtyři roky se již čtyřikrát většina senátorů shodla na tom, že je třeba změnit zákon a přiblížit se ostatním zemím, kde si cyklisté mohou dát jedno pivo nebo pohárek vína. „Další dějství“ se ale vždy zastavilo v Poslanecké sněmovně.

Naše společná naděje, že tento boj dotáhneme do konce, je stále živá. Již od listopadu 2018 totiž leží ve sněmovně poslední senátní návrh novely zákona, který se zavádí toleranci 0,5 promile alkoholu u cyklistů na cyklostezkách. Chci věřit tomu, že poslanci přestanou strkat hlavu do písku, tento zákon konečně zařadí do svého programu a dají mu konečně zelenou.

Rozvoj cykloturistiky je důležitý pro podporu místních vinařů, živnostníků, ale také samotných měst a obcí. Může být významným pro podporu lokální ekonomiky, tvorbu nových podnikatelských příležitostí i pracovních míst. Právě proto mi od začátku připadalo nenormální, že by policisté měli na cyklostezkách rozdávat desetitisícové pokuty cyklistům, kteří se zastaví u místního vinaře na pohárek vína nebo si dají v místním bistru či hospůdce pivo ke klobásce.

Česká republika jednou ze tří evropských zemí, která má v případě cyklistů nulovou toleranci alkoholu. Kromě ČR jde pak ještě o Rumunsko a Estonsko.
Cyklisté s navrhovanou hranicí 0,5 promile alkoholu, kteří se pohybují po vyznačených cyklotrasách nebo účelových komunikacích, mají přitom naprosto mizivý podíl na dopravní nehodovosti. Například v roce 2018 to ve statistickém přepočtu bylo cca 7 případů za celý rok. Není v tom tedy nic jiného, než falešné puritánství.