já jsem se nechtěl původně zapojovat do téhle obsáhlé diskuse o daňovém balíčku, protože on není jenom primárně o otázce mzdové, o superhrubé mzdě, o daňových nákladech, které dopadnou na zaměstnance. On je o celé škále dalších daní a daňových opatření, ale nicméně mě prostě vede k tomu jedna úvaha. Tady se hovořilo a bylo to i v programovém prohlášení vlády, že bude zrušena superhrubá mzda. Daňový balíček, který tady byl představen a do nějž byly načítány pozměňovacími návrhy a zachraňoval je pan premiér svým návrhem, při vší úctě, to není zrušení superhrubé mzdy, která byla kdysi zrušena v oněch letech 2008 a následujících a poté měla skončit jejich platnost a byla prodloužena v tichosti a běží dodnes.
To je vlastně jenom taková obezlička na většinu zaměstnanců, většinu 4,5 (milionů) lidí, kteří jsou v zaměstnaneckém poměru a hovoří se tady často a pravice i jiné politické uskupení, středolevé třeba, se zaklínají modlou střední třídy, střední vrstvy. To je také taková velká obezlička, která podle mě není namístě. Já bych tady měl ohlásit takový střet zájmů, protože vedu jeden z menších odborových svazů. Ale chtěl bych upozornit na to, že průměrná mzda např. v roce 2015 činila 26 467 korun. V prvním pololetí letošního roku dosáhla 34 271 korun. Ovšem, a teď nastává to ovšem - co je skutečná průměrná mzda a kolik těch zaměstnanců, kterých je přes čtyři miliony, na ni ve skutečnosti dosáhne? A kdo vlastně tedy tvoří tu střední vrstvu? Jestli zaměstnanci, zejména třeba v dělnických profesích, prodavačky v obchodech, zaměstnanci v běžných službách. Ti, co zabezpečují běžný chod společnosti, uklízejí třeba i na ulicích, vykonávají práci, která je společensky nutná a nezbytná a neměla by být dehonestována. Ti, kteří, a snažíme se tady a hovoří se o tom jako mantra odleva doprava také o podpoře řemesel a tradičních zaměstnání v řemeslných oborech, v učňovských oborech, které za 30 let byly naprosto dehonestovány - tak zdalipak tam dosáhnou na průměrnou mzdu. A zda i osoba samostatně výdělečně činná ve svých příjmech dosáhne vlastně zisk, který by se mohl rovnat této průměrné mzdě ve společnosti a pokryje jeho náklady. Já si myslím, že ta čísla hovoří Statistickým úřadem měřeno i Úřadem práce i Eurostatem o něčem úplně, úplně jiném.
Ukazuje se, že ten rozptyl, který se pohybuje od 65 do 70 % lidí v zaměstnaneckém poměru, ale i osob samostatně výdělečně činných, a těch je přes 800 tisíc, které mají toto povolání jako hlavní, zdaleka na ten průměrný příjem nedosáhnou. A hovořit tady o zrušení superhrubé mzdy a její nahrazení, promiňte, v jednom návrhu devatenácti procenty pana místopředsedy Hamáčka, v jednom případě patnácti procenty pana předsedy vlády, mně to připadá trošku jako výsměch těmto lidem.
Ano, oni dostanou přidáno několik desítek korun, možná stovek korun, ale těm, kteří mají ten skutečně vysoký příjem, to znamená průměrný příjem 34 tisíc, kterých je relativně velice úzká skupina, těch se to téměř nedotkne, protože těm se ty příjmy skutečně zvýší podstatně více. A té skupině nízkopříjmové, té skupině, která se pohybuje i kolem mediánu, což je také velice zajímavý ukazatel výpočtu mzdy a který hovoří o tom, že medián dnes se u nás pohybuje na nějakých 29 333 korunách, tak těch se to téměř nedotkne, už ani toho mediánu se to téměř nedotkne. A většina zaměstnanců má ten příjem daleko, daleko nižší. Pohybuje se někde kolem 23, 24 tisíc a níže. Takže z mého pohledu to, co je tady představováno za zrušení superhrubé mzdy, je pouze divadlo, které, pokud bychom měli jako levice či jako odboráři hájit z pohledu zaměstnanců, tak je pro nás naprosto nepřijatelné, neobhajitelné. A to, co bychom měli hájit možná z průměru a z pohledu středopravých stran, možná i středolevých, tak to jsou lidé, kteří se pohybují, ale v úplně jiných sektorech ekonomiky. Bankovnictví, ve výpočetní technice, nikoliv v těch řemeslných a dělnických profesí, nikoliv mezi těmi prodavači, prodavačkami, nikoliv mezi těmi řidiči autobusů, tramvají. To jsou lidé, kteří prostě si o takovýchto příjmech ve skutečnosti mohou nechat jenom zdát.
Ano. Oni když oba dva pracují manželé, tak poskládají nějaký příjem, který jim stačí na to, aby pokryli nejnutnější náklady a něco málo ušetřili a umožnili studium a vybavení svým dětem. Ale pokud si chtějí pořídit nějakou věc nebo přijdou před nějaký mimořádný výdaj vyšší jak 6 tisíc korun, tak s tím mají už hluboký problém a musí silně zvažovat. A tento daňový balíček jim to nijak neusnadní. Pro mě ten návrh senátní, i když zní líbivěji v té odpočitatelné položce, která je o něco vyšší, přináší trošku větší smysl. Ten jediný smysl ještě, který tam vidím pak je v té kompenzaci samosprávám. Ano, to ano. Ale jako celek ten daňový balíček, ať už v té vládní podobě, který prošel Poslaneckou sněmovnou, tak už v té podobě, která se vrací ze Senátu, nemá své opodstatnění. A už i vzhledem k tomu, že dnes tady máme schválený státní rozpočet, a do toho budeme vstupovat daňovým balíčkem, a budeme vlastně přelévat této vládě další finanční prostředky.
Za můj osobní postoj a názor je ten, že je nepřijatelné nebo nevhodné ho v současné době a v této době podpořit, a už vůbec nehovořit o tom, že by rušil, fakticky rušil superhrubou mzdu. On ji ruší pouze slovně.
Děkuji za pozornost.
