Vážený pane místopředsedo, vážený pane premiére, paní ministryně, vládo, kolegyně, kolegové, já bych nejprve splnil svoji povinnost zpravodaje ústavně právního výboru, garančního, zde na půdě Poslanecké sněmovny. Rád bych vás informoval, že i z pozice zpravodaje jsem po schválení novely občanského soudního řádu a exekučního řádu intenzivně komunikoval se senátory, včetně pana zpravodaje senátora Holáska. Následně po schválení upravené verze, vrácené Senátem nám sem do Poslanecké sněmovny, jsem také svolal podvýbor pro problematiku exekucí, insolvencí a oddlužení, kde jsem seznámil všechny zástupce poslaneckých klubů s úpravami a změnami a diskutovali jsme o pozicích jednotlivých klubů k této senátní vratce.
Tak tolik asi jenom ve stručnosti, tedy ta povinnost zpravodaje ústavně-právního výboru.
Nyní mi dovolte krátce se vyjádřit za poslanecký klub KDU-ČSL k těm změnám, které nám senátoři vracejí. Na začátku bych chtěl velmi poděkovat za spolupráci celé horní komoře i panu senátoru Holáskovi jako zpravodaji, ale i všem dalším, protože skutečně v okamžiku, kdy jsme tady schválili ty největší úpravy v exekucích za posledních 20 let, nebo vůbec za historii exekučního vymáhání v České republice, tak jsme si asi byli, řada z nás, vědomi, že tam je řada věcí, které je nutné nějakým způsobem v Senátu upravit, a proto jsem vstoupil ihned v komunikaci se senátory. Děkuji také senátorkám Šárce Jelínkové, Aničce Hubáčkové a Miluši Horské za uspořádání toho kulatého stolu, jak už tady zmínila paní ministryně. Bylo to velmi důležité a možná, že to může být jakýsi příklad pro další takto zásadní a významné normy, které schvaluje Poslanecká sněmovna, protože u toho kulatého stolu na půdě Senátu se sešli nejenom senátoři a zástupci Ministerstva spravedlnosti, ale také zástupci Poslanecké sněmovny a jednotlivých poslaneckých klubů, kteří byli pozváni, a tam bylo to důležité vydiskutování toho postupu Senátu jako celku tak, abychom pokud možno zde ve Sněmovně potom měli snadnější rozhodování, řekněme, i to politické rozhodování nad tím výsledkem, který nám je ze Senátu vracen.
Myslím si, že se to skutečně podařilo a patří za to skutečně dík celé horní komoře. Jsem si vědom toho, že samozřejmě lepší varianta by byla, kdybychom do Senátu poslali verzi bezvadnou, tak aby Senát ji mohl schválit a zákon byl dokončen už na půdě Senátu. nicméně vzhledem ke komplikovanosti celé normy, ať už exekučního řádu nebo občanského soudního řádu, se toto nepovedlo, tak o to víc jsem rád za tu vstřícnost ze strany horní komory. (Hluk v sále. Pan poslanec vyčkává.)
Děkuji, už se tak stalo samo o sobě. Já děkuji, že teď, prosím, budete krátce věnovat pozornost těm změnám, které se nám ze Senátu vracejí, protože ony nejsou úplně kosmetické, byly tady zmíněny už paní ministryní i panem zpravodajem. Jenom rychle a ve stručnosti zmíním to, co se podařilo vydiskutovat spolu se senátory a co se nám vrací. První zásadní věc, která je velmi důležitá, a to je úprava splácení nejprve na jistinu a poté na příslušenství, to znamená úroky, penále, náklady atd. Toto opatření, které bylo obsaženo už ve verzi z ústavně-právního výboru, zde při projednávání ve třetím čtení nakonec vypadlo, Senát ho tam vrací a je to tak správně.
Druhá věc, druhý okruh, který jsme řešili spolu se senátory, je otázka úpravy polidštění, humanizace mobiliárních exekucí. Pozměňovací návrh, který jsme tady předkládali ve Sněmovně s kolegou Patrikem Nacherem, Markem Bendou a řadou dalších, vlastně napříč poslaneckými kluby, a tam se v tuto chvíli mění jedna velmi důležitá věc. Bylo by velmi nespravedlivé vůči seriózním věřitelům, protože ne každý věřitel je automaticky šmejd nebo lichvář nebo něco podobného, tak bylo by neseriozní, pokud dlužník disponuje nějakým luxusním majetkem, například sbírkou obrazů, drahých šperků a podobně, aby měl možnost se fakticky vlastně vyhnout mobiliární exekuci v případě, že by splácel 1500 Kč měsíčně nad rámec té povinné splátky. Proto senátoři zakomponovali, doplnili toto pravidlo o to, že pokud soupis hodnotného movitého majetku přesáhne limit 36 těchto měsíčních splátek, poté bude mobiliární exekuce provedena a ten nárok toho věřitele bude uspokojen ihned a nikoli až často v horizontu několika let. Je to vstřícný krok vůči seriózním věřitelům a myslím, že to tak je v pořádku. Bylo by nespravedlivé, kdyby se dlužník disponující podobným majetkem mohl fakticky mobiliárním exekucím dlouhodobě vyhýbat.
Další důležitá věc. My jsme komunikovali i se zástupci Exekutorské komory. Z jejich podnětu vzešla změna, kterou senátoři schválili, přijali, a to je odložení účinnosti u té povinnosti nahrávat telefonní hovory exekutorskými úřady o jeden rok tak, aby se na to úřady mohly připravit včetně pořízení software atd. Je to vstřícný krok, který si myslím, že v tomto smyslu je namístě. Zároveň jsme také doplnili povinnost exekutora, předat nebo dát k dispozici zdarma jedenkrát ročně dlužníkovi kompletní spis tak, abychom k té možnosti předání spisu na CD romu dali také možnost zpřístupnění přes centrální úložiště zřízené Exekutorskou komorou, abychom celý ten systém skutečně vedli v parametrech 21. století. Toto si myslím, že je také v pořádku a děkuji senátorům, že tuto změnu tam doplnili.
Třetí okruh, a ten, řekl bych, že je nejzásadnější, když ještě pominu nějaké drobnosti typu zřízení centrální úřední desky a zefektivnění doručování, to, co tady ve Sněmovně původně neprošlo, senátoři to tam také vrátili, to je v zásadě drobnost, ale zefektivnit celý ten proces exekucí, tak je otázka zastavování těch marných, tzv. bezvýsledných exekucí. Tady si myslím, že je důležité poukázat na několik věcí. Jednak nebude povinnost platit zálohu, nebo nebude povinností věřitele platit zálohu na začátku toho řízení. Čili tam ta záloha povinná není, ale bude povinná už po tom období 6, 3, respektive dalších 3 let. Toto se tímto způsobem vrací. Jinak řečeno, je zachován režim přijatý Sněmovnou, 6 + 3 + 3, to znamená, zastavit marně vedenou, bezvýsledně vedenou exekuci bude možné až po 6 letech, a to pouze v případě, že na základě výzvy exekutora věřitel nezaplatí tu zálohu. Chtěl bych tady poděkovat paní ministryni za to, že už na půdě Senátu z jejích úst zaznělo to, že v té prováděcí vyhlášce, která bude následovat z dílny Ministerstva spravedlnosti, bude tato povinná záloha po 6, respektive po 9 letech ve výši řádově 300 až 500 Kč, čili bude to výše přiměřená. Je to důležitá informace i pro velké systémové věřitele, aby vůbec dávalo smysl zvažovat potom pokračování vymáhání dluhů například u těch opravdu velkých systémových věřitelů, kde ty jistiny jsou potom relativně často malé. To jsou tedy zálohy. Důležitá je ještě další věc. V případě, že ani po 12 letech nebude vymoženo vůbec nic, exekuce bude zastavena, a teď důležité opatření, nebude možné náklady na zastavení exekuce, marně vedené exekuce, znovu vymáhat v exekučním řízení. To znamená, nevyrobíme pravidlo, kdy by se pro zastavení jedné exekuce mohla vytvořit exekuce nová nebo exekuční řízení nové. To je velmi důležité a děkuji senátorům, že toto pravidlo tam také v rámci pozměňovacích návrhů zakomponovali.
Celý tento systém jsme - nebo senátoři také aplikovali směrem do minulosti. Myslím, že to je velmi důležité, protože vzpomeňte si, my jsme tady opakovaně vedli debaty o tom, že je potřeba řešit nejenom tu budoucnost, ale že je potřeba řešit i tu minulost, kterou si vlečeme u nohy jako pomyslnou kouli. A k tomu slouží nejen naše lidovecké Milostivé léto, zastavování bagatelních exekucí, ale slouží k tomu také zastavení těch marných exekucí, které jsou dlouhodobě vedeny jako bezvýsledné. Vedli jsme dlouhou debatu o té nepravé retroaktivitě, protože samozřejmě tady se pohybujeme i v rovině, řekněme, ústavně-právní, nicméně i na základě debat a diskusí s odborníky a ústavními právníky jsme přesvědčeni o tom, že ten model, nebo ten systém, který schválil Senát, naplňuje všechny znaky ústavnosti a je možné je vztáhnout v tomto případě i na ty exekuce teď vedené. Nicméně byl tam učiněn vstřícný krok, toto pravidlo má odloženou účinnost až od 1. ledna 2023, fakticky, co to znamená, 1. ledna 2023 v případě, že k tomuto datu bude nějaká exekuce vedená jako marná, bezvýsledná, bude vyzván věřitel exekutorem s dotazem, zda chce v tomto řízení pokračovat, a pokud ano, tak mu bude sdělena ta povinnost uhradit tu zálohu, o které už tady byla řeč. V případě, že ji neuhradí, tak po 1. lednu 2022, 23, pardon, 2023, bude toto exekuční řízení zastaveno podle těch pravidel, která jsem už tady zmiňoval.
Tady se vytvořil vlastně ten další časový prostor rok a půl fakticky na to, aby si věřitelé mohli všechna svá řízení, která vedou, pečlivě projít a zvážit, zda se vyplatí tuto zálohu složit a pokračovat v řízení či nikoliv. Čili i zde jsme hledali nějaký balanc. Jsem přesvědčen o tom, že tím termínem, datem 1. leden 2023, se toto skutečně podařilo.
Čili to jsou ty klíčové změny, které prošly, nebo s kterými se nám návrh novely exekučního řádu občanského soudního řádu vrací z půdy Senátu. Já bych chtěl poprosit jménem svým, jménem poslaneckého klubu KDU-ČSL i koalice Spolu, za podporu této senátní verze. Jsem přesvědčen o tom, že když k tomu přičteme všechny ty věci, které jsme už tady schválili v rámci třetího čtení, ať už je to zmiňované Milostivé léto, čili možnost k 1. lednu 2022 - tam potom poběží ta tříměsíční, respektive šestiměsíční, lhůta - možnost zaplatit dluh do koruny na jistině vůči státu, případně vůči organizacím se státním podílem. Tak následně bude to beneficium, to dobrodiní, ze stranu státu, protože stát si toto může dovolit. Že odpustí tomu dlužníkovi - jednorázově a to pouze jednorázově ten příští rok - veškeré příslušenství. To znamená úroky, penále a tak dále. Bude tam povinná platby exekutorovi za 750 korun na zastavení té exekuce, jejího ukončení. To si myslím, že je vstřícný krok také k tomu, abychom řešili onu minulost.
Připomněl bych ještě jednou zastavování těch marných bagatelních exekucí do částky 1 500 korun, kde bude opět částečná úhrada věřiteli prostřednictvím slevy na dani. O humanizaci polidštění mobiliárních exekucí jsem zde už hovořil. Je to ale otázka i třeba úpravy úročení penále u sociálních a zdravotního pojištění. Už to prošlo v té sněmovní verzi. A ač se to dotýká exekucí pouze okrajově, tak je to velmi důležitý nástroj, kdy pravidla musí platit pro všechny stejně. Bez ohledu na to, zda se jedná o sociální, zdravotní, tedy stát fakticky, nebo zdravotní pojišťovny, nebo zda se jedná o věřitele fyzickou či jinou právnickou osobu.
Jsem přesvědčen o tom, že toto všechno ve svém výsledku znamená, že pokud se nám zde podaří podpořit a schválit senátní verzi, tak dnes uděláme důležitý krok k největší změně v exekucích v České republice. Není pravdou to, co se občas někde objevovalo, že se jedná o změny kosmetické, ale jedná se skutečně o zásadní úpravy, které jsem přesvědčen - a to je velmi důležité - které jsou vyváženým řešením mezi zodpovědným dlužníkem, seriózním věřitelem, těmi, kteří to mají celé administrovat, to znamená exekutorskými úřady, státem. A věřím, že to bude ku prospěchu jak směrem k řešení té minulosti, tak směrem do budoucna.
Ano, je pravdou, že se nepodařilo přijmout systémové řešení v podobě místní příslušnosti exekutorů. Víte, že se o tom vedly dlouhé debaty zde na půdě Poslanecké sněmovny. Já osobně jsem přišel s dvěma kompromisními návrhy takzvané spotřebitelské teritoriality. Ale respektuji to, že nebyla politická vůle zde ve Sněmovně, v této Sněmovně, řešit místní příslušnost exekutorů jako nástroj, který by se samozřejmě projevil až do budoucna, nikoliv v současnosti, ale až do budoucna. Ale považuji ho stále za nástroj důležitý a pravděpodobně se k tomu jednou naši nástupci vrátí.
Nicméně to, že se nepodařilo schválit místní příslušnost exekutorů, neznamená, že bychom skončili u kosmetických změn. O tom jsem bytostně přesvědčen. Chtěl bych na závěr poděkovat všem, kteří se podíleli na přípravě tohoto zákona. Víte, že jsme tomu věnovali vlastně dva roky zde na půdě Poslanecké sněmovny. Děkuji za spolupráci Ministerstvu spravedlnosti, paní ministryni. Děkuji za spolupráci také neziskovým organizacím Charita České republiky a Člověk v tísni, Institut pro prevenci oddlužení a tak dále. Mohl bych pokračovat.
Ty debaty, diskuze, konzultace, byly velmi intenzivní. Ale byly intenzivní i se zástupci věřitelů, těch věřitelů systémových, institucionálních. Byly intenzivní i s Exekutorskou komorou. Takže díky za spolupráci a věřím, že se tento zákon, respektive tato novela, zařadí k těm významným počinům této Sněmovny v celém volebním období vedle novely insolvenčního zákona. Děkuji za podporu té senátní verze a věřím, že jsme tak učinili krok k rozumnému prostředí vymáhání dluhů v České republice. Děkuji.
