Děkuji. To sundám na chvilku. Mě tady zaujalo několik posledních výroků, které tady zazněly, tak si neodpustím, abych na ně nezareagoval. Protože tady zaznělo, tuším, předřečník řekl, katastrofální finanční situace. A pak že není jasné, kam jdeme, jaký je cíl.
Já samozřejmě docela podepisuji to, co tady bylo řečeno o těch 127 miliardách, protože víte dobře, že jsem tady také vystupoval, že mi vadí, že se takto zrušila superhrubá mzda a zbytečně se vytvořila zátěž pro státní rozpočet a hlavně se ty koleje špatně vyhnuly pro ty, co budou dělat vládu příště. Na druhé straně, když se ptáte na to, jaký je cíl a jaký je smysl, jaký je obsah té politiky finanční, tak já bych vás rád upozornil na to, co teď vyšlo zrovna ve Financialu v posledních dnech. Tady je první úvodník. Vzestup východní Evropy - zapomenutá success story. Je to teď úplně čerstvý text. V něm je dokonce Česká republika jmenována na prvním místě. Mluví se o tom, že mezinárodní fond zaznamenává 195 ekonomik a z nich pokládá 39 za pokročilé. Od druhé světové války tady říkají pouze 18 se jich prosadilo mezi pokročilé ekonomiky. A v poslední době po jižní Koreji to jsou právě země východní Evropy, což říkají, to je poslední bilance. Právě Česká republika, Litva, Lotyšsko, Estonsko, Slovinsko, jsme tady jmenováni dvakrát. Také Polsko je tady jmenováno.
Takže říká se, že úspěšná historie na světě z těch 195 zemí, je za poslední léta právě historie mimo jiné České republiky. To je to, kam směřujeme. Každému doporučuji, ať si to přečte, protože mi to připadá docela zajímavý text, a tady u nás jsem si nevšiml, že by ho někdo někde zmiňoval nebo prezentoval, a mě docela zaujal, že jsme pokládáni po jižní Koreji po letech příklad země, která jde nahoru. A teď vám řeknu ještě jednu statistiku, aby to nebyl pouze jeden text ve Financialu Teams, jako to je Eurostat. Ten mě také zaujal, protože Eurostat uveřejňuje jednotlivé státy EU, vybrané země, kde ukazují ten hrubý domácí produkt na obyvatele, tedy souhrn toho, co ta země vyprodukuje na hlavu, co vyprodukuje na hlavu ve službách za daný rok.
No, a tady vám přečtu ta čísla z Eurostatu naposledy uveřejněná. Mně připadá, že stojí za to si je říct, protože pořád se mluví o katastrofální situaci. Tak oni konstatuji vzestup Česka z 80 % průměru EU na 94 během posledních deseti let. Naše země se tak v sedmadvacítce státu EU propracovala na 12. místo. Česká republika předstihla Portugalsko, Řecko, Kypr, Španělsko, a dostala se na úroveň Itálie. Zaujalo mě, že dokonce předstihla i Japonsko, které je jenom na 91 %, protože 25 let je chronicky v potížích a neustále padá. Takže dostali jsme se, opakuji, na 12. místo z těch 27 zemí, v tom hledisku hrubý domácí produkt na obyvatele. A nebudu vám teď jmenovat ty země, které šly dolů pod nás, je to samozřejmě, já nevím, Řecko, Španělsko, celý ten jih. Dokonce i ty země severu si pohoršily, i když jsou stále před námi, ale zhoršila se situace Nizozemska, Rakouska, Švédska, Finska. Ale oni jsou samozřejmě vysoko nad námi, takže se jim pouze přibližujeme.
Ale to 12. místo mi připadá zajímavé, také proto, že z toho Eurostatu zjistíte, že Česká republika se tak do 2013 plácala, a teprve od roku 2013 vlastně začala rychle dohánět. Z těch čísel - teď jenom říkám ta čísla (nesrozumitelné), jiného k tomu nedodávám. A ten výsledek je ten, který vám tady popisuji. Takže když se chcete bavit o obsahu, tak já neříkám, že to je jediné hledisko. Ale tady je konkrétní příklad, který mě zaujal - hodnocení výkonu té země, v porovnání s dalšími, a to je podle mě poměrně dost příznivé pro Českou republiku. Takže je to určitě faktor, když říkáte katastrofální finanční situace, já vlastně jsem také kritikem některých konkrétních kroků. Ale ptám se. Je to opravdu katastrofální finanční situace, když tady se uvádí, že česká ekonomika v mezinárodním kontextu má velice nízké zadlužení to jak státu, tak podniků a rodin. Jako tady se uvádí konkrétně velikost dluhu v porovnání s dalšími zeměmi. No, z toho vychází, že to není katastrofální finanční situace. Navzdory tomu, že jsme tu prošustrovali 127 miliard, což já jsem tady říkal aspoň několikrát, tak to pořád není něco, co by bylo principiálně, když hodnotíme ten celkový stav. Je to špatně, ale prostě při velikosti toho rozpočtu to není něco, co by to, řekněme, dramaticky, fatálně zadlužilo tak, že bychom byli úplně jinde.
Takže nebudu říkat další čísla, ať si to každý přečte v tom Eurostatu, to asi není moje role tady. Mně jde o to, abychom se bavili přesně. Tady se píše o tom, že ve shrnutí v podstatě, když takhle budeme pokračovat, tak se dostaneme na úroveň Francie. To je tak jako za první republiky, což si myslím, že je docela slušný cíl. Takže nedávno mě jakýsi občan někde zastavil a říká: Pořád se nadává na všechno a na všechno, ale ve skutečnosti ta země si nestojí tak špatně. Mě to zaujalo. A když se člověk dívá na tato čísla, tak to platí. S lecčím můžeme být nespokojeni - já uznávám a myslím si, že to je správné, že tu probíhá kritika. Ale řekněme si rovnou, že to není katastrofální finanční situace. To neznamená, že když jsem spokojen s daňovým systémem, to neznamená, že s řadou věcí také nejsem spokojen. Ale prostě použít tento výraz je nepřesné.
A hlavně chcete-li se ptát po obsahu toho, kam to Česko jde - a to je docela klíčová otázky, to si myslím, že je v pořádku se o tom bavit. Ale říkám, jak se tedy vypořádáte s těmito údaji Eurostatu, anebo v tom Financialu tedy kecají nebo lžou nebo si vymýšlejí, když mluví o success story České republiky? To jsem si neobjednal ten článek, chápete, neznám ani toho autora. Tak jak to je tedy s pozicí České republiky? (Potlesk z řad ANO, ČSSD.)
