11.02.2023 18:58:36
Kauza Feri- stržená maska české politiky
Článek publikovaný v srpnu 2021. Analyzuje stav politiky a jak se ukazuje, tak správně.
Mnozí z Vás jsou znechuceni z podezření, kterým čelí bývalý člen TOP 09, a považují jej za ojedinělou a šokující kauzu. To by bylo pravdou, pokud by zde byl nastaven spravedlivý a dobře fungující systém. Jak nám ale tato kauza ukazuje, je zde hluboce zakořeněný problém, kterému v současnosti čelíme a který nebude vyřešen odvoláváním případných zločinců.
Okamžité odvolání ze všech funkcí je v takovém případě samozřejmostí, po níž musí následovat řádné vyšetření, ale ani to neudělá s vyřešením daného problému prakticky nic. Kauza Feri je ojedinělá tím, že díky ní se na povrch dostává nikoliv jedna, ale hned několik systémových chyb, které ohrožují fungování státoprávního systému a jsou příčinou úpadku demokratických hodnot ve společnosti. Pokusím se je zde pojmenovat a dále rozebrat ve víře, že se mi snad podaří vyvolat diskusi o jejich možných řešeních. Jsem si vědom, že mnou navržená řešení jsou jen dílčí a že se jedná o běh na dlouhou trať, který bude vyžadovat mnoho přesvědčování a nekonečné množství diskusí. Z vyjádření předních představitelů TOP 09, která byla vydána bezprostředně po zveřejnění v korporátních médiích, je zřejmé, že si jejich autoři nečtou celé články, ale spokojují se s četbou nadpisů. Ač jsou představiteli politické síly, která čítá několik desítek tisíc hlasů, nejsou schopni si přečíst celý článek, ověřit informace a následně se zodpovědně vyjádřit. Tento poznatek ukazuje na skutečnost, že členové parlamentu ČR se vyjadřují na základě povrchních informací bez jakékoliv znalosti hloubky či kontextu dané informace. V případě pana Feriho, kdy jde o pozornost více než milionu mladých lidí, kteří dost možná nemají ještě dostatečně rozvinut smysl kritického myšlení, můžeme mluvit o masové manipulaci.Podobně mělký přístup volí pak poslanci při hlasovaní o zákonech, kterými se posléze musí řídit více než deset milionů lidí a díky tomu tak vznikají pravidla odtržená od reality. Nejedná se ani o výjimku z pravidla, protože podobný postup při vyjadřování zvolilo hned několik poslanců současně. Tato reakční povrchnost ze strany politiků pak vede u široké veřejnosti k neschopnosti rozpoznat relevantní informace a pro ty, co nemají možnost si dané informace ověřit, se tak stává formou manipulace. Škoda, jakou tento přístup může následně napáchat například v zahraniční politice, je nevyčíslitelná.
Politická strana, která hlásá osobní zodpovědnost, ale neřídí se jí ani její představitelé a nezjišťují si maximum možných informací dříve, než se k čemukoliv vyjádří nebo hlasují, pak přirozeně nemůže ve svých řadách sama rozpoznat případného násilníka do té doby, než je jim naservírován přímo pod nos až spřízněnými médii. Politici jednající na základě povrchních informací pak přirozeně nemohou tvořit zákony, které jsou důkladně promyšleny. Dochází pak pochopitelně k paradoxním situacím, kdy autoři zákonů při jejich tvorbě nepředpokládali jejich zneužití.
Když politici otevřeně přiznávají že filtrují informace na základě domnělé serioznosti či neserioznosti médií a díky tomuto chybného předpokladu zanedbají podstatnou informaci či naopak vyzdvihnou informaci pochybnou, která je automaticky považována za pravdivou v domnění, že byla předem řádně prověřena, dochází k informační slepotě nejen u politiků, ale i u široké veřejnosti. Ta posléze ústí v řetězové reakce, které spouští lavinu rozhodnutí, která již nejdou zastavit a dochází pak k hysterickému jednání, které vede k odsunutí základních morálních hodnot na druhou kolej jako např. v případě zásahů proti demonstrantům, neodůvodněných restriktivních opatření atd. Dostáváme se tak do situace, kdy korporátní média nebo ta, která by ráda dosáhla této úrovně, si jsou vědoma své moci a tuto začnou v některých případech zneužívat. Přirozeně se pak stává, že názorově nepohodlný jednotlivec se pro určitá média stane lovnou zvěří a je stíhán i za cenu uměle vytvořených kauz. Účelově poskládaná fakta tvořící záměrně negativní obrázek s cílem společensky zničit život člověka se pak stávají dennodenní rutinou. Po nějaké době již ani sami autoři, natož pak konzumenti jejich díla, nejsou schopni rozlišit, zda informace, které poskytují, jsou ještě žurnalistikou a kdy pouhou ideovou propagandou.
Toto je fenomén, kterému v současné době podléhá mnoho redakcí s velkým rozpočtem, jež i přes jejich téměř non-stop prezenci na sociálních sítích nejsou schopny prověřit relevanci informací a svévolně se rozhodují, zda ten či onen je hoden zveřejnění na jejich platformě. To, že tím prakticky ubíjejí základní podstatu svobodného demokratického světa, tedy nárok každého na volný přístup k informacím a z toho vyplývající diskusi, si očividně neuvědomují.
Opilost touto mocí pak zapříčiní, že fundovaní odborníci jsou jimi diskreditováni, ale negativní informace o jejich oblíbencích jsou ignorovány a tak se tato média spolupodílejí na hodnotovém rozpadu celé společnosti. Snad nejděsivější odhalení, které celá ta kauza odhaluje a nezáleží, zda jsou obvinění pravdivá či nikoliv, je skutečnost, že ženy a dívky nedůvěřují systému natolik, že se bojí nahlásit i tak invazivní akt jako je znásilnění. Mají strach nejen ze senzacechtivých médií, ale také ze systému samotného. Spravedlnost musí být v první řadě spravedlivá, ale jak ukazují četné kauzy, systém, který zde je nastaven, nahrává finančně zajištěným a i premiér této země přiznává, že soudní rozsudek si lze zaplatit. Přidáme li k tomu politická vyjádření ústavního soudu, svévoli policie, rozpolcené chování ministra vnitra, úniky informací z tajných spisů do médií, není se co divit, že populace nedůvěřuje systému samotnému. K tomu, aby mohl fungovat stát, je třeba nejen právní rámec ale především vymahatelnost práva. Jakýkoliv právní systém je pouhou chimérou , pokud v něj nevěří ti, kdo jsou potenciálně ohroženi.
Dlouhotrvající soudy, nejasná rozhodnutí, zjevně politická rozhodnutí evropského soudu, vyjadřování se soudců k politickým kauzám, rušení zákonů na politickou objednávku. To vše jsou znaky nejen nefunkčního systému spravedlnosti, ale funkční mafiánské struktury. Škoda, kterou současný systém páchá na důvěře občanů v právní stát, je tak na dlouhá desetiletí nevratná. Nedůvěra obětí trestných činů v právní systém je tak ohrožením demokracie samotné a je posledním symptomem před rozpadem demokratického zřízení před sklouznutím k nedemokratické totalitě.Jak jsem nastínil na začátku této eseje vyjadřující pohled běžného pozorovatele, kauza Feri odhaluje hned několik systémových chyb naší společnosti.
První chybou je reakční povrchnost, při které si ani odpovědní lidé nezjišťují hlubší informace, druhou pak je navazující informační slepota, která vytěsňuje z veřejného života relevantní informace a posiluje z ní těžící opilost mocí, kterou ve značné míře vykazují veřejná i korporátní média a lidé na ně napojení. Poslední, čtvrtou chybou pak je právní nihilismus který je příčinou nástupu každé totality. Absence diskuse o uvedených tématech jen podtrhuje danou myšlenku a je zjevně jedním ze symptomů společnosti nemající morální ani právní ukotvení v demokracii. Mnozí Vám budou tvrdit, že to budou právě oni nebo jejich uskupení či strana, kteří Vás jako bájní blaničtí rytíři vyvedou na světlo a zachrání na posledních chvíli. Stačí k tomu jediné, jít k volbám a dát jim svůj hlas. Opak je však pravdou. Uvedené problémy jsou záležitostí celé společnosti a nikdo jiný než celá společnost je nemůže odstranit. To však vyžaduje zametení si před vlastním prahem, věnování více času na získávání informací, z nichž si tvoříme následný náhled na svět. Nelze to odbýt jednou za čtyři roky ve volební místnosti nebo nedělním sledováním povrchních politických pořadů. Vyžaduje to osobní zodpovědnost za volbu svých zastupitelů, jejich následnou přísnou kontrolu, možnost jejich odvolání v případě, že již nereprezentují Váš postoj. Dále namísto slepé důvěry to vyžaduje kontrolu informací, kterými Vás média zasypávají, a vyvracení nepravdivých informací. Vyžaduje to také odmítání umlčování rozdílných názorů a jejich ostrakizaci či bezbřehého vzývání idolů. Stejně jako se vyrovnaná osobnost musí věnovat svému intelektu, duši a tělu, musí se vyrovnaná společnost věnovat mnoha otázkám ve svém fungování a nebát se klást si nepříjemné otázky a hledat jejich následná řešení v otevřené diskusi. Pokud dokážeme každý osobně udělat první krok k vyrovnané společnosti, je zde reálná možnost že budou následovat další ve formě vzniku mechanismů, které po více než 8Oti letech, opráší národní majestát. Nezmění to za žádného z nás nějaká strana, hnutí nebo konkrétní politik. Je jen na odpovědnosti každého jednotlivce aby se naučil nepřijímat prázdná slova jako fakta ale naučil se řídit svůj život vlastní informovaností. Odmítání totalitních hnutí, stran, či politiků, kteří nabízejí spásná řešení či ráj na zemi se pak stane samozřejmostí. Toto jsou principy které dnes nevykazují elity, novináři ani politici a je tedy na každém z nás aby je motivoval k jejich dodržování. Pokud narazíte na manipulativní článek, politika nebo úředníka, dejte jim písemně najevo svou nevoli. Budete mít podporu těch z nás, kteří považují národ a demokracii za právo, nikoliv za přežitek. Richard Nocar
Profily ParlamentníListy.cz jsou kontaktní názorovou platformou mezi politiky, institucemi, politickými stranami a voliči. Názory publikované v této platformě nelze ztotožňovat s postoji vydavatele a redakce ParlamentníListy.cz. Pro zveřejňování příspěvků v této platformě platí Etický kodex vkládání příspěvků a Všeobecné podmínky používání služby ParlamentníListy.cz.
Diskuse obsahuje
0 příspěvků Vstoupit do diskuse
Komentovat článek
Tisknout
