Prof. JUDr. Helena Válková, CSc.

  • ANO 2011
  • Středočeský kraj
  • poslankyně
ProfileTopCardGraphDescription

Průměrná známka je 1,26. Vyberte Vaši známku.

-3 -2 -1 0 1 2 3 4 5

( -3 je nejhorší známka / +5 je nejlepší známka )

21.02.2023 19:33:00

Pro vyhlášení stavu legislativní nouze nejsou podmínky naplněné

Pro vyhlášení stavu legislativní nouze nejsou podmínky naplněné

Projev na 53. schůzi Poslanecké sněmovny 21. února 2023.

Děkuji, paní místopředsedkyně. Milé kolegyně, milí kolegové, nebudu příliš podrobně rozvádět to, co navrhuji, protože na to bude zřejmě i po té diskusi, kterou jsme právě zažili, vhodnější čas někdy jindy. Jde o to, že jsem navrhla zařadit nový bod Nenaplnění podmínek pro vyhlášení stavu legislativní nouze, jinými slovy řečeno, zvážení prodiskutování - já tedy určitě se kloním k závěru - zrušení toho stavu legislativní nouze právě proto, že nejsou ty podmínky, které vyžaduje jak ústavní zákon, tak Ústava České republiky, jednací řád, naplněné.

Na tomto místě bych ráda jenom upozornila na dva texty z relativně velmi obsáhlých plenárních nálezů Ústavního soudu, které jsou sice z trošku staršího data. Oba dva nálezy jsou z roku 2011. Jeden, a ten považuju skoro za klíčovější ještě, je 53 z roku 2010 ze dne 19. 4., potom publikován 2011. Tady mně přece jenom malinko dovolte citovat. Je to ještě pro ty, kdo byste si to chtěli v předstihu na nadcházející debaty v příštím týdnu nastudovat, tak jsou to zejména bod 123, ale potom v širším kontextu i ty body 119 až 122 nálezu 53/10 ze dne 19. 4. 2011. Takže ten bod 123 nám jasně říká, teď cituji: Vyhlášení stavu legislativní nouze a projednání návrhu ve zkráceném jednání zásadním způsobem mění strukturu zákonodárného procesu a omezuje jeho podstatu na samotné vyslovení souhlasu nebo nesouhlasu a tento postup lze akceptovat jen jako výjimku zpravidla, a to za předpokladu zvlášť závažných důvodů. Zájem na bezprostředním přijetí zákona v kontextu konkrétních okolností převáží nad obecnými požadavky, které ve vztahu k zákonodárnému procesu vyplývají z ústavního pořádku. Jak již bylo zdůrazněno orgánem primárně příslušným k posouzení, zda se o takovou situaci jedná, je vláda a Poslanecká sněmovna, nikoliv Ústavní soud. A teď ta klíčová věta - poslední, kterou tady přečtu - a cituji: Nelze však akceptovat využití tohoto mimořádného institutu jako běžného nástroje omezení zákonodárné procedury parlamentní většinou, kdykoliv opozice vysloví nesouhlasný postoj k návrhu zákona a k zabránění nebo oddálení jeho přijetí využívají jednacím řádem stanovené prostředky.

A tady k tomu bych si dovolila ocitovat z dalšího nálezu 55/10 ze dne 1. března 2011 zejména část bodu 80, a určitě právníci z koalici si to zkontrolují, takže já cituji, znovu: Ústavní soud musel v této souvislosti - to se týká té konkrétní kauzy - přihlédnout i k tomu, že ústavní pořádek explicitně připouští možnost projednat vládní návrh zákona ve zkráceném jednání pouze na základě článku 8 ústavního zákona. Tam jde o tu bezpečnost České republiky. Nicméně, a teď přeskočím to, co samozřejmě je také argumentem ve prospěch toho, že ty podmínky nejsou naplněné, ale zdržovala bych, tedy o několik vět dál: ústavodárce se toliko rozhodl tuto možnost připustit jen v extrémních a mimořádných situacích. Lze sice připustit, že na úrovni zákona - tady v tomto případě jednacího řádu - se zakotví další případy, kdy lze zákony projednat ve zkráceném řízení, tedy legislativní nouzi, avšak protože jde o úpravu praeter constitutionem, a protože smyslem ústavněprávní reglementace zkráceného projednávání je ochrana práv a principů ovládajících legislativní proces v demokratickém právním státě, využití institutu legislativní nouze je možné jen, a teď bych to chtěla zdůraznit, za předpokladu širokého konsenzu v parlamentu, aklamace, případně alespoň taková většina, která je srovnatelná s většinou vyžadovanou k přijetí ústavního zákona, anebo jen tehdy, kdy typová závažnost situací, v nichž bude legislativní nouze použita, odpovídá závažnosti situacím, s nimiž počítá ústavní pořádek ve zkrácené projednání návrhu zákona. To je ten stav ohrožení, válečný stav, jak tady v závorce uvádí Ústavní soud.

Nebudu to, co asi budu přednášet někdy jinde, dál rozmělňovat, ale myslím si, že opravdu je tady důvod pro to, zařadit ten bod, že jde o nenaplnění podmínek legislativní nouze, pro vyhlášení legislativní nouze, a jenom si dovolím při této příležitosti a v této souvislosti připomenout i článek 30 mé oblíbené Listiny základních práv a svobod, nastudujme si to všichni, a tam kromě jiného je, to už je věcný argument, jasně, explicitně řečeno, že ve stáří naši občané mají právo na přiměřené zabezpečení a když se jim určité přiměřené zabezpečení v průběhu posledních let skutečně poskytlo, zajistilo, tak chceme-li do něj zasáhnout, v závorce za Válkovou necitlivě, a ještě navíc takovou nedůstojnou procedurou, jako aklamací, kdy vláda schválí něco, na co by se opravdu měla minimálně sejít, tak bychom měli využít všech řádných procedur běžného legislativního procesu a nevyhlašovat k tomu stav legislativní nouze, když zjevně podmínky - a to jsem úmyslně citovala Ústavní soud - nejsou naplněny. Takže já bych poprosila zařadit ten bod, myslím si, protože jsem realistka, vidím, co se tady děje, tak mně by úplně stačilo, kdybychom ho zařadili jako první bod na tento pátek, paní místopředsedkyně. Děkuji.

Profily ParlamentníListy.cz jsou kontaktní názorovou platformou mezi politiky, institucemi, politickými stranami a voliči. Názory publikované v této platformě nelze ztotožňovat s postoji vydavatele a redakce ParlamentníListy.cz. Pro zveřejňování příspěvků v této platformě platí Etický kodex vkládání příspěvků a Všeobecné podmínky používání služby ParlamentníListy.cz.
Diskuse obsahuje 0 příspěvků Vstoupit do diskuse Komentovat článek Tisknout
reklama