Předkládaný zákon je změnovým zákonem, který navazuje a doprovází schválený zákon o zbraních a střelivu, který nabývá účinnosti 1. ledna 2026. Daný návrh novelizuje 30 zákonů. Je potřeba říci, že teprve s přijetím tohoto změnového zákona bude nová právní úprava nakládání se zbraněmi, střelivem a municí v civilní sféře kompletní a funkční. Kdybychom neměli schválen do 1. 1. 2026 tento návrh zákona, který by prošel celým procesem, podepsal by ho pan prezident, tak nám i ten už Senátem schválený návrh té velké zbraňové změny nedává bohužel ten logický komplex, který má dávat. Primárně ten návrh zákona upravuje a sjednocuje užívanou terminologii, navazující instituty, v některých částech reguluje současné právní nedostatky a záležitosti, které byly zjištěny praxí.
Řada navrhovaných změn má vést ke snížení administrativní zátěže, a to jak na straně podnikatelů v oboru zbraní a střeliva, nepodnikatelské veřejnosti, tak i na straně orgánů státní správy, zejména pak policie. A právě to ubrání některé administrativní zátěže na straně policie potom umožňuje, aby se policie v té chvíli věnovala jiným činnostem, třeba i kontrolním.
Bez přijetí změnového zákona, jak jsem říkal, by byla velmi komplikovaná aplikace ostatních schválených norem. Nemohlo by dojít především k propojení centrálního registru zbraní s elektronickým systémem licenční správy. Tím by se dostalo k problému toho, že ten elektronický systém, ta elektronizace by v této fázi nebyla funkční tak, jak bychom si přáli. Nicméně v projednávání tohoto zákona se objevily samozřejmě i skutečnosti, které reagovaly na tragickou událost na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, které se objevovaly i na té zbraňové skupině, kterou jsme na ministerstvu vnitra svolávali, za což děkuji, účastnili se jí aktivně i některé členky a členové horní komory našeho parlamentu.
Konkrétně se jedná o následující změny. Povinnost lékařů lustrovat nebezpečné pacienty v centrálním registru zbraní, kde byla stanovena jednoznačná povinnost lékaře ověřit některým z daných způsobů, zda pacient, který trpí takovou nemocí, vadou nebo stavem, které by vylučovaly jeho způsobilost nakládat se zbraněmi či municí, je oprávněn držet zbraně či munici. Samozřejmě od roku 2026, tedy od té chvíle, kdy budeme mít propojeny registry, bude zcela dominantním způsobem tohoto ověřování a napojení ordinačního systému na kmenový registr pacientů, který bude propojen s centrálním registrem zbraní. Od 1. 1. 2026 by v tomto neměl být na straně lékaře ani žádný technický problém.
Další záležitost, o kterou také policie velmi usilovala, nechci se teď vracet k bolavým kauzám, ale která by třeba určité postupy při vyšetřování byla bývala mohla zrychlit, kdyby už tehdy byla v praxi, to je zlepšení způsobu evidence střeliva u podnikatelů a její povinné vedení v centrálním registru zbraní. Do konce roku 2027 bude zachována stávající podoba evidence střeliva, od 1. ledna 2028 bude zaveden moderní způsob evidence s využitím globálního identifikačního systému, tj. využitím standardních identifikačních čísel GTIN, laicky řečeno, čárových kódů nebo QR kódů, kde o využití systému, který je dnes zcela standardně používán v obchodní praxi. Nově bude mít policie k dispozici nejen údaje o ráži a počtu kusů převáděného střeliva, ale i o tom, po jakých jednotkách, tedy konkrétních baleních, je střelivo prodáváno, kdo je výrobcem daného střeliva a o jaké se jedná konkrétní výrobní provedení.
Další záležitost, kterou jsme se zabývali v Poslanecké sněmovně, ale tento pozměňovací návrh, na rozdíl od těch předchozích dvou, nebyl Poslaneckou sněmovnou schválen, to bylo omezení nabývání a držení tlumičů hluku výstřelu určených pro krátké zbraně. Ten daný návrh byl dán skupinou poslanců.
Pro vaši informaci jenom, na té zbraňové skupině, která se scházela po dobu několika měsíců, toto byl nejčastější návrh, který dalo nejvíce zúčastněných subjektů. Takový návrh tam podala skupina poslanců, takový návrh tam podala Kancelář prezidenta České republiky, takový návrh tam podala sama Policie ČR, ale třeba i organizace Amnesty International. Proto jsme se poslaneckým návrhem, kde jsem byl spoluautorem, se pokusili toto v Poslanecké sněmovně prosadit. Jak říkám ale pro objektivitu mého úvodního slova, tento návrh nebyl v Poslanecké sněmovně většinou přítomných poslankyň a poslanců podpořen. Protože vím, že ta debata se vedla i tady v Senátu, ve výborech, v jednotlivých senátních klubech, tak mně jenom dovolte říci ten základní argument, který tady uslyšíte. Já chápu zbraň jako prostředek k obraně. A ve chvíli, kdy vycházíme z tohoto základního argumentu, tak při obraně necítím tu potřebu tlumit výstřel hluku. Za další zcela doložitelně tlumiče – ano, a to je argument, který jsme ve sněmovně slyšeli: „I když se střílí s tlumičem, tak ten výstřel slyšet je.“ To já skutečně nepopírám, i to je slyšitelné, i to vydává jistý hluk, ale ta první reakce, která zachraňuje životy a kterou policie odborníci na krizové situace shrnují do krátkého schématu, to znamená: uteč, schovej se, bojuj, tak ta je samozřejmě v tuto chvíli výrazným způsobem ovlivněna, protože prostě a jednoduše na tu první signální, o které hovoříme, nemáme pocit, že v té chvíli to, co je okolo nás, je právě ten výstřel. A máme i konkrétní příběhy týkající se neštěstí na Univerzitě Karlově, kdy lidé nějaký hluk slyšeli, přesto ovšem nezastavili tu svoji cestu do toho 4. patra, kde k té tragédii došlo. Ještě bych dodal, že do roku 2021 tato možnost nebyla. V současné chvíli jsem pochopil, ale tady se necítím být tím, kdo má prezentovat návrhy, které vznikaly v Senátu, tam já jsem také konzumentem, ale chápu, že je možné přicházet i s nějakými kompromisními návrhy, které by případně reagovaly i na výhradu, že by tímto byly postiženy střelnice apod. Ale to už asi bude otázka vaší další diskuse. Vážený pane předsedo, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, domnívám se, že ty základní parametry daného zákona jsem vám představil. A jsem připraven na další diskusi. Děkuji za pozornost.
