Jak už zde bylo několikrát řečeno, my zde jednáme o sněmovním tisku 878 ve druhém čtení, je to tisk, který má dvě části, jedna ta část se věnuje čistě ochraně přírody, krajiny a ta druhá, která je za nás velmi problematická, je právě o vyhlášení nového Národního parku Křivoklátsko, který by se tedy měl stát pátým národním parkem v České republice. To jeho zřízení právě tato novela předpokládá, ale bohužel ten národní park nebo k tomu vyhlášení dochází v atmosféře velké nedůvěry, případně atmosféry nějakého většího konfliktu, kdy téměř celý region Křivoklátska tento park odmítá, což je do jisté míry unikátní situace. Dalo by se říct, že tak mluvíme o nějaké zcela typické situaci, kdy Praha, možná v závorce Brno, vnucuje něco regionům, tedy nějakou novou infrastrukturu, turistický ruch nebo zvýšení turistického ruchu, přičemž tento region si to zcela jasně v tuto chvíli, v tuto chvíli nepřeje. Myslím si, že by k vyhlášení národního parku mělo zcela určitě doprovázet právě souhlasné stanovisko, stanovisko regionu. 

Chráněnou krajinnou oblastí je Křivoklátsko od roku 1978. Nový status by umožnil zpřísnit regulace a posílit péči o přírodu, což je tedy jakási definice národního parku. Ten by zahrnoval nejcennější jádrové oblasti již existujícího CHKO, čímž by omezil některé činnosti, například těžbu dřeva. Řada starostů v oblasti dlouhodobě upozorňuje také na to, že už nyní je turistická návštěvnost regionu na hranici únosnosti a vyhlášení parku by ji zcela jistě ještě zvýšilo. Již několikrát zde byla zmiňována petice proti vyhlášení národního parku, která žádá, aby vláda České republiky již neusilovala o vyhlášení Národního parku Křivoklátsko a zachovala ochranu tohoto území jako chráněnou krajinnou oblast, tak již podepsalo přes 11 000 lidí. 

Ale to, a slyšeli jsme to během této rozpravy, není podstatný názor pro současnou koalici. Nevnímají názor regionu, kterého se to bezprostředně týká. Zároveň tedy zaznělo také to, že samotné vyhlášení národního parku je diskutabilní i z toho důvodu, zda nedochází k jeho vyhlášení v rozporu s § 40, kdy nedošlo k ukončení všech soudních sporů v rámci vypořádání připomínek, které jsou se záměrem vyhlášení Národního parku Křivoklátsko vedeny.

Nyní mi dovolte navázat tím, co už jsem krátce zmiňoval i ve svých faktických poznámkách, a to nad tím, jaké pozměňovací návrhy ve světle toho, co vlastně tato novela přináší, a jak by v uvozovkách mohla být bezproblémová, kdyby bylo vyňato právě vyhlášení nového národního parku, tak se pozastavím nad tím, kolik pozměňovacích návrhů a jaké byly do systému nahrány právě v tomto čtení, což je možná taky, nebo, což je zcela určitě jeden z důvodů, proč s tímto tiskem nesouhlasíme, a v tuto chvíli si dokonce myslím, že by bylo lepší jej celý zamítnout, než abychom v jeho projednávání pokračovali. Protože nemáme prostě, bohužel nemáme jistotu v tom, jaké ty pozměňovací návrhy mají či nemají podporu například ministerstva či koalice, koaličních poslanců a tak dále, a to z toho důvodu, že potenciál přijetí těch pozměňovacích návrhů, které nahráli kolegové, zejména tedy z ODS, by nás posunul zpět před tu moderní úpravu z roku 2017, na které se tedy mimo jiné i hnutí ANO podepsalo, primárně náš tehdejší ministr životního prostředí Richard Brabec. 

Pro současné národní parky jsou tyto pozměňovací návrhy tedy případně jejich přijetí, dle mého názoru zcela likvidační, protože ruší, by rušily jejich smysl a přinášely by do budoucnosti naprostý chaos do vedení managementu těchto parků. Nejenom že velká část těch navržených úprav není konzistentní s ostatními částmi zákona, některé nejsou konzistentní ani vzájemně, ale o tom jsem zde již taky mluvil.

Díky nejednoznačným a možným protichůdným výkladům by v národních parcích po jejich schválení nepochybně vznikl chaos právě s jejich možnou aplikací. Ty pozměňovací návrhy obsahují nedefinovatelné termíny, tedy zcela logicky je jejich aplikovatelnost nejasná. Tyto pozměňovací návrhy stanoví požadavky, které nejdou naplnit. Já se k tomu dostanu později, kdy budu jednotlivé pozměňovací návrhy rozebírat. Mluvil jsem tady taky o nějaké odborné kompetentnosti. Případně by mě zajímalo, a nejsem si úplně jistý, jestli to tedy zcela jasně na mikrofon zaznělo od pana ministra, jaké ty pozměňovací návrhy mají či nemají jeho podporu. Myslím si, že by to i pro nějaké budoucí projednávání této novely bylo vhodné vědět, abychom se na to mohli připravit. 

Možná si dovolím v tuhle chvíli jeden ilustrační citát z mediálního prostoru, který je tedy ještě staršího data, který se týkal, nebo který pronesl jeden ředitel národního parku, tedy cituji: "Pozměňovací návrhy by byly velmi destruktivní z pohledu ochrany národního parku, dalo by se říct, že běžný hospodářský les by měl vyšší stupeň ochrany než národní parky, takže by národní parky ztrácely smysl." 

Já jsem, a je to možná 14 dní, tři týdny, kdy jsem si tenhleten citát dohledával, tak jsem předpokládal, že ředitelé, současní ředitelé těch čtyřech národních parků se nějakým způsobem vyjádří k tomu, kolik pozměňovacích návrhů a jakým zásadním způsobem by se měla změnit ochrana přírody a krajiny vyjádří, což se tedy v minulém týdnu také stalo. Určitě jste všichni kolegové obdrželi ten dopis všech čtyřech ředitelů národních parků do svých mailových schránek. Já ho tady mám, nebudu ho asi číst úplně celý, ale určitě se k němu v určité části svého vystoupení dostanu. Docela by mě zajímal i názor pana ministra k tomu, jakým způsobem vlastně ředitele byli docela kritičtí k procesu projednávání této novely. 

Kdybych se měl dostat k těm pozměňovacím návrhům, tak v jednom z těch odůvodnění se například uvádí, že přechod rady parku na takzvaný dvoukomorový systém má posílit postavení i zájem samospráv, tedy obcí a krajů, na strategickém řízení národního parku. Tímto přechodným ustanovením se zavádí povinnost znovu tyto dokumenty s novou dvoukomorovou radou parku dohodnout. Za mě je to nějaké nepochopení situace, protože praktickým výsledkem této definice by bylo, že z dvoukomorové platformy se stane, nebo místo nějaké platformy pro nějakou diskusi by se spíš stalo to, že to bude spíš nějaké hřiště s ostrou hranicí uprostřed, kdy se velmi vyhrotí vztahy v regionu, vztahy mezi radou a správou parku a přijde mi to v tuto chvíli a v tuto situaci zcela zbytečné právě i po tom, co vidíme, že osm let tady funguje ta nová úprava, která jasně má své mouchy, ale nějakým způsobem se rady národních parků a správy parků vždy dokázaly dohodnout. K tomu se taky ještě později dostanu.

Zavádí se v těch pozměňovacích návrzích i případné rozhodování na úrovni vlády v případě nedohody komor, což za mě nejenže vzdálí rozhodování z regionu, ale určitě se i tímto krokem vytváří nějaký větší prostor lobbistickým skupinám, nebo co se týče ochrany přírody a krajiny, až extremistickým skupinám, kdy se prostě lidé bohužel přestanou soustředit na nějakou potřebnou dohodu v tom místě, v tom daném regionu a budou přílišnou energii věnovat lobbingu na jednotlivých ministerstvech, u členů vlády, případně na dalších místech.

Myslím si, že na tento pozměňovací návrh zcela zjevně cílí na Šumavu, kde, protože ta místa často navštěvuju, tak si myslím, že pár let klidu na těch místech ukázalo opravdovou sílu přírody. A vždycky tady, a shodli jsme se tady na tom i při tom minulém projednávání, že by bylo občas fajn, aby se tam někteří kritici opravdu zajeli podívat na místo, aby to viděli. 

Co chci říct, že případné přijetí těchto pozměňovacích návrhů by podle mě nakonec rozložilo nejen ty vztahy na Šumavě, ale i ve všech ostatních národních parcích. 

Možná si tady dovolím ještě jednu vložku, co se týče hlasování, protože právě v těch radách, kdy to tvrzení, které tady bylo často opakováno, že zástupci obcí bývají systematicky přehlasováni, přehlasováni, ano, zástupci bývají přehlasování, tak že není pravdivé. V tuhle chvíli, nebo z celkem 11 hlasování v národních parcích k těm zásadním dokumentům, které se týkají právě například zonace, klidových území či zásad péče, tak k tomu přehlasování té komory nebo těch obcí došlo pouze v jednom jediném případě, a to ještě, z 11 tedy, a to ještě z důvodů toho, že tam některé ty obce na tom hlasování nebyly přítomny. 

Pozměňovací návrhy, které byly k tomuto tisku nahrány, také míří na přeschvalování strategických dokumentů, primárně na zonaci, ale i na klidová území,a právě zásady péče, na které jsou ale navázány další dílčí odborné dokumenty a smluvní vztahy s třetími osobami. Na zonaci je například navázán lesní hospodářský plán, tedy klíčový dokument o péči o lesy. A tyto plány a jejich pořízení stojí samozřejmě mnohdy i několik desítek milionů korun. Takže výsledkem aplikace těchto pozměňovacích návrhů by byly mimo jiné utopené samozřejmě miliony korun v podobě utopených nákladů, a to zcela zbytečně. A už jsem tady mluvil o tom, jakým způsobem by při schvalování některých těch strategických dokumentů mohlo být na v uvozovkách ostré lokty.

Také jsem tady mluvil o tom, že prostě bohužel ta situace, tak, jak ji čtu, tak jak ji čtu teď, a jak to zaznělo právě i z úst kolegy Bureše z ODS, že prostě vyměňujete vznik jednoho nového národního parku za likvidaci těch čtyř stávajících. Protože prostě ty pozměňovací návrhy míří k tomu, že chtějí přeměnit, nebo dokonce si troufám tvrdit, až zničit zásady péče tak, jak je známe. Samozřejmě to, že to děláte ve druhém čtení a my jsme tenkrát vlastně se snažili to druhé čtení přerušit, protože se to událo vlastně odpoledne toho dne, kdy tato novela přišla k projednávání. 

Já určitě nerozporuju to, že každý poslanec má právo nějakým způsobem nahrávat pozměňovací návrhy, obhajovat je a pokoušet se o změnu, nicméně tady v tom případě se domnívám, že ty pozměňovací návrhy jsou natolik zásadní, že měly být nahrány určitě před prvním čtením, po prvním čtení, abychom se jimi mohli zabývat už na výboru po prvním čtení, protože si myslím, že ta diskuse a já jsem se, já jsem právě o jednom z těch pozměňovacích návrhů už na výboru pro životní prostředí mluvil. Bohužel se nám teda tady jsme se dostali do situace, kdy ta ochrana přírody se stává politikou a způsobem, jakým chcete, aspoň jsem to tak pochopil z řeči pana kolegy Bureše, vyjít vstříc v uvozovkách těm nespokojeným starostům, nespokojeným obyvatelům Křivoklátska, ale já to považuju za zásadní chybu v tomto případě. Protože ve chvíli, kdy je chcete vyslyšet, tak prostě ten národní park v tuto chvíli nevyhlašujte, ale nesnažte se zničit ochranu přírody tak, jak ji známe teď, protože drobné chyby v oblasti politiky životního prostředí i drobné chyby se právě v této oblasti napravují až dekády. 

I proto vás žádám o podporu našeho pozměňovacího návrhu k vyjmutí vyhlášení Národního parku Křivoklátsko, který jsme s kolegy, který nahrála kolegyně Eva Fialová, kdy si prostě myslíme, že vyhlašování nového národního parku v době, kdy velká část místních obyvatel s tímto vyhlášením nesouhlasí, vyjádřili ten svůj nesouhlas i pomocí peticí, kterou se zabýval petiční výbor Poslanecké sněmovny v rámci veřejného slyšení, tak prostě není v tuto chvíli vhodné.

Ti obyvatelé samozřejmě se obávají nadměrného nárůstu cestovního ruchu a dalších věcí s tím spojených. Což samozřejmě, a oceňuju to, myslím si, že, pane ministře, byste to měl dělat častěji, nebo měl jste to dělat častěji předtím, než vůbec k tomuto kroku došlo, vysvětlovat, co vlastně pro ten region znamená vyhlášení nového národního parku či neznamená, jaké jsou pro obyvatele výhody a nevýhody. A myslím si, že prostě bohužel tady došlo k nějakému podcenění situace ze strany Ministerstva životního prostředí. 

Mluvil jsem tady o tom, kdy projednávání tohoto zákona provází desítky pozměňovacích návrhů, z nichž některé - a za mě opravdu velké bohužel - zásadně ohrožují základy ochrany přírody a krajiny v naší republice tak, jak je nastavila novela z roku 2017 za ministra životního prostředí Richarda Brabce. Samozřejmě vnímám ochranu přírody jako nějaký komplexní systém, nikoliv jako improvizaci, a tu právě cítím z těch nahraných pozměňovacích návrhů. 

Jak už jsem říkal, tak za nás jsme nastavili nějaký model ochrany přírody, který dost zásadním způsobem spojoval vědeckou odbornost, komunikaci s obcemi, nějakou mezinárodní důvěryhodnost. Myslím si, že tento model přinesl výsledky od nějaké digitalizace procesů, přes jasná pravidla zonací, až po účinnou ochranu bezzásahových území. I proto zde považuji za nutné ještě blíže okomentovat některé pozměňovací návrhy, které dostávají tento systém pod tlak, zejména tedy z pera poslanců ODS. 

Co nám konkrétně vadí? Dovolte mi možná teďka citovat, nebo částečně citovat, z otevřeného dopisu poslankyním a poslancům PSP ČR od čtyř ředitelů národních parků, se kterým do značné míry souhlasím, kdy tedy mimo jiné například píší: Některé návrhy poslanců fakticky ruší základní principy existence národních parků v České republice, vrací stav před rok 1952. Jedním z klíčových argumentů, které ti ředitelé mají, se týká právě oněch sedmi osmi pozměňovacích návrhů, které kritizují. 

Třeba například zásadní retroaktivitu u pozměňovacího návrhu 6623 kolegů Krutákové, Bureše a Bendla, kdy návrh by podle jejich slov umožnil znovu projednat a zpochybnit již schválené dokumenty, tedy zonaci a zásady péče. Přirovnávají je k tomu, jako by nové zastupitelstvo mohlo rušit platný územní plán. Samozřejmě důsledkem případného přijetí těchto návrhů by bylo zpochybnění splatnosti smluv, investic, velká právní nejistota a škody v desítkách milionů korun. 

K devastaci lesů a nepřesnému pojmenování pojmů. Zase se vyjadřuji k pozměňovacímu návrhu 6497 a 6545 poslance kolegy Bureše, kdy právě tyto návrhy vrací ochranu přírody před rok 1952, kdy bylo dokonce umožněno hospodařit i v pralesních zónách. Opět tyto pozměňovací návrhy zavádí nejasnou terminologii, požadavky jsou odborně i právně nekonzistentní. Dokonce se tady zmiňují o fakticky zahrádkářských představách o národních parcích, které by proměnily území na běžné hospodářské lesy. Předpokládám, že, toto, pane ministře, bychom nechtěli. 

Další pozměňovací návrh 6610 kolegy Petra Bendla, který je v tom dopise označován jako "nad tisíc metrů nad mořem zákon neplatí". Tento pozměňovací návrh ruší regulační možnosti ve výškách nad tisíc metrů, povoluje drony, povoluje používání pesticidů, povoluje vjezdy aut, povoluje stavbu stánků a jiných. De facto by se týkal těch nejcennějších oblastí Krkonoš, Šumavy, té alpinské tundry. 

Pozměňovací návrh 6606, kde podřizují Agenturu ochrany přírody a krajiny územnímu plánu, což ředitelé označují jako za nesmyslné, kdy územní plán je samozřejmě obecný a nepočítá s přírodním vývojem nebo změnami biotopů. Ve zvláště chráněném území může být situace jiná než před 15 lety, kdy byl územní plán schválen. 

Věnují se i pozměňovacím návrhům 6616 až 6617 kolegy Krejzy, který je asi po mně bude představovat, které se týkají požárních opatření. Samozřejmě - a já to chápu - na první dobrou můžou být tyto snahy vnímány jako pozitivní i vzhledem k tomu, co se stalo v Českém Švýcarsku, Národním parku České Švýcarsko. Nicméně opravdu i tady nabádám k opatrnosti, protože přijetí pozměňovacích návrhů, které se týkají požárních opatření, by mohlo mít nedozírné důsledky právě pro ochranu přírody. V dopise, který jsem již zmiňoval, jsou definovány tyto pozměňovací návrhy jako neodborné, neproveditelné, s nákladnými opatřeními a s negativními vlivy na lesy a přírodu. Zmiňují tam hasičské jednotky, případně nějaké přeshraniční spolupráce, ať už se Saskem, či Bavorskem, kde je prevence účinná. 

Ředitelé národních parků také dost významným způsobem upozorňují na to, že by mohla být ohrožena mezinárodní spolupráce, že by přijetí těch návrhů mohlo vyvolat jakousi mezinárodní ostudu, protože národní parky jsou mezinárodně uznávané, spolupracují v rámci UNESCO, Euro-Park, Natura 2000, a do jisté míry tyto návrhy ohrožují důvěru zahraničních partnerů, granty i reputaci České republiky jako ochránce přírody. Samozřejmě zmiňují, že veřejnost ten současný model podporuje. Zmiňují tam průzkum obyvatel Krkonoš, kteří hodnotí správu, například správu Národního parku Krkonoše, průměrnou známkou 1,7, což je silná důvěra veřejnosti. 

Já bych to asi shrnul vlastními slovy tak, že: Zachovejme pravidla, která fungují, zachovejme pravidla, která jsme zde zavedli, která zavedl náš ministr životního prostředí Richard Brabec. Nepodléhejme tlakům, které se zaštiťují veřejným zájmem, ale ve skutečnosti slouží jen zájmům úzkých skupin. Současné národní parky opravdu nejsou problém, jsou naopak národní hrdostí. 

Asi už nemá cenu se blíže těmto pozměňovacím návrhům věnovat. V případě že by se debata ještě k nim nějakým způsobem stočila... Předpokládám, že pan ministr životního prostředí vystoupí a ještě se tady důrazně proti nim ohradí, případně nějakým způsobem garantuje, že nemají jeho podporu a že to nejsou ani pozměňovací návrhy, které by byly nějakým způsobem projednány koaličně a měly by případně koaliční podporu. 

Už jsem to tady říkal dopoledne, hned na začátku tohoto jednání, kdy se za mě prostě pod záminkou vyhlášení jednoho nového parku, tedy konkrétně Křivoklátska, někteří poslanci - doufám, že to není vládní návrh - snaží přepsat celý systém ochrany přírody a krajiny v České republice. Systém, který už tady nějakých osm devět let funguje, na který můžeme být hrdí, který respektuje, že chrání to nejcennější, co tady v národních parcích máme, že respektuje obce, že se zároveň opírá o vědecká fakta a ne jen o politické nálady. 

Doufám, že se kolegové k těm pozměňovacím návrhům v podrobné rozpravě ani nepřihlásí, což by byla úplně nejlepší varianta, protože ty pozměňovací návrhy zpochybňují platné dokumenty, omezují pravomoci odborných orgánů, snaží se rozbít bezzásahová území, podřídit ochranu přírody územním plánům, případně dokonce povolit zásahy i v pralesních zónách, což považuji za úplně nemyslitelné. 

Všechno je to samozřejmě děláno tak, jak jsem pochopil z úst mých kolegů, kvůli tomu, aby se ten jeden nový národní park protlačil, a to přitom národní park, který si většina místních nepřeje. Případně, že by tento zákon byl přijat, tak to nepokládám za reformu, ale za rozvrat, za rozvrat systému. I vzhledem k tomu, kolik tady bylo nahráno pozměňovacích návrhů, se kterými jsme se samozřejmě snažili nějakým způsobem vypořádat, abychom je mohli zkritizovat, případně k nim zaujmout nějaké stanovisko, a že jsou to pozměňovací návrhy, které jsou zcela zásadní pro fungování národních parků a (ochranu) přírody a krajiny obecně, tak mi, paní předsedající, dovolte navrhnout, aby se podle § 93 odst. 2 našeho jednacího řádu vrátil tento tisk garančnímu výboru k novému projednávání, a předpokládám, že se o tomto návrhu bude hlasovat po konci obecné rozpravy.