Ukazuje to, jak nutné je investovat do ukládání elektřiny a zvyšování flexibility (ač byla v tu dobu podobná cena i v Německu, naše exportní/importní bilance byla skoro nulová).

A mimochodem – solární elektrárny běžely jen na přibližně dvě třetiny výkonu při instalované kapacitě (dle Electricity maps) pod 4,5 GWp, tedy zhruba pod polovinu toho, kolik údajně chtějí investoři v Česku stavět.

Právě rychlé investice, které zajistí efektivnější využití levné a čisté elektřiny (a mj. zvýší bezpečnost) by měly být prioritou. A rád bych pochopil, jaký dává smysl navyšovat podíl jádra, které v takovýchto situacích fakticky vytlačuje čistou a levnou produkci.

V každém případě se mi zdá jasné, že úkol dne je více úložišť, posílení flexibility (namísto dnešní antiflexibility, neb třeba elektrický ohřev vody se zapne až večer, kdy je elektřina dražší!) a doplnění soustavy o více flexibilních zdrojů, které produkci v případě "nevýroby" OZE zajistí.