Tento návrh reaguje na dlouhodobé potřeby vědecké i inovační komunity a reaguje také na limity dosavadní právní úpravy a na dynamiku technologického vývoje. Stejně jako se vyvíjí i ten svět kolem nás, tak se pochopitelně vyvíjí i oblast výzkumu a vývoje. Tento zákon se snaží na to, nebo návrh zákona, snaží reagovat.
Ambicí zákona je proto vytvořit stabilní a moderní rámec, který podpoří přenos znalostí do praxe, spolupráci mezi výzkumnými organizacemi a podniky a lepší využití veřejných investic do vědy a výzkumu.
Vycházíme z toho, že věda, výzkum a inovace jsou klíčovými pilíři moderní ekonomiky a společnosti.
ČR má v této oblasti ohromný potenciál, který může být motorem hospodářského růstu, zvyšování konkurenceschopnosti a zvyšování životní úrovně obyvatel. A současná legislativa naráží na celou řadu limitů, které plné využití tohoto potenciálu brání. Tento návrh zákona představuje dle našeho názoru zásadní krok v modernizaci právního rámce této klíčové oblasti. A smyslem návrhu je vytvořit efektivní a flexibilní systém podpory výzkumu, vývoje a inovací, který bude podporovat hospodářský růst a bude reflektovat, že se nacházíme ve 21. století.
My jsme při přípravě návrhu zákona vycházeli z toho, že platný současný zákon 130 o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků je již nedostatečný, že je zastaralý. Ostatně prošel od účinnosti v roce 2002 více než 20 novelizacemi. A již v roce 2020, kdy proběhla poslední novelizace, tak i stanovisko Legislativní rady vlády bylo v tom smyslu, že změna zákona pouhou novelizací není úplně šťastná.
Návrh nového zákona se proto zaměřuje i na celkové redefinování pravidel a procesů tak, aby odpovídaly současným i budoucím potřebám českého inovačního prostředí. Ambicí určitě nebylo tímto návrhem zákona nebo jedním zákonem postihnout všechny oblasti, všechny výzvy, všechny problémové oblasti v oblasti výzkumu a vývoje, ale očekáváme zcela jistě, že zjednoduší, zpřehlední systém podpory a zavádí celou řadu novinek, které systému pomohou. Zaměřuje se, a velká část zákona se týká komercionalizace výsledků ve výzkumu a převedení výsledků do praxe, ostatně i to je znázorněno v samotném názvu nebo v novém názvu zákona, kde se transfer znalostí poprvé objevuje.
Poprvé také vytváří návrh zákona legislativní rámec pro podle našeho názoru efektivní přenos výsledků výzkumu do praxe. Zavádí transfer jako způsobilý náklad. Vyjasňuje, jaké finanční prostředky lze použít pro založení spin-offů a start-upů u vědeckých institucí. Dále umožňuje zavedení testbedů a tzv. regulatorních sandboxů a celkově podporuje rozvoj inovační infrastruktury. Návrh zákona také zahrnuje požadavek na bezpečnostní a krizové koncepce, která zvýší odolnost vůči vnějším vlivům včetně krizových situací. Umožňuje také větší flexibilitu v realizaci samotných projektů, což je něco, po čem bylo ze systému dlouho voláno. Jsou umožněny změny či přenositelnost projektů mezi organizacemi. A umožňuje větší flexibilitu financování například pomocí zálohového financování nebo kombinací systémů zpětné úhrady a zálohového financování. Zákon také cílí i na zvýšení atraktivity pro vědce nebo pro kariéru vědce prostřednictvím přímé podpory talentů, zlepšení podmínek pro výzkumné pracovníky a dává podporu výzkumníkům v rané fázi kariéry, což je nový termín, který pak umožňuje, aby mohly být připraveny konkrétní programy, které se zaměřují na tento typ vědeckého pracovníka.
Na závěr si dovolím říct, že při projednávání tohoto návrhu zákona v Poslanecké sněmovně a po diskusi ať už na výboru nebo během druhého čtení bylo navrženo 22 pozměňovacích návrhů, z toho většinu z nich jsem já jako navrhovatel přijal a podpořil a jsem přesvědčen, že pomohly zkvalitnění samotného legislativního textu. Věřím, že zákon ve sněmovní podobě, jak je koncipován, je vyvážený, věcně podložený a představuje pozitivní krok k dlouhodobému rozvoji výzkumného a inovačního prostředí v ČR.
Já vám děkuji za pozornost a žádám o podporu tohoto návrhu. Děkuji.
