Co přesně se chystá změnit?
Návrh novely, který prošel připomínkovým řízením v říjnu 2025, rozděluje údaje v katastru na dvě kategorie. Technické informace, jako jsou mapy, výměry parcel, druhy pozemků nebo hranice nemovitostí, zůstanou veřejně dostupné jako otevřená data. To znamená, že občané i firmy si je budou moci volně stahovat a používat bez jakýchkoli omezení. Naopak právní a osobní údaje – například jména a adresy vlastníků, informace o zástavních právech, hypotékách či cenách z realitních transakcí – budou chráněny přísněji. K jejich získání bude nutné prokázat totožnost (například přes elektronickou Identitu občana) a uvést právní důvod žádosti. Například banka bude moci získat údaje o nemovitostech se svým zástavním právem, ale běžný občan si nemusí prohlédnout historii vlastníků sousedního domu jen tak ze zvědavosti.
Kromě toho návrh zavádí systém evidence všech žádostí o citlivá data. Vlastník nemovitosti tak bude moci zjistit, kdo a proč si o jeho údajích vyhledával informace. Za zneužití – tedy nepovolené šíření dat – hrozí pokuty až 100 000 Kč pro fyzické osoby a až milion Kč pro firmy. Poplatky za katastrální služby také výrazně vzrostou: potvrzení očíslování parcel zdraží z 100 Kč na 500 Kč, zatímco některé návrhy na vklad do katastru mohou stát až 20 000 Kč. Tyto změny mají podle ČÚZK modernizovat systém a přizpůsobit ho současnému právnímu prostředí, včetně GDPR.
Oficiální důvody – od boje proti botům k ochraně soukromí
Jedním z hlavních oficiálních impulsů pro tuto novelu je rostoucí počet neoprávněných pokusů o vytěžování dat z katastru. Spekulanti, realitní makléři či dokonce podvodníci využívali volný přístup k masivnímu sběru informací o vlastnících a cenách, což vedlo k zneužití osobních údajů – od spamových kampaní po krádeže identity. Katastrální servery byly údajně přetíženy automatizovanými dotazy (boty), které dokázaly v minutách stáhnout tisíce záznamů. Podle důvodové zprávy k návrhu jde o reakci na sofistikované útoky, které ohrožují soukromí milionů Čechů. Navíc, v éře digitálních služeb je katastr jedním z posledních veřejných registrů s plně otevřeným přístupem, což kontrastuje s evropskými trendy směřujícími k lepší ochraně dat.
Bezpečnost na prvním místě?
Pro zastánce návrhu jsou výhody zřejmé. Největší je posílení ochrany osobních údajů: vlastníci nemovitostí nebudou už obětí masového "šmírování", což sníží riziko podvodů a psychického tlaku z nechtěného vystavení. Evidence přístupu navíc vytváří transparentní stopu, která umožní rychlou reakci na podezřelé aktivity – například vlastník se dozví, jestli o něm vyhledávala konkurenční realitní firma. Prevence proti botům ulehčí provoz serverů a sníží náklady na údržbu, což v dlouhodobém horizontu přinese úspory státu. Zároveň návrh zachovává otevřenost pro legitimní uživatele, jako jsou právníci nebo banky, a zefektivňuje procesy, například společnými návrhy pro více nemovitostí. Celkově tak posiluje důvěru v katastr jako bezpečný veřejný registr.
Nevýhody – šíbři zůstanou skryti
Je tu ovšem jedna důležitá temná stránka celé věci. Zpřísnění omezí transparentnost, která je klíčová pro fungování trhu s nemovitostmi. Běžný občan, který si chce před koupí domu ověřit historii vlastníků nebo hypotéky, bude muset procházet byrokratickými překážkami – ověřováním totožnosti a doložením důvodu. To zvláště postihne malé firmy a jednotlivce bez právní podpory, zatímco velké korporace si poradní služby dovolí. Vyšší poplatky navíc zatíží rozpočty: zdražení až o 20násobek může odradit od rutinních dotazů, což zpomalí realitní transakce a zvýší náklady pro kupující. Ale hlavně, část dotazů bude moci úřad zcela odmítnout jako neodůvodněný. Například, novinář bude chtít vědět, zdali nějaký vlivný politik či cizinec nepřišel k nějaké lukrativní parcele pochybným způsobem a bude se tak muset dotazovat při prokázání bankovní identity. Z úřadu mu přijde zamítavá odpověď, důvod se vždy najde. Ale onen „šíbr“ bude vědět, že konkrétní novinář se dotazoval, aniž by se veřejnost či žadatel cokoliv dozvěděla. Ti, kteří systém ovládají, si samozřejmě zjistí data rychle a bez poplatků a taky mohou nastavit, které parcely či údaje se prostě obyčejným žadatelům nezveřejní.
Alternativa samozřejmě existuje
Přitom ochranu proti botům a automatickým dotazům lze zajistit efektivněji, bez zásahu do práva na informace. Například zavedením prodlev mezi dotazy – uživatel by mohl provést jen omezený počet vyhledávání za určitý časový úsek, což by zablokovalo masové sbírání dat, ale umožnilo běžné použití. Další možnosti zahrnují CAPTCHA systémy pro ověření lidského faktoru, anonymizaci citlivých údajů v online vyhledávačích nebo API s autentizací pro profesionální uživatele. Tato technická řešení, inspirovaná praxí v jiných zemích, by zachovaly veřejný charakter katastru bez nutnosti osobních žádostí. Implementace by byla levnější než kompletní restrukturalizace a minimalizovala by dopady na občany.
Co s tím? Debata v připomínkovém řízení je šancí pro veřejnost ovlivnit konečnou podobu zákona. Pokud chceme katastr jako nástroj transparentní společnosti, nesmíme ho uzavřít před těmi, kdo ho opravdu potřebují. Doufejme, že se i tímto nová vláda bude zabývat a nevytvoří paskvil, který bude chránit vyvolené a omezovat běžné občany.
