Za pět let, kdy se pohybuji ve veřejném prostoru, o mně čeští rádoby novináři napsali stovky faktických lží a ubohých urážek. Ani na vteřinu se nezdráhali mě označovat kolaborantem, dezolátem, hlásnou troubou Putina či o mně psát, že mám boty z krokodýlí kůže, že jsem po uši zadlužený a já nevím co ještě.
Nejnověji o mně včera Viliam Buchert z Reflexu napsal článek s titulkem "Radikál Jindřich Rajchl, mazlíček Kremlu přezdívaný Jindolf, topí pod kotlem". Těmto poskokům ochotným plivat na každého, kdo nezapadá do plánů jejich chlebodárců, je naprosto ukradené, že touto svou údernou rétorikou na úrovni bolševických budovatelů z 50. let minulého století štvou davy lepševiků k vulgárním útokům toho nejhrubšího zrna.
Je jim jedno, jakou vlnu nenávisti tím vzbuzují. Jsem si dokonce i jist tím, že ji vzbuzovat chtějí. A najednou, když já o jednom z nich napíšu, že je "pseudointelektuál a nadějný kádr Bakala Foundation", tak začnou kvičet jak podsvinčata. Že prý chudáka žurnalistu šikanuji a nabádám k útokům na jeho osobu. Což je samozřejmě další lež, neboť nic takového v mém příspěvku z minulého týdne nenajdete.
Tedy stručně řečeno - oni proti mně roky zcela soustavně štvou dav totálními výmysly o mé kolaboraci a napojení na Rusko, ale pak se cítí neskutečně popuzeni, když já o jednom z nich napíšu, že je pseudointelektuál. To je ale hrůza, že? Co jsem si to dovolil? Je přece nikdo kritizovat nesmí! To je přece odporný útok na jejich profesní čest a nezásvislost! Šikana!
A tak se se slzami v očích vydali do útoku. Nejdříve zkusili ve spolupráci s bonz-poslankyní hnutí STAN Barborou Urabanovou můj příspěvek hromadně nahlašovat. Neuspěli, neboť Meta vyhodnotila můj příspěvek jako zcela nezávadný.
Tak na mne poštvali svou úderku, jež mě klasicky zahrnula kýblem odporných urážek (což je z jejich pohledu zcela v pořádku a o žádnou šikanu se nejedná). Opět neuspěli, protože mi jejich duševní omezenost, projevující se snůškou vulgarismů v každé jedné větě, je jen k smíchu.
A tak nyní přišli s výzvou nezávisle se tvářící novinářské instituce zvané Český výbor mezinárodního tiskového institutu (CZ IPI), abych svůj příspěvek smazal. A co je na tom nejvtipnějšího? Že za touto prázdnou schránkou stojí Nadační fond nezávislé žurnalistiky, kdy sedí ti samí lidé, kteří vlastní Deník N, pro nějž píše novinář, kterého jsem měl údajně napadnout. Aneb přístup na úrovni "tatínek vám vyhlásí válku!".
Jejich arogantní povýšenost prostě nezná mezí. Oni mě mohou častovat těmi nejodpornějšími urážkami a pomluvami, ovšem když já napíšu o jednom z nich, že je pseudointelektuál, tak začnou brečet a kvičet, jak kdybych je napichoval na rožeň. Ne, drazí žurnalisté, nejste nedotknutelní polobohové. A já vám neustoupím ani o milimetr.
Pokud chcete někoho k něčemu vyzývat, tak si laskavě zameťte před svým prahem a vyzvěte své kolegy, aby se začali chovat jako seriózní žurnalisté a nepsali vylhané nenávistné pamflety vůči lidem s oponentním názorem. Jinými slovy - až vy smažete všechny ty lži, co jste o mně napsali, tak já rád smažu svůj komentář o Jiřím Labancovi.
Do té doby vám budu oplácet stejnou mincí, jen s tím rozdílem, že se nebudu uchylovat k fabulacím a výmyslům, jako to děláte vy. Nemám to totiž zapotřebí. Jednoduše řečeno - dokud vy o mně budete lhát, tak já o vás budu psát pravdu.
Svazáci z Forum24, Reflex či Deník N prostě v naší zemi vládnout nesmí a nebudou. Já jsem připraven v tomto směru udělat maximum. Díky moc všem, kdo za mnou v tomto boji budou stát.
