Jednou z těchto novinek je skutečnost, že nyní musí vláda žádat Poslaneckou sněmovnu o důvěru dvakrát. Poprvé to bylo teď v lednu a podruhé tady stojíme dnes. A máme k tomu svolanou speciální mimořádnou schůzi. Asi vás nikoho nepřekvapím tím, že vláda za ty asi tři týdny od prvního hlasování o důvěře nijak zásadně nezměnila své programové prohlášení vlády, vlastně vůbec ho nezměnila, ani svoji politickou strategii. A tak se zaměřím především na to, co naše nová vláda dělá, co již konkrétně udělala pro občany a hlavně co udělat plánuje.

Domnívám se, že za těch šest týdnů, co je naše nová vláda ve funkci, je toho více než dost. No, posuďte sami. Vláda mimo jiné vypracovala a předložila již 12 návrhů zákonů či jejich novel, z toho některé zcela zásadního charakteru, jako například stavební zákon, o kterém budu ještě hovořit. Zmíním se krátce i o tom, v jakém stavu naše vláda přebírala zemi, legislativní proces a státní rozpočet, protože i to je velice důležité, abyste si udělali obrázek, před jakými problémy vlastně dnes stojíme. Zejména ve smyslu srovnání toho, jak ke svým povinnostem přistupovala vláda předchozí a jak k nim přistupuje ta vláda současná.

Tak můžeme začít třeba rozpočtem. V návrhu státního rozpočtu na rok 2026, který na poslední chvíli schválila končící vláda Petra Fialy, reálně chybělo minimálně 80 miliard korun včetně finančních prostředků na takzvané mandatorní výdaje sociálního charakteru, prostě chybělo tam na důchody. Dále zde chyběly desítky miliard korun na stavby klíčových silnic a dálnic či na modernizace železničních tratí a reálně hrozilo a hrozí i zastavení těchto zásadních infrastrukturních staveb. Ale nebojte se, my jsme se s tím poprali a ve stavbě dálniční sítě, páteřní dálniční sítě budeme pokračovat dál. To všechno musela dát naše vláda doslova během pár týdnů do pořádku, do souladu s realitou a s potřebami státu a občanů.

Ten rozpočet prostě byl podseklý ve výdajích a byly tam naopak přidané příjmy, aby to všecko jakoby vyšlo, jenom aby to jakoby vyšlo. My jsme to zreálnili, napsali jsme tam podle makroekonomických predikcí skutečné příjmy, skutečné výdaje a dokázali jsme to. V návrhu rozpočtu Fialovy vlády rovněž chyběly peníze na základní veřejné služby, zejména na regionální školství, na zdravotnictví a na různé oblasti sociální podpory a pomoci, například na podporu zdravotně postižených občanů a pečujících občanů.

I tato rizika jsme naším novým návrhem rozpočtu odvrátili. Nebylo jiné cesty, než nepravdivý rozpočet předchozí vlády vrátit k dopracování a přijít s vlastním návrhem tak, abychom minimalizovali délku rozpočtového provizoria, zajistili dostatek prostředků na výkon a provoz těch nejdůležitějších veřejných služeb, včetně financování investic, které jsou ve veřejném zájmu.

Ještě musím doplnit, že vláda Petra Fialy návrh rozpočtu dlouho dětinsky a protizákonně odmítala poskytnout nově zvolené Poslanecké sněmovně. No, proč asi? Proč asi? No, abychom to nevěděli dřív, že to je průšvih, že to je lež, že to je podvod. Proto to tajili a dokonce měli nám ze zákona poslat návrh rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury do určitého data, který jsme vůbec nedostali, protože bychom zjistili, že tam chybí těch 40 miliard na ty dálnice. A ještě nám pan Kupka, tehdejší ministr, říkal, všecko je v pořádku. Peníze jsou. To mně připomnělo kdysi ta slavná Špidlova slova - zdroje jsou. Tak, kde jsou ty zdroje? No, nejsou.

A nutný a nezbytný souběžný návrh, o tom jsem teď mluvil, rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury pro jistotu nepředložila vůbec. Ano, to byla praxe končící vlády Petra Fialy. Takto nám v uvozovkách předávala tato vláda klíčové agendy. Naše nová vládní koalice v rekordním čase po volbách přišla s textem programového prohlášení vlády. Tím se od počátku řídíme a plníme jeho jednotlivé body. Rychle, jasně, kontrolovatelně. Kdyby něco bylo jinak, než je v programovém prohlášení vlády, buďte si jisti, že tady stojí zástup mainstreamových novinářů, kteří nám budou říkat, jak to všechno děláme blbě a proč to všechno tak děláme. Je to správně, že by nám to říkali, ale nic z toho se neděje. První tři kroky už jsou úplně nebo částečně zrealizovány: snížení cen energií, zrušení plánovaného zvyšování sociálních odvodů živnostníků a zvýšení objemu finančních prostředků na zajištění zdravotní péče.

Od skončení voleb permanentně pracujeme ve prospěch českých občanů. A já ty jednotlivé věci ještě rozeberu. Naše vláda postupuje zcela v souladu s předvolebními sliby a jízdním řádem programového prohlášení, a to ve všech jeho oblastech. Již na první schůzi vlády jsme jasně odmítli aplikaci migračního paktu Evropské unie a systému emisních povolenek pro domácnosti, takzvané EU ETS2, do českého právního řádu. Bylo to pro nás důležité, bylo to jasné poselství naší veřejnosti i zahraničním partnerům v tom smyslu, že nyní je zde sebevědomá hrdá česká vláda, která bude v Evropské unii i jinde v zahraničí především hájit české národní zájmy a zájmy českých občanů a české ekonomiky, nikoliv servilně schvalovat vše, co nám bude v Bruselu předloženo, jak tomu bylo v minulém volebním období. A ještě navíc rozbíjet V4, která fungovala předtím velice dobře, než ji tato vláda, vláda Petra Fialy, úplně rozbila. A nejde jen o verbální deklarace. Co se týče emisních povolenek pro domácnosti, vláda přijala a realizuje další konkrétní kroky, ke kterým se dnes ještě vrátím.

Při nástupu naše vláda přebírala státní dluh ve výši 3,5 bilionu korun, což představuje asi 323 000 korun na každého občana. Za posledních šest let se tento státní dluh více než zdvojnásobil, přičemž největší podíl na tomto růstu zadlužení má vláda Petra Fialy, která během čtyř let zvýšila státní dluh o více než 1 bilion korun. A teď mi řekněte, jak je to vlastně možné, že se zvýšil tak moc nominálně státní dluh? A přitom ještě zjišťujete, že vám ve státním rozpočtu chybí 80 miliard korun. Prostě, a když se půjdete podívat do státních firem, jako je ČEZ, jako jsou Lesy České republiky, tak zjistíte, že po této vládě Petra Fialy na účtech byla nula. Jen na dluhové službě, tedy na splátkách úroků, platíme víc než 100 miliard korun ročně, což je částka převyšující roční rozpočet většiny ministerstev. To není výmluva, to je prostě konstatování faktu a popis reality.

Ale samozřejmě od příštího fiskálního roku jsme plně připraveni začít veřejné finance konsolidovat a rozpočtový deficit snižovat. Budeme mít již plně v rukou veškeré nástroje k řízení, jak výdajové, tak i příjmové strany rozpočtu, což pro letošní rok ještě neplatilo. Jinými slovy, ten dluh, který jsme převzali, není náš dluh. My jsme na to neměli žádný čas, my jsme seškrtali, co seškrtat šlo, zhruba o nějakých 70 miliard na 310 miliard dluhu nebo státního deficitu státního rozpočtu, ale mandatorně jsme nedokázali legislativně nic upravit, ani výdaje, ani příjmy, nic z toho. Takže tento dluh, který teď přebíráme, o kterém budeme teď v únoru a březnu jednat ve státním rozpočtu, není náš dluh, je to dluh Fialovy, je to deficit státního rozpočtu Fialovy vlády. To bych tady rád, rád řekl.

V této souvislosti opakuji: Závazek naší vlády ohledně nezvyšování jakýchkoliv daní během našeho volebního období stále platí a platit bude. Já myslím, že tato praxe zvyšování daní a tím navyšování příjmů státního rozpočtu už tady byla. My se musíme podívat na výdaje, výdaje jsou katastrofa, katastrofa, které musíme spravit, opravit. Tento závazek mimo jiné - to, že nebudeme zvyšovat daně - je umocněn plánem na snížení daně z příjmu právnických osob a k obnovení zavedení základních prorodinných daňových slev, kterými jsou školkovné a sleva na manželku či manžela v domácnosti. Tyto prorodinné daňové slevy Fialova vláda zrušila v rámci takzvaného konsolidačního balíčku a připravila tím naše pracující rodiny s jedním malým předškolním dítětem o téměř 50 000 korun ročně. A potom se divíme, že se v České republice nerodí děti - protože jim bereme peníze, bereme rodičům peníze na to, aby děti mohly vychovávat, aby měli jistotu, že je budou moct vychovávat. A pokud jistotu nemají, nemůžeme po nich chtít, aby je měli. (Hluk v sále.)

Přispělo to i k rekordnímu propadu porodnosti v českých dějinách - slyšíte to? - rekordní propad porodnosti v českých dějinách. My tohle začínáme napravovat, prorodinná politika bude vlajkovou lodí naší vlády. Připravujeme i zvýšení rodičovského příspěvku a další prorodinná opatření. A už brzy je všichni uvidí v praxi.

Místopředseda PSP Jiří Barták: Promiňte, pane předsedo, prosím, prosím o snížení hluku v sále. Děkuji.

Poslanec Radim Fiala: Připomeňme si další věci z doby, kdy naše vláda vznikala - jednu statistiku. Ceny elektřiny pro domácnosti v České republice byly v prvním pololetí roku 2025 podle standardu kupní síly a dle údajů Eurostatu, to znamená, ne, že si to někdo od nás vymýšlí z naší vlády, ale podle skutečných sociologických společností evropsky uznávaných, stále nejvyšší ze všech členských států Evropské unie. Nejvyšší ceny energií ze všech členských států Evropské unie - tam to Fialova vláda dotáhla.

Hlavními důvody, proč jsou ceny elektřiny u nás dlouhodobě takto enormně vysoké, je kombinace vysokých distribučních a dalších regulovaných poplatků, vysokého zdanění elektřiny a nízké úrovně mezd českých občanů hlavně ve srovnání se západní Evropou.

Dalším důvodem je pak skutečnost, že významnou část své produkce prodávají čeští výrobci elektřiny na volném evropském trhu, kde se cena určuje na regionálních burzách. Situace je o to horší, že Česká republika je stále ještě čistým vývozcem elektřiny, ale bohužel už ne dlouho. Proto vláda hned po svém nástupu přikročila ke snížení části regulované složky ceny elektřiny, kdy na sebe stát převzal od občanů smutnou povinnost platby příspěvku producentům obnovitelných zdrojů energií a výrazně tak ulevil občanům i firmám. Těch 600 korun, co jste měli všichni na složence, které jste platili každý měsíc za obnovitelné zdroje, už tam nemáte, zaplatí to stát. Je to stejně jako například v Německu. Regulovaná část ceny elektřiny pro domácnosti a firmy se od začátku letošního roku díky nové vládě s účastí hnutí SPD snížila o 15 až 34 procent, a to podle typu připojení a charakteru odběru. Čeští spotřebitelé tak oproti loňskému roku ušetří minimálně v průměru - a teď mám na mysli fyzické osoby - 420 korun za jednu spotřebovanou megawatthodinu elektřiny. Já myslím, že to je dobrá zpráva, ale je to dobrá zpráva i z makroekonomického hlediska, protože tím, že jsme snížili cenu elektřiny - a teď dobře poslouchejte, jaké jsou to spojené nádoby, jak to prostě všechno funguje dohromady - tím, že jsme snížili cenu elektřiny, tak podle prvních dat, která máme k dispozici - a tato data má k dispozici také Česká národní banka - to má i pozitivní makroekonomický dopad, protože to vede ke snížení inflace. To je vynikající zpráva. Tak víte, kolik je inflace za první dobu našeho vládnutí? 1,9 procentního bodu. Tak nízká, to je dokonce i pod cíl inflační, pod inflační cíl, který vytyčila Česká národní banka, což je super. Tak nízká inflace tady nebyla - já si možná ani nepamatuji, kde byla naposled tak nízká inflace, dokonce pod inflačním cílem.

Ale samozřejmě vláda nezůstane v půli cesty a učiní další systémové kroky, které povedou i ke snížení obchodní složky ceny elektřiny. Stát a vláda - a já to říkám pokaždé a říkám to i dnes, když tady sedí naše vláda - musí převzít odpovědnost nad cenotvorbou, distribucí a výrobou elektřiny, jelikož jde o klíčovou komoditu z hlediska inflace, životní úrovně a hospodářského výkonu země. A my to uděláme a já je budu tlačit všechny, jako předseda hospodářského výboru tak je budu tlačit k tomu, aby na sebe odpovědnost převzali a elektřina nebyla tak drahá.

Zmíním ještě pár statistických údajů, abychom viděli, v jakém stavu jsme přebírali zemi po vládě Petra Fialy. V České republice za první tři čtvrtletí loňského roku zbankrotovalo 575 firem, což je o desetinu více oproti stejnému období loňského roku a o nejvyšší počet od roku 2017. Meziročně se nejrychleji zvýšil počet bankrotů firem ve stavebnictví, v obchodu a v oblasti ubytování a stravování, gastro.

Podle analýzy společnosti Czech Credit Bureau české soudy od ledna do konce listopadu roku 2025 vyhlásily bankrot 5 869 podnikatelů. Proti stejnému období loňského roku to bylo o 17 procent více a zároveň nejvíce za posledních pět let. K soudům bylo letos podáno 6 043 návrhů na bankrot, což je meziročně o 13 procent více, meziroční dynamika růstu počtu bankrotů podnikatelů je tedy více než dvojnásobná. Jenom abyste věděli, jak se daří podnikání v České republice.

A právě proto předložila naše vláda okamžitě po nástupu sem do Poslanecké sněmovny novelu zákona o sociálním pojištění, jež zastavuje skokový růst odvodů sociálního pojištění u živnostníků, který opět v rámci takzvaného konsolidačního balíčku schválila minulá vláda Petra Fialy deklarující se nepravdivě jako pravicová propodnikatelská vláda. Sami vidíte, že to není žádná pravda. Čeští živnostníci, kteří využívají systém zálohových plateb sociálního pojištění, tak díky nám a naší vládě ušetří nejméně 8 580 korun ročně. Tento návrh zahrnuje i zpětnou účinnost k začátku letošního ledna proto, aby naši živnostníci skutečně nemuseli na sociálních pojistných odvodech zaplatit ani korunu navíc. To znamená, je to retroaktivní, můžou si to vyúčtovat zpětně od 1. 1. letošního roku. Nejnižší vyměřovací základ pro tyto odvody tedy zůstane i pro rok na letošní úrovni 35 procent průměrné mzdy, zatímco Fialova vláda prosazovala jeho zvýšení na 40 procent průměrné mzdy, přičemž předtím ho zvýšila už dvakrát po sobě a zvedla tím platby sociálního pojištění živnostníkům o cirka 60 procent. Tento návrh již prošel prvním čtením a velice lituji toho, že kluby hnutí STAN a KDU-ČSL zavetovaly jeho projednání ve zrychleném legislativním řízení, ale my jej brzo dotáhneme do konce a živnostníkům pomůžeme. Mohlo to být už dávno, kdyby nám kluby KDU-ČSL a hnutí STAN nezavetovaly § 90.

Tak ale poslouchejte, jak si žili lidé v České republice za poslední čtyři roky. Další statistická data: Nájmy bytů v České republice vzrostly za poslední 10 let - 10 let - o 136 procent. Ceny nemovitostí určených k bydlení vzrostly za posledních 15 let o 155 procent, přičemž průměr členských států Evropské unie je 60 procent, to znamená, to je jedna třetina toho, jak rychle rostly ceny v České republice.

Důvodem tohoto neblahého stavu je zcela nedostatečná nabídka cenově dostupného bydlení pro české občany. Dle analýzy společnosti Central Group je na nákup nového bytu s plochou 70 metrů čtverečních v Praze třeba 14,8 průměrných ročních mezd, v průměru celkem 12 131 000 korun. Je to přibližně o pět ročních výdělků více než před 10 lety, takže před 10 lety i za průměrné výdělky jste si ty byty mohli koupit daleko, daleko dřív.

A teď pozor, srovnání s jinými metropolemi evropskými. V Mnichově lze stejně velký byt pořídit za 11,2 ročních mezd, takže u nás téměř 15, v Mnichově 11 průměrných mezd. Ve Varšavě 9,6 ročních mezd a ve Vídni dokonce za celých 7, takže Praha vede a vede třeba na rozdíl od Vídně potřebujete tady pracovat jednou tak dlouho jako ve Vídni, abyste si ten byt koupili. Nákup bytu v Praze je tak nejméně dostupný mezi všemi evropskými metropolemi. A to je jeden z hlavních důvodů, proč probíráme stavební zákon, proč je stavební zákon po prvním čtení. Aby se zvýšila nabídka bytů, aby se rychleji stavělo, abychom odstranili veškeré byrokratické administrativní příčiny toho, že se nestaví. Přece není možné, aby se čekalo na stavební povolení činžovního domu 12 let. To je katastrofa.

Já vám řeknu příběh, abych to trochu odlehčil. Přišli za mnou jako za předsedou hospodářského výboru komora a teď abych, komora architektů nebo bezpečnostních pracovníků v něčem, já už si to přesně nepamatuju, ale řekli: Pane předsedo, jestli nesnížíte dobu vydávání stavebního povolení, tak je to pro nás katastrofa, protože my vyprojektujeme dům s jeho bezpečnostními a požárními prvky, činžovní, ale jestliže to povolování trvá se vším všudy 12 let, tak my už po 10 letech zhruba musíme začít znovu, protože se mění bezpečnostní a požární standardy a vlastně celé to kolečko začíná znovu. To je další důvod, proč tady sedíme se stavebním zákonem a proč to potřebujeme urychlit. A tady vidím paní ministryni Mrázovou, tak já doufám, že to říkám správně, paní ministryně.

Tak předložili jsme nový stavební zákon, který minulý týden prošel do druhého čtení a který umožní zásadní zrychlení a zjednodušení procesu stavebního řízení a územního plánování a právě podpoří tím výstavbu obecních, nájemních a družstevních bytů a zvýší tím nabídku. Na tomto návrhu pracovali i poslanci a odborníci z řad SPD a má širokou podporu odborné veřejnosti a všech relevantních aktérů stavebního řízení, se kterými byl po dobu tří měsíců diskutován a projednáván. A já jsem rád, že prostě to nedělají jenom ministerští úředníci a poslanci, ale že se do toho zapojila i široká odborná veřejnost, abychom ten zákon koncipovali tak, aby byl funkční. Aby se zvýšila nabídka bytů a domů a aby konečně alespoň přestaly růst ceny bytů a tím i nájmů. To je přece základ, kde prostě se s tím musí něco dělat.

A my jsme připraveni zapracovat do něj formou komplexního pozměňovacího návrhu všechny věcné připomínky a náměty těchto aktérů a klidně i rozumné podněty z řad politické opozice. Kvalita a funkčnost tohoto zákona je pro nás to hlavní, to, co převyšuje každodenní politické šarvátky, které zde ve sněmovně absolvujeme. Dalšími kroky vlády, potom bude podpora financování bydlení pro mladé rodiny a pracující rodiny s dětmi, což opět podpoří naprosto nutný růst porodnosti. Prioritou nové vlády bude rovněž podpora výstavby bytů pro seniory, pro příslušníky klíčových profesí a studentských kolejí.

Přátelé, v oblasti bytové politiky jsme totálně zaspali a je to průšvih. Je to obrovský průšvih, který se už dnes projevuje a projevuje se tím, že mladí nemají šanci dosáhnout na to bydlení. Nemají šanci vydělat na to, ani na tu akontaci hypotéky, kterou by si mohli vzít, pokud nemají rodiče, kteří jim s tím pomohou, je to opravdu velký průšvih a my musíme aspoň zahájit to, abychom to začali odstraňovat, aby se lidé, hlavně ti mladí lidé v České republice časem měli líp a dostali se k tomu, že budou tady žít a koupí si byt za nějaké normálnější ceny, aspoň takové, jaké jsou v ostatních evropských metropolích a ne nejdražší v Evropě.

Jako vládní poslanci jsme do Sněmovny rovněž předložili návrh zákona o zmrazení platů politiků na letošní úrovni. To je podle mě důležité. Každý nám říkal, že jsme si přidali. Ne, my, oni si přidali, ta vláda před námi si přidávala, my jsme to zamrazili. V souladu s předvolebními sliby, nevidíme žádný důvod k tomu, aby se platy politiků zvyšovaly v době, kdy reálně mzdy občanů ještě nedosáhly úrovně roku 2019. Je to přece obrovský symbol solidarity s lidmi, s občany České republiky. Jak si může nějaký politik zvyšovat plat, když lidé ještě nemají reálné mzdy na úrovni roku 2019. To je prostě nefér.

A nechci už tady rozebírat, kdo a co a za co může. To je snad dnes už každému jasné. Musíme začít šetřit u sebe a dýchat s našimi občany, seniory, kterým se v důsledku mnoha opatření Fialovy vlády žije ve velkém množství případů těžce a kteří se mnohdy nacházejí v obtížné příjmové situaci, či dokonce v příjmové chudobě. A těmto lidem musíme pomáhat, proto naše vláda od letošního dubna zvyšuje tarifní složku platů některých zaměstnanců státu. Zvýšení o devět procent mohou očekávat nepedagogičtí pracovníci ve školství a zaměstnanci rezortu kultury, zvýšení o pět procent pak zdravotní sestry a sociální pracovníci a ostatním státním zaměstnancům budou platové tarify zvýšeny o dvě procenta. Nejvíce peněz přidáváme těm profesím, které měly doposud nejnižší tarifní platy. Vážíme si poctivé práce všech zaměstnanců, kteří pracují pro stát a kteří zajišťují fungování základních veřejných služeb.

Jsme aktivní i v zahraniční politice. Zde připomenu mimořádně důležitou a úspěšnou návštěvu delegace předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury na Slovensku. Tato návštěva byla prvním krokem k obnově nadstandardních přátelských vztahů České a Slovenské republiky, které byly téměř zničeny diletantskou politikou vlády Petra Fialy. (V levé části sálu se zvětšuje hluk.)

Výsledkem této návštěvy a jednání, která tam probíhala, je restart česko-slovenských vztahů, shoda na odmítnutí rušení takzvaných Benešových dekretů, dohoda na dalším posilování spolupráce států střední Evropy ve formátu V4+ včetně Rakouska a států západního Balkánu.

Místopředseda PSP Jiří Barták: Promiňte, pane předsedo, prosím o snížení hluku v sále. Děkuji.

Poslanec Radim Fiala: A připraveno společně bojovat na úrovni orgánů Evropské unie za odmítnutí emisních povolenek EU ETS 2 a migračního paktu Evropské unie a za zrušení plánovaného zákazu výroby a prodeje aut se spalovacími motory.

A tím se obloukem vracím i ke konkrétní a sebevědomé politice naší vlády směrem k Evropské unii, kde jsme nyní aktuálně v souvislosti s likvidačním systémem emisních povolenek pro domácnosti EU ETS 2 navrhli jejich odklad do roku 2030, a to hlavně proto, aby vznikl prostor pro politická vyjednávání, jejichž výsledkem by bylo úplné zrušení tohoto systému. K tomu potřebujeme nacházet v Evropě spojence a základem je zcela nepochybně spolupráce silného bloku zemí střední Evropy, kterou předchozí vláda ignorovala a ničila, až ho zničila.

A my to napravujeme, stejně tak, jako se usilovně snažíme o nápravu ve všech dalších veřejných politikách, které jsou podstatné z hlediska kvality životů českých občanů a budoucí prosperity naší země.

Dámy a pánové, mohl bych zde ještě dále pokračovat ve výčtu toho, co konkrétně už tato vláda udělala pozitivního a co dále plánuje, ale myslím, že k tomu budu mít ještě příležitost a čím to bude později, tím toho, co tady budu moct říct a argumentovat, bude samozřejmě více.

Jedna opoziční poslankyně po nedělní demonstraci na Staroměstském náměstí napsala na Facebook, že nechápe, jak mohly současné opoziční strany prohrát volby a pustit ke kormidlu v uvozovkách tuhle svoloč. To jako nás, to jako nás všechny, jak tady sedíte. Tím myslela nás, vládní politiky.

Já nebudu oplácet stejnou mincí a používat slovník totalitních režimů a politického suterénu. Jenom to uvedu na pravou míru. Ke kormidlu, tedy do vlády, nás nepustila současná opozice, ale občané ve svobodných volbách, občané, kteří už měli dost neschopnosti a arogance stran bývalé vlády. A já jasně říkám, že pro tyto občany poctivě pracujeme a pokud nám dají důvěru, tak u toho kormidla, tedy u výkonu vládní odpovědnosti ve prospěch této země, hodláme zůstat nikoliv pouze jedno volební období.

Tak a já tady mám ještě jednu věc a chtěl bych vás poprosit, pane předsedající, abyste teď vnímal, co budu číst. Já tady mám jedno procedurální hlasování a dovoluji si tady jménem tří poslaneckých klubů navrhnout, aby Poslanecká sněmovna jednala a meritorně i procedurálně hlasovala o všech návrzích dnes i po dvacáté první hodině.