Víte, legitimita, svolání této schůze takto brzo po získání důvěry vlády podle mě spočívá v jedné věci. Když nějaký ministr udělá průšvih, někde se opije, dělá někde nějaký nepořádek, v době covidu bez roušky domlouvá kšefty v restauraci, která má být zavřená, a podobně, tak se většinou svolává mimořádná schůze, Sněmovna, respektive opozice tam toho ministra griluje, apeluje na jeho odvolání, a to se většinou nestane, protože samozřejmě vládní koalice má ve Sněmovně většinu a takového ministra víceméně podrží, pokud tento sám nerezignuje, což se občas stane. Pamatujeme si reflexi z počátku minulého volebního období, například pana poslance Gazdíka, který prostě nehovořil do médií pravdu o svém stavu s panem Redlem na dovolené, odstoupil. To ale není tento případ. Kdyby se jednalo o pochybení ministra ve věci, udělal nějaký průšvih, něco zamlčel, má nějakou korupční kauzu, pravděpodobně bychom jednali na mimořádné schůzi a všichni by volali pouze po odstoupení pana ministra Macinky. Akorát ten průšvih, který se stal, úplně tak nesouvisí s panem Macinkou, ale souvisí s Českou republikou jako s celkem. A proč? Protože vicepremiér České republiky - a já nebudu tady znovu už to tady zaznělo, citovat ty esemesky - staví zájem své strany, svého chráněnce nad zájmy České republiky a nad její bezpečnost. My jsme jako opoziční strana před těmi 19 dny logicky důvěru vládě nedali, přesto jsme přesvědčeni, že svolání této schůze je podstatné. Nemůžeme a myslím si, že to naši voliči potvrdí, nemůžeme mlčet k tomu, když zcela zásadní otázka - a teď opomeňme otázku veřejnoprávních médií, teď opomeňme - a já o tom budu chvilku potom mluvit, protože pan Babiš tady vystoupili v otázkách svého střetu zájmů a dalších dílčích věcí, které i za těch 30 dní lze této vládě vyčítat - tak myslím si, že v současné době nebo respektive poslední tři roky je otázka bezpečnosti, pozice České republiky vůči našim zahraničním partnerům i pozice České republiky ohledně pomoci Ukrajině naprosto zásadní. A když vicepremiér, a to je podstatná část toho esemeskového šílenství, když vicepremiér osloví hlavu státu a jako zásadní důvod zmíní: "Když budu mít pana poslance Turka na Ministerstvu životního prostředí, všechno toto utichne." A následně na tiskové konferenci, kde toto má všechno vysvětlit, ještě potvrdí tuto svoji flow, včetně přesahu do zahraniční politiky, to je ten problém, to je ten důvod, proč tady dnes jsme.

My jsme včera poslouchali vystoupení jednotlivých ministrů o tom, co se jim za tu dobu povedlo. Já jsem na začátku zmínil, že bych chtěl vypíchnout několik věcí. Poslouchal jsem pozorně nejen paní ministryni místního rozvoje, ale i další, tak bych udělal sčotku.

Myslím, že paní poslankyně - nebudu se obracet prostřednictvím pana předsedajícího, zaznamenal jsem to na jejích sociálních sítích - se včera fotila s takovým číslem, na kterém bylo napsáno 12 a u toho byl komentář: "Za 19 dní jsme připravili 12 zásadních legislativ." Já bych chtěl připomenout, že věci, které už tato Sněmovna schválila, byly schváleny ve spolupráci s opozicí. Někdy to skutečně byl průšvih, který se táhne dlouhou dobu.

Třeba támhle nedotažený projekt eSeL - elektronické sbírky, který už měl platit v roce 2024. Teď se to překlápělo postupným náběhem do svého nového fungování. No, a kdybychom si tady nepomohli, tak se můžeme na nějaké schvalování zákonů v České republice podle mě tak na rok vykašlat, protože ten systém nefunguje. Tak jsme se sešli, dohodli jsme se, bum, devadesátka, už to lítá, máme odklad a navzájem jsme si vypomohli. Ale z těch velkých legislativ - pokud něco beru, že byla nějaká velká legislativa - jsme zatím projednali novelu stavebního zákona, který byl podán poslaneckým návrhem a jsme po prvním čtení.

Takže co se týče legislativní práce, tak z mé strany nenáleží vládě ani nějaká extra kritika - kromě procesů, jakým se sem dostávají zákony, viz stavební zákon - ale není co slavit, není nad čím brečet. Toliko k legislativní práci.

My jsme podali, myslím, že šest komplexních návrhů zákonů. Pět z nich nebo šest už je nahráno ve sněmovním systému. Na šestý čekáme na vyjádření vlády, což je taky zajímavá věc. Když něco podávají poslanci ANO, tak vláda projedná na svém jednání ty návrhy okamžitě, bez třeba i meziresortního připomínkového řízení - viz ten poměrně komplexní stavební zákon - zatímco, když opozice podá nějaký velmi drobný návrh, tak to vláda pošle do meziresortů a čeká se. Tak my jsme předložili za těch 90 dní nebo 100 dní od voleb šest zákonů. Ale o tom se nebavím.

Bavme se o tom, co skutečně má dopady v tuto chvíli na Českou republiku. Otázku bezpečnosti, kvůli které vlastně tahleta schůze je, si nechám ještě nakonec, protože to bylo původní stanovisko klubu Pirátů, než začali vystupovat jednotliví ministři. Já bych tedy zmínil asi čtyři základní věci, které tady zazněly a které podle mě nejsou úplně pravda.

Já si pamatuju kampaň hnutí ANO - ostatně není to tak dávno, kdy proběhly volby - kdy nám bylo všem sdělováno, i voličům - a ANO získalo velké procento ve volbách - jak je tato země na pokraji bankrotu, zbídačená, rozvrácená, prakticky v troskách. Nevím, jestli paní Schillerová, kterou tedy citovala nějaká média, skutečně řekla nebo hovořila o spálené zemi, nicméně to velmi ostře kontrastuje s tím, co zaznělo na volebním sjezdu hnutí ANO, kde svou pozici překvapivě obhájil Andrej Babiš, kde hovořila o tom, že naše země je ve výborné ekonomické kondici. Já jsem za to rád.

V takové chvíli mi ovšem nedává smysl, že deficit státního rozpočtu - což mimo jiné se tady divím, že koaličním Motoristům nevstávají vlasy hrůzou na hlavě - tak navržený deficit pro příští rok je vyšší, než byl původní navržený deficit ministra Stanjury. Budiž mu přáno v Opavě nebo kde bydlí, už tady s námi ve Sněmovně není. Já bych nerad porušoval etický kodex, který tady zmínila paní Válková, a hovořil o bývalých poslancích nějak ve zlém. My jsme zrovna velcí kamarádi nebyli. Nicméně, ačkoliv naše ekonomika je údajně v suprovém stavu, schodek míří k hranici 310 miliard, což je zvláštní, protože zatímco ministr Stanjura nezvládl v posledním roce vyčerpat, respektive načerpat evropské dotace, proplacení vůči schodku státního rozpočtu... Což jenom připomenu, že za mé tři roky na Ministerstvu místního rozvoje, které je koordinátorem, jsme vždycky měli to plnění kasy k 98 procentům, takže jsme tam neměli schodky způsobené špatným čerpáním dotací. Tak paní Schillerové, myslím, že už včera, problikl Národní plán obnovy. Přijdou nějaké desítky miliard za minulé období, kde tam to šlo do deficitu a tady to jsou příjmy navíc. Takže se bavíme o tom, že nějakých 40, 50 miliard by mělo dotéct z evropských zdrojů, i přesto je navrhovaný schodek 310 miliard.

To dokonce i přesto, když se podíváte na data Ministerstva místního rozvoje, že se očekává a v tuto chvíli ekonomika České republiky roste. Není to úplně pravidlo v eurozóně. Možná by stálo za to zmínit, že ekonomika České republiky roste, protože významným tahounem je stavebnictví, včetně výstavby bytů, byť velcí developeři teď zastavili projekty, protože stavební práce jsou příliš drahé. Materiál je příliš drahý a jim tím pádem zisky, které mohou mít, nejsou tak velké. Ale je to stavebnictví, které táhne ekonomiku této země. Takže počítáme s vyšším výběrem daní, a to o dalších zhruba 20 miliard. Takže moje první výhrada. Vystupovala tady ministryně financí. Ačkoliv tato vláda tvrdí, jak myslí na rozpočet, jak nechce zadlužovat Českou republiku - na minulou vládu se v tom kumulativním nasčítání za ten schodek za čtyři roky tady nadává - ale sama vytváří vyšší schodek, než byl plánovaný.

Co mě na tom mrzí - já jsem zmínil, že tato schůze je kvůli bezpečnosti České republiky a chování ministra Macinky - že rozpočet obrany, který by měl být podle nás jako jeden z nejdůležitějších v této složité situaci, je krácen oproti původnímu návrhu o 21 miliard.

Pan ministr Zůna tady není. Myslím, že by slzu v oku zamáčkl. To nehovořím o jednotlivých bezpečnostních službách České republiky, to nehovořím o kybernetické bezpečnosti. Ale je tady pan zmocněnec Králíček, určitě v debatě o rozpočtu v něm najdu partnera, který mi pomůže přesvědčit paní ministryni Schillerovou, aby organizace, jako je NÚKIB a další, nebyly kráceny oproti návrhu svého rozpočtu, když je na ně kladen stále větší a větší důraz.

U té armády se mně líbilo... Já jsem to tady na plénu pochválil v programovém prohlášení vlády Andreje Babiše, konkrétně tu část obrany. Jsou tam ale věci, které, pokud armáda ty peníze nebude mít - zejména ty nové projekty, o kterých se teďka občas proslýchá, že se nebudou rozjíždět - tak by mě zajímalo, za jaké peníze chceme budovat protidronovou obranu nebo nakupovat vybavení armády, které nás má bránit proti případnému útoku raket na území České republiky a další.

Takže, extrémní schodek i přesto, že zhruba 70 miliard by mohlo přitéct do státního rozpočtu velmi záhy - první peníze z Národního plánu obnovy už do Čech dorazily, ta částka je v eurech, já si to můžu dohledat, ale nechci vás zdržovat - a obrana minus 21 miliard. To si myslím, že je výsledek této vlády 30 dní od jejího fungování, 19 dní od udělení důvěry.

Druhá věc, která si myslím, že je skandální, a to je střet zájmů. Ono už je to jako nějaká mantra, střet zájmů, střet zájmů. Ten pojem se dost vyprazdňuje, ale řekněme si aspoň to, co se týkalo premiéra a co premiér Andrej Babiš, který usiloval o premiérský post... Bylo pravděpodobné, že ANO ve volbách získá procenta na to, aby Andrej Babiš mohl usilovat o post premiéra. To se tak i stalo. Za jakých podmínek a za jakou cenu, viz spolupráce s Motoristy a s SPD, o tom můžeme diskutovat. Ale Andrej Babiš jasně řekl, že svůj střet zájmů vyřeší. Pan prezident po něm požadoval, aby sdělil, jak. Což Andrej Babiš v té jednosměrné komunikaci, která je této vládě poměrně blízká, odpálil na svých sociálních sítích. Řekl, že zřídí nějaký fond. Použil takovou trochu mediální zkratku. Ono v podstatě tak, jak to popisoval, se jedná spíše o dědický fond.

Mimo jiné podle informací, které byly včera prezentovány na dvou serverech - přebírají to teď další média, myslím si, že se o tom dneska ještě budeme bavit - tak ani nastavení toho fondu, do kterého Agrofert vkládá podle zakládacích listin, nehovoří nic o tom, že by to bylo na stálo. Prakticky ten fond by přešel pod jeho rodinu - možná teď pan premiér, až se vrátí od pana prezidenta, toto vysvětlí - po tom, co Andrej Babiš skončí ve vládě, což je trošku jiný příběh, než Andrej Babiš vykládal národu, lidem a panu prezidentovi. Rozhodně to nebrání tomu, aby Andrej Babiš činil kroky, které budou v tomto volebním období pro firmy v holdingu Agrofert, ale třeba i SynBiol a další, výhodné.

Ostatně, první kroky už se staly. Bylo to tady několikrát zmiňováno. Z těch faktických je to navýšení těch fondů, které jsou určeny pro největší agrokoncerny, z kterých historicky Agrofert čerpal peníze, o těch 250 milionů. Pro ty, co se jim špatně počítá, 250 milionů, tak je to čtvrt miliardy. Pak si můžeme říct, co za čtvrt miliardy se dá použít.

Tato vláda se rozhodla převzít na sebe část plateb, které máme my, ale i velké chemické závody Andreje Babiše na svých fakturách a tuto uhradit z peněz nás všech občanů. Já nevím, jestli nakonec ta částka je 17 miliard. Tohle číslo zaznívalo, kdyby vláda tohle neudělala, tak může dát 14 miliard třeba do programu dostupného nájemního bydlení. Ty peníze jsou stejně peníze těchto občanů, ty vláda jako nevygenerovala, i když paní ministryně chce vydávat nějaké dluhopisy, tak možná si nějaké peníze přegeneruje, takže i v těchto opatřeních, které už se staly, což je jakési odpuštění zhruba 17 miliard v celku, tak to zase míří na firmy, které jsou v holdingu Agrofert. Já neříkám, že nejsou i jiné firmy energeticky náročné, ať je to oblast ocelářství, slévárenství a dalších, ale chemické závody Andreje Babiše v Ústí a řada dalších v Ústeckém kraji a řada dalších z tohoto velmi benefituje.

Já bych mohl takhle pokračovat. Ono to je v programovém prohlášení vlády, ale ty věci se ještě nestaly. Jak bude pokračovat dál ta věc ve střetu zájmů? My jsme se obrátili na Evropskou komisi. Já si připadám v takovém dejà vu, možná v případě Andreje, v takovém DejaVudu k roku 2019, kdy začal platit přísnější zákon o střetu zájmů, který samozřejmě pokrýval v tu chvíli tu strukturu, v které Andrej Babiš, to není žádný lex Babiš, to je evropské nařízení závazné pro všechny země, tu strukturu, ve které Andrej Babiš byl. Ono zmáčklo úředníky, kteří to dva roky kryli a ty dotace vypláceli. Někteří nevypláceli. Já jsem byl v neděli na demonstraci se Zdeňkem Hřibem, s Olgou Richterovou, vystupoval tam již bývalý úředník, kterého tady vyrazila paní ministryně místního rozvoje obratem, Leo Steiner, který rozkryl třeba ROP Severozápad, to byl jeden z lidí, který na fondu odmítl vyplácet dotace v rozporu se zákonem, tak byl odejit.

U mě se potom stal náměstkem, potažmo vrchním ředitelem a mé ministerstvo, protože jsem na těch úřednících neklečel a nedával jsem jim žádný notičky, začalo vymáhat jednotlivé dotace po těch, kterým Andrej Babiš, respektive Agrofert a jeho manažeři lhali v těch různých pseudůkazech o tom, že Andrej Babiš není konečným beneficientem, ten, kdo nakonec má z Agrofertu profit. Andrej Babiš to sám potvrdil vlastně těsně před volbami, kdy si ten Agrofert vlastně z těch svěřenských fondů sám vyňal, tím potvrdil, že vlastně celou dobu, co toto řešení prezentoval, jako to řešení střetu zájmů, nebylo platné, že on je konečným beneficientem, tudíž vše, co bylo dobré pro Agrofert, což podle zákona o veřejných zakázkách a ohledně přidělování dotací se bavíme o celkové sumě zhruba 20 miliard v tom období, kdy Andrej Babiš byl ve střetu zájmů, tak to vlastně bylo dobré pro Agrofert. Ve finálním efektu z toho měl Andrej Babiš profit.

No, a tím se dostáváme vlastně k poslední věci, kterou bych v tomhletom chtěl vypíchnout. My jsme kvůli tomu jako Piráti v roce 2021 prosadili několik zákonů, které chtěla Evropská unie a které Andrej Babiš usilovně dva roky blokoval, když byl premiérem v tom období vlastně druhé Babišovy vlády, a což bylo třeba evidence konečných vlastníků a spousty dalších, včetně střetu zájmů, který potom Jakubu Michálkovi shodil Ústavní soud. To je taková pikoška. Já si dovolím odbočit. Rozhodujícím hlasem toho pana soudce, kterého si potom Eva Decroix vzala, aby šetřil tu bitcoinovou kauzu a on ji tam šetřil a oni ho potom vyhodili, ale byl to tenhleten pan soudce, což bylo jeho poslední rozhodnutí, tím shodil Babišův střet zájmů a pak šel to investigovat tu bitcoinovou kauzu. A jak dopadl, to víme. Nedopadl valně. Stálo to sice stát nějaké peníze na jeho apanáži, ale zatímco zafungoval na Ústavním soudu asi nějak, byl to rozhodující hlas, tak tady evidentně vlastně taky zafungoval, ale je to jen taková odbočka.

Každopádně, každopádně my jsme v tom udělali ty potřebné kroky, vymáhali jsme ty peníze. A Andrej Babiš v roce 2020 a 2019 vystupoval a byla i řada poslanců, kteří zde s námi sedí, zastavovala je vždycky ta Česká televize a ten váš oblíbený pořad Reportéři a další u toho vchodu tady do klubu hnutí ANO ve Sněmovní ulici a ptali se, tak je ten Andrej Babiš váš předseda ve střetu zájmů? A vy jste říkali, tyto zákony v České republice vykládají jenom soudy, tak my máme už sedm rozhodnutí soudu. Ono to postupně narůstá, že Agrofert nesměl pobírat dotace, dokonce ani soutěžit ty veřejné zakázky, přesto se všichni tváříme, že se toto nestalo. Takže dokonce byl naplněn i ten požadavek Andreje Babiše, že zákony vykládají v České republice soudy. A tak, jak jsem teď viděl vyjádření pana Šebestyána, já jsem ho včera poslouchal, tak to vypadá, že si to kolečko v roce 2019 úplně celé zopakujeme, což je trošku paradox, jo, protože tady za SPD, a já se divím, že to Motoristům nevadí.

Ministr, pan Šebestyán, to byl ten, který si od firmy PORTOS, tenkrát Češka a Smutný, akorát jeden z těch spoluzakladatelů této advokátní kanceláře zesnul, tak teď se ta společnost jmenuje PORTOS. Ti psali ty cinklý posudky pro ta jednotlivá Babišova ministerstva, na základě kterých se vlastně vyplácely ty dotace. Mě trošku překvapilo, když si je pak Marek Výborný vzal na nějaké třeba audity digitalizace stavebního řízení. A když nám v noci volali, že když na ně budeme hodní a nebudeme vyzdvihovat tuto jejich temnou minulost, tak ty audity klidně změní. Konkrétně volali Januši Konečnému. My jsme to dali na policii, protože mi přijde absurdní, aby se to stalo. Tak tento PORTOS, asi ve spolupráci tady s panem Šebestyánem, vlastně kryl, kryl to vyplácení ještě na fondu, pak přišla vláda Petra Fialy, pan Šebestyán otočil, vlastně vydal nějaká stanoviska, že tedy ty peníze jest potřeba vydávat, pak se jako dlouho nic nedělo. Najednou pup, vyskočí pan Šebestyán, že bude tedy ministr zemědělství a už se to zase zaseklo. Už se údajně ztratily všechny ty dokumenty a tady včera od pana ministra zaznívá, jak se na tom bude muset pracovat, že zadává audit, tak já doufám, že nezadává audit PORTOSu, ala Češka, Smutný, kteří se podíleli na těhletěch posudcích. Je to veřejně známá informace. Závěry těchto právních posudků vlastně rozložily ty závěry těch soudů, které potvrdily ten střet zájmů.

Proto si myslím, že bychom měli probrat protikorupční balíček. Včera zde vystupoval pan poslanec a opět ještě nejsem zběhlý v nových tvářích, a večer říkal: Věřím, že jsme protikorupční hnutí, věřím, že to myslíme dobře. Já jsem se zejména chytil té otázky, té protikorupčnosti, tak pojďme schválit ten protikorupční balíček, který ve spoustě věcí, například k financování politických stran - tady včera zaznívalo, peníze z Kypru a další, který spoustu těhletěch věcí rozsekne.

Dostávám se k předposlednímu bodu. Já jsem pozorně poslouchal paní ministryni pro místní rozvoj, neboť sám jsem byl tři roky ministrem pro místní rozvoj. Jenom chci zdůraznit, to je oblíbené ministerstvo hnutí ANO, ono ho mělo ve vládě Andreje Babiše, ve vládě pana Sobotky. Zdeněk Hřib tady lovil v hlavě. Já si myslím, že jedna z ministryní byla paní Jourová, než odešla do Evropské komise, vlastně jedna z prvních ministryní za hnutí ANO na tomto ministerstvu. Kdo neví, tak se tam může jít podívat, tam je taková ta plejáda, plejáda těch fotek, podle kterých se dá naměřit, kdo kdy, v kterém období byl ministrem. A začala zde hovořit o bydlení. Já musím říct, a já jsem byl oponentem jako předseda výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj Kláry Dostálové a v řadě věcí jsme našli společnou řeč a spolupracovali jsme, ale v tom, jak Česká republika přistupuje k cenám bydlení, k řešení bydlení na Ministerstvu místního rozvoje, jsem již tenkrát označil za tristní. A není to nějaká politická hra.

Ta data hovořila jasně. Za čtyři roky Kláry Dostálové s podporou Ministerstva místního rozvoje - a zdůrazňuju dotací, my děláme úvěry, podpořila zhruba vznik zhruba 300 bytů sociálních. Proč tak málo? No, protože nastavení těch programů, kde vznikaly pouze sociální byty, za podmínek, že když nemáte sociální případy, tak jako máte byty, které bohužel nemůžete nijak použít, protože mohou být použity pouze pro sociální případy, tak ty peníze vracíte, prostě o to nebyl zájem. Už předchozí vláda premiéra Sobotky, kde byl Andrej Babiš, se pokoušela schválit zákon, který se tenkrát jmenoval sociální bydlení. My jsme ještě jako nesněmovní strana na tomhletom pracovali, tam byla tenkrát paní poslankyně Maxová, ta skončila v Evropském parlamentu, nepodařilo se. Klára Dostálová se o to pokusila taky. Nepodařilo se přes odpor obcí. Proč? Protože tam byla mandatorní povinnost stavět sociální byty.

My, když jsme přišli na ministerstvo, viděli jsme, že žádné programy na výstavbu dostupného bydlení nejsou a jediný program, s kterým se tady prsila Klára Dostálová, teď jsem to nemyslel nějak zle, s kterým Klára Dostálová tady vystupovala a chodila s tím obrázkem, tak byly výhodné půjčky na opravu nebo pořízení vlastní nemovitosti nebo družstevního podílu.

A teď, prosím, bez finančního testu, takže vy můžete mít klidně příjem, to je je 200 tisíc jako rodina, nějaký střední management nebo nějaký dobrý ajťák, tester, a vy jste si mohli na ministerstvu vyzvednout glejt na výhodnou půjčku na to, abyste si koupili nebo opravili nemovitost. V tom se protočilo, abych nekecal, asi 7 miliard. No, tak to jo, já bych do toho taky šel, kdybych prostě s libovolným příjmem si mohl přijít na Ministerstvo místního rozvoje a skrze fond si vytahovat ze státu takhle peníze. Takže deklarované - my jsme na dostupné bydlení tady dávali takové a takové miliardy, ty peníze byly furt vycuclé, protože prostě ministerstvo se chovalo jako banka a pomáhalo jednotlivcům.

My jsme řekli, že to je blbost, předělali jsme ty programy na ty sociální byty a začali jsme řešit dostupné nájemní bydlení, tedy ne pouze pro lidi, kteří už ztratili domov, nebo jsou nízkopříjmoví, nebo mají nějaké problémy, ale byty pro střední třídu, potřebná povolání a další.

A tady odskočím k prvnímu vystoupení Andreje Babiše. On furt tvrdí, že je ekonom a jak tomu rozumí, já vím, že vystudoval ekonomickou školu někdy, jo, ale jak jinak si představuje státní podporu dostupného bydlení, pokud se tedy o tom bavíme, když ne dotačně, což my jsme takto neudělali, ale to, že stát poskytuje výhodné úvěry. A ne jednotlivcům, kteří berou třeba 200 tisíc jako rodina, ale obcím, aby obce i v místě, kde se to nevyplatí, si mohly připravit projekty. Mimo jiné na to jsem z Evropské unie v Národním plánu obnovy udělal balíček za 640 milionů, za které si města a obce po celé České republice připravily ty projekty dostupného bydlení, jo, návrhy, udělaly architektonickou soutěž, připravily prostě ty projekty do úrovně plánu, způsobu financování. A pak jsme zřídili osm regionálních center, protože ne každá vesnice nebo město je schopno vůbec s tím aparátem, když máte starostu, náměstka, ten projekt jako zmenežovat, to není sranda, jo, postavit bytové domy. A je tady spousta starostů s malým s, Starostů s velkým S tady moc není, ale neberte to zle, dneska ty lidi přijdou, až se bude hlasovat, tak můžou potvrdit, že to není jednoduché a že ty projekty potřebovali.

Já se můžu asi vyjádřit i k minulé vládě. Já jsem byl poměrně nešťastný, tak jak to bačoval bývalý pan ministr Stanjura, ty peníze z Evropské unie se mu samozřejmě hodily, za ty reformy, ale pak ty peníze na to dostupné bydlení nedal. Minulá vláda na podzim, pardon, na jaře loňského roku příjem žádostí zastavila s tím, že ty žádosti po prázdninách obnoví. Pak už se nestalo tohleto, mezitím ty žádosti, co mají obce připraveny, dosáhly celkového objemu investic 60 miliard, a abychom toto mohli spustit, takto masivní investice do výstavby dostupného nájemního bydlení, tak to potřebujeme takzvaně pocukrovat ze státního rozpočtu, protože určitá část, zejména v rozdílu vlastně toho výhodného úvěru prostě je hrazena jistým dotačním mechanismem. Říká se tomu chytré finanční nástroje, hlavní je tedy ten úvěr, který ty peníze vrací do státního rozpočtu, nikoliv do fondu, to byla další podmínka ministra Stanjury, aby tohleto spustil, a vláda tyto programy nenastartovala.

Já budu rád, až se budeme bavit o rozpočtu. Já jsem zmínil 21 miliard armádě proti původnímu návrhu, aby se i v oblasti podpory bydlení, a doufám, že se paní ministryně s námi o tom bude bavit i třeba na odborné úrovni, nejen že si ji máme odchytnout někde na plénu, to mi přijde v tomhletom komplexním problému jako dost nedůstojné, to není jako na rychlé popovídání u kávy, aby tyhle ty programy nastartovala. On je tady zhejtil Andrej Babiš, nicméně my jsme tyhle programy vyjednali s Evropskou komisí, která nejenže je velmi přísná na podmínky možnosti financování dostupného bydlení, protože přece jenom významná část segmentu bydlení je komerční sektor, do kterého stát svou politikou zasahuje, ale kontroluje i tu finanční efektivitu těch nástrojů. Tak já doufám, že Andrej Babiš tady hovořil pouze z neznalosti a že paní ministryně naopak bude shánět ty peníze právě do těchhle už připravených projektů, protože stejně jako ve věci dopravních staveb, pokud máte rozjetý projekt a nemáte k němu financování, tak ten projekt stojí a ty stavby se p tom v čase zdražují. To si myslím, že by nikdo nechtěl.

Já bych poprosil, jestli si tamhle můžu dojít pro čaj. Hned jsem zpět. (Pan poslanec opouští řečnický pult za uvedeným účelem.)

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Pane poslanče, možná jste mohl poprosit někoho ze svých kolegů, aby vám ho podal.

Poslanec Ivan Bartoš: Já jsem nechtěl, támhle se něco diskutuje, pardon, omlouvám se za přerušení.

Druhá věc, která tady zaznělo od paní ministryně, a to mě mrzí úplně nejvíc, je ta diskuse o tom zákonu o dostupném bydlení. Ono to nebylo lehké s kolegy z ODS ve vládě prosadit, a já teď nebudu říkat, proč si myslím, že názor některých kolegů z ODS, i ministrů, byl v této věci, řekněme, zkreslený, ale spousta politiků z ODS, například z Ústeckého kraje, naopak tento zákon vítala, řešili jsme to tady s bývalým hejtmanem panem Schrekem a s dalšími.

Proč jsem si šel pro čaj, abych se napil a abych si vzal ještě tuhle ceduli. Tak já se přiznám. Iniciativa Platformy pro sociální bydlení ve věci tohohle toho zákona dokonce dostala, je to poprvé, co ta cena míří do Český republiky, prestižní cenu Word Habitas Awards 2026. Je to pro práci Iniciativy pro sociální bydlení, ale i za podporu a vznik zákona o dostupném bydlení. Mně furt přijde, že paní ministryni někdo o tom zákonu krátce vyprávěl, ale nevyprávěl jí o těch mechanikách a jak fungují. A skutečně to, že máme v České republice 150 tisíc lidí, možná i více, kteří fakt nemají domov, bydlí v nějakých sociálních bytech nebo někde jako na ubytovnách, to je problém, který Českou republiku stojí pár miliard ročně.

Ta data, která jsme měli, a ta vlastně vznikala ještě za minulé vlády Andreje Babiše, se hned po volbách v roce 2021 probírala v Senátu. Všichni odborníci, kteří se zabývají problematikou bydlení, potvrdili pravost těch dat. Jednalo se o velmi konzervativní odhad, nedělalo se tam nějaké: nebydlíš, tak nepracuješ, prostě fuzzy logic odhady nákladů, ale skutečně náklady na neřešení situace krize bydlení. Kromě toho, že to je pro lidi samozřejmě diskomfortní, když nemáte kde bydlet, klesá porodnost a další věci, tak hovořili o tom, že neřešení toho problému je pro Českou republiku velmi drahé. A naopak, zainvestovat do toho, aby se lidé nepropadali do té skupiny těch 150 tisíc lidí, kteří již byt ztratili, je pro ekonomiku České republiky výhodné. Ta pozitivní bilance během prvního roku plného fungování zákona je zhruba 4 miliardy korun

A to není zákon o sociálním bydlení, zákon o sociálním bydlení říká jednoduše, splňujete podmínky ABC, máte nárok na sociální byt a na nějakou péči. Na to jsme úplně zákon nepotřebovali.

První zákon, který vznikal ještě z pera ANO ve spolupráci se sociálními demokraty, byl: obce musí stavět sociální bydlení, každé bydlení, které postavíte ve své obci, musí z 25 procent, nebo kolika byl ten původní návrh, být sociální. Ale tohle ten zákon neřeší. Ten zákon má několik zásadních pilířů, které paní ministryně tady buď nezmínila, anebo úplně popřela. Když už máte někde problém s nedostupnosti bydlení, když se vám může stát třeba i to, že na nějakém sídláku v Praze majitel třeba nějakých těch house flats, nějakých paneláků, prostě plošně zvedne nájem, a ty rodiny, které tam do té doby bydlí, jsou na nějaké hraně, ani by nemusely řešit třeba nějaký dávkový systém, tak prostě najednou významná část těch lidí nebude schopna uhradit tu částku za to bydlení. Kdyby to byli, řekněme, lidé středního věku, mladí lidé, OK, řeknete si, půjdou na Sreality, naťukají si tam Krč, nájem a podívají se, jestli tam není něco levnějšího. Což ne tak vždycky se úplně stane, ne každý to umí a ne každý v danou chvíli ví, že například pro složení kauce si může rodina, která má normální příjmy a dostane se do takovéhle tísně, požádat o pomoc v hmotné nouzi právě na úhradu toho stěhování a složení těch dvou nájmů. A kde se to ten člověk může dozvědět? No, buďto z marketingu, což je pro řadu lidí v politice sprosté slovo, ale když máte nějaký produkt, který má pomáhat lidem, tak sakra taky ty lidi se to musí nějak dozvědět, tak můžou o tom mluvit ministři, ale vy jim to musíte dát vědět. Anebo skrze ta kontaktní centra pro bydlení, což v tuhletu chvíli funguje v řadě obcí. Myslím, že Jihlava má kontaktní centrum, Liberec má kontraktní centrum, jsou přetížená, a není to klasická sociální péče. Vy tam nejdete řešit, že dítě propadá ve škole, nebo že máte nějaké jako další problémy, které jsou poměrně komplexní, kdy ten jeden sociální pracovník dokáže pracovat třeba s nějakým omezeným počtem lidí. A vyřešíte úplně jednoduchou věc, mám problém udržet si bydlení, co mám dělat? Přestěhovat se? Získat nějakou podporu? Najít to vůbec na tom Sreality, jak má vypadat nějaká smlouva a podobně.

Takže tenhle ten pilíř, preventivní pilíř, v obcích s rozšířenou působností, které se na to připravovaly, paní ministryně úplně popřela. Fakt není zásadní pomáhat tam, kde ten problém je, důležité je předcházet tomu problému, což ten zákon umožňoval.

A pak ještě je jedna věc, která si myslím, že tady zazněla, já jsem to řešil s Klárou Dostálovou. Ten zákon samozřejmě nepodporuje žádné obchodníky s chudobou. Pokud se někdo rozhodne, a my jsme vycházeli poměrně z širokého průzkumu a já jsem se setkal i s významnými majiteli bytů, ne jednoho, dvou, ale prostě celé řádky bytů, tak možnost vložit ten svůj byt do toho kvazi bytového fondu mimo jiné, myslím, že má svůj panelákový byt támhle předseda Hřib, prostřednictvím pana předsedajícího, tak ho má v té pražské realitce nebo jak se jmenuje ta agentura, bydlí tam nějaká paní s děckem. Takže možnost vložit ten svůj - ukazoval čtyři, tak nevím, jestli čtyři byty nebo čtyři děti, prostřednictvím pana předsedajícího, takže možnost vložit ten byt do tohohle toho fondu by řada lidí uvítala. Proč? Přijde jim... Spousta lidí nepronajímá byt, protože ten byt se hodnotí sám o sobě. Praha 2, 3 - 12, 13 procent inflace cen nemovitostí, tak než se někde starat o nějakého nájemníka, tak když to udělá 13 procent, to je víc než většina spořících fondů, ty dělají tak 3, 4 procenta. Je to asi jedna z nejlepších investic. Proč by pronajímali? Ale kdyby byla tato možnost použít vlastně to město nebo tu agenturu jako jakési proxy a najít tam nájemníka, za kterého ten stát drží garance. Ale ze spousty dat máme jasná čísla, třeba Housing First v Brně, že ti lidé platí nájmy a ta udržitelnost toho bydlení je poměrně vysoká, takže by toto využili. Ten zákon nestaví žádné byty, to staví ty programy. Ten zákon umožňuje zapojit již existující byty zpátky na trh. A myslím si, že o těch obchodnících s chudobou je to velmi lichý argument, protože přijmout ten byt do takového fondu, kdy vy víte, jaká je cena toho pronájmu, je to vyjednávání města nebo respektive toho, kdo to má ve městě ve správě, a toho, co ten byt vloží.

Kontrola kvality toho bydlení. Já jsem byl v Předlicích, ve spoustě... Nejen v Předlicích, v Ústí, ve Vanďáku (?), ve spoustě lokalit, kde lidi bydlí za nájem, který je adekvátní v Praze, v bytě, kde si topí elektrickou troubou, protože tam není topení, za 15 000, kde je jedna místnost. Smutné je, že spousta zvolených politiků třeba v Ústeckém kraji aktivně na tom obchodu s chudobou participuje, oni jsou členy těch různých družstev, která ty byty poskytují. Ještě si hrají na nějaké filantropy. Tady byl expert na to pan poslanec Volný, že, a další tady ti elévové, o kterých tedy podle kodexu už nesmím mluvit. Takže i zákon řeší to, aby se do toho bytového fondu nedostávali tady ti lidi, kteří prostě parazitují na neštěstí druhých. To je ten zákon. Já jsem zvědavý, jaká bude tedy novela, kterou Ministerstvo místního rozvoje připravuje.

Jenom bych chtěl zmínit jednu věc. Evropská unie při koncepci Národního plánu obnovy tvrdě dbala na to, aby to nebyly pouze nákupy věcí, aby to nebyly vouchery na počítače, byť ministr Síkela pár peněz takhle rozpustil, ale aby za to bylo něco, co je trvalé. A zákon o podpoře bydlení byla podmínka Evropské unie, aby vůbec uvolnila těch 640 milionů na ty projekty obcím, aby notifikovaly. A jestli... Já si myslím, že se něco fakt povedlo. Jsme čtvrtá země v Evropě, která může investovat veřejné peníze do výstavby bydlení, pro lidi dostupného, nájemního, nikoliv komerčního rezidenčního bydlení, tak to byla podmínka. Dokonce ministr Stanjura juchal, že ten zákon jsme dodali dřív, protože reforma stojí práce úředníků, čas projednávání ve Sněmovně, ale odšpuntovává ty jednotlivé peníze z EU. Takže za ten zákon jsme dostali jako nějaké 3 miliardy už z těch peněz a pak přišlo dalších deset. Takže to, že se ta reforma zruší, jak zaznívalo od řady politiků, ono tak úplně jako za A nejde, za B bychom museli vracet ty peníze, které už se zainvestovaly. A za třetí, Evropská komise tento zákon označovala za zlomový, proto nám ty peníze v Národním plánu obnovy dala. Dokonce když se podíváte i na kritiku OSN vůči České republice, tak to vždycky byla kritika směrem, že my neřešíme problematiku sociálního, dostupného bydlení. My jsme tohle to rozjeli, byty nerostou jako hřiby po dešti a řada těch projektů s bydlením, ať už ve Zlíně, náš radní Robenek a další, jako stojí pět tisíc bytů za 2,5 roku navíc asi ke třiceti dvěma tisícům ročně. A v tom je potřeba pokračovat.

Proto mě nepřekvapuje vystoupení Andreje Babiše, který si tady hrál na ekonoma. A trochu mě mrzí vystoupení paní ministryně, které z velké části mířilo na kritiku tohohle zákona.

Poslední věc, kterou bych chtěl zmínit, a tím se vracím na začátek svého projevu, je otázka bezpečnosti České republiky. My jsme bezpečnost České republiky dlouhou dobu brali jako garantovanou, jako věc, která nás moc nestojí, kvůli které ani nemusíme plnit naše závazky dvou procent vůči Severoatlantické alianci. My tedy neplníme ani naše závazky vůči OSN. V takových těch programech, které naopak předcházejí těm válečným konfliktům nebo třeba řeší tu poválečnou situaci v těch Peacekeeping programmes, jsem zvědavý, kolik peněz tahle vláda skrze ministra zahraničí Macinku dá. Tedy často to dělají velké nadnárodní neziskové organizace, právě ten Peacekeeping, to udržování, když tam nejsou už ti vojáci, aby se to v tom regionu nemlelo, aby tam nebyli nějaký Rajec (?) kvůli tomu, že tam třeba není voda nebo že tam nefunguje infrastruktura. Ale myslím si, že bezpečnost by měla být alfou, omegou politiky, nehledě na to, jestli jsme v koalici nebo v opozici.

A já jsem přesvědčený kvůli skladbě současné vlády a tomu, co musí premiér Babiš podstupovat, ať už je to kvůli nějaké stabilitě vlády jako celku, nebo to může být ta otázka jeho budoucího vydávání k soudu, což má tedy společné s Tomiem Okamurou. Ten to ještě tak daleko nedotáhl, ten je zatím v té fázi A, to není, už jsou... Tak jestli to je ta cena, kterou teď platíme. Ale to SMS, které psal pan Macinka, tedy prostřednictvím Hradní kanceláře, tak si zahrává s tou bezpečností. I ty zmiňované bitevníky L-159.  Jestli jste... A já nebudu řešit, jestli paní Černochová říkala, nebo někdo, ale jestli jste četli i nové zjištění týdeníku Respekt, dneska ten článek vyšel, já jsem se tedy zatím k němu úplně nedostal, prošel jsem ho jenom velmi rychle. Taky samotní piloti hovoří - nemáme náhradní díly, nemá na tom kdo trénovat. Ta zbytnost pro odprodej těch L-159 jako jde nahoru. A pan Macinka víceméně postavil tyhle ty bitevníky, tady pan Turek tady není, tak se na něj nebudu teď obracet ani prostřednictvím předsedajícího, ani si z toho dělat legraci, ale postavil na úroveň tady fleku pro pana Turka. Když bude Turek na MŽP, tak budou bitevníky, tak bude tohle. Pak přitvrdil v té své tiskové konferenci, kde ještě řekl, že pokud prezident nebude kooperovat, tak bude mít domácí vězení, nikam nebude jezdit ani na summit NATO. No, a tak bych mohl pokračovat. Já jsem rád, že pan Zuna někdy vystoupí, a byť se opře raději o předchozí rozhodnutí Sněmovny, že Rusko tedy je agresor, takže vlastně cituje a nemusí říkat ten zjevný fakt, tak nějakým způsobem to držíme. Ale přijde mi nedůstojné Vlády České republiky, premiéra i ministra zahraničí, že tady pan Turek je důležitější než bezpečnost Ukrajiny a bezpečnost Evropy. Protože jestli stačí slovo pana Macinky, což on takhle flexil v té své esemesce, flexil támhle zetka, říkejte machroval v té esemesce, jak stačí promluvit s Okamurou, tohle a všechno pojede, tak je to ostuda. A proto tady stojíme, když se nějaké tady osobní potřeby a touhy nějakých stranických kolegů dostávají nad zájmy České republiky, nad zájmy Evropy, nad zájem pomoct napadené zemi ve věci, kterou Česká republika zdůrazňuju nepotřebuje. To si myslím, že je skandální. Proto zde byl apel na pana premiéra. Já jsem zvědavý, s čím přijde od pana prezidenta, na to, aby jasně řekl, kdo bude Českou republiku zastupovat v rámci summitu NATO, kdo tedy hovoří a reprezentuje zahraniční politiku České republiky. Jestli to je on, což řekl, nebo pan Macinka? Pan Macinka v esemeskách, pan Macinka na Twitteru na setkávání se s evropskými novináři, to byla taková úsměvná fotka, nebo s politiky. Jak to bude dál s českou pozicí? A to si myslím, že je taky podstatné. Mně se to taky občas stalo, že někdo říká, Ivan to tak chtěl. Mně se to dělo i v té vládě, občas nějaký ministr (Zavadil rukou o šálek s čajem.), já jsem si to s Bartošem dohodl, pak se zjistilo, že jsme se vůbec nepotkali, ale takový je svět. Ale pan Macinka se explicitně vyjadřoval o tom, že v tomto má podporu pana premiéra. A já si myslím, že pan Macinka lže a Andrej Babiš ho teď musí krýt, protože první vyjádření Andreje Babiše bylo, že o žádných esemeskách nic nevěděl. A tohle byly ty dvě otázky, které tady, ačkoliv vystupoval i pan bývalý ministr Kupka, vznesl Zdeněk Hřib. A na tyhle dvě otázky jsme se po dvanácti, třinácti hodinách jednání, končili jsme ve 12 nebo v 11, po 12 hodinách jednání jsme se nedostali ani k odpovědi jednotlivých ministrů.

Takže proto - a já doufám, že se k nim ještě dostaneme - pro ty věci, které jsem tady zmínil, ať už to jsou věci, které podle mě otřásají českou politikou z oblasti bezpečnosti, ale i neplnění volebních slibů, i to, že my jsme opozice a vládě jsme důvěru neudali, ale i neschopnost se k tomuhletomu postavit a dát nám ve Sněmovně i lidem jasnou odpověď, nebude pirátský klub hlasovat pro důvěru vlády Andreje Babiše. Děkuji. (Potlesk Pirátů.)