O své negativní osobní zkušenosti bude mluvit mladý člověk, který prošel detranzici. Aktivisté na mě vyvíjí velký tlak, obviňují mě z fašismu, přeji mi smrt. Utočí i na mé okolí a provozovatele prostoru, kde se bude diskuze odehrávat.

Nenechám se zastrašit, protože toto téma se může závažně dotknout mnoha dospívajících dětí s důsledky pro celý život. Musí být naprosto normální, ze o tak závažných věcech se ve společnosti mluví a ani jedna strana mince nesmí být opomenuta.

Současná medicína nemá odpověď na to, co tento jev způsobuje. Neexistuje žádné neurologické, genetické ani jiné vyšetření, které by vysvětlilo, proč se lidé rodí do jiného těla. Jsem jen v rovině nepotvrzených hypotéz. A to pro léčbu vážně nestačí.

Právem se proto musíme ptát, zda problém není ovlivněn sociálně. Zda nejsou mladí lidé ve složitém období dospívání vystaveni psychologické zátěži. Existují případy, kdy mladé v přijetí biologického pohlaví ovlivnily negativní sexuální zkušenosti, rozvody rodičů apod. Známé jsou také případy detranzice, což je ostatně důvod, proč jsem pozvala Daniela Blacka, který svou zkušenost s celým procesem je ochoten veřejně sdílet.

Na místě je nabídnout mladým lidem pomoc, a ne je hnát k fatálnímu operativnímu zákroku, který nejde vrátit.

Z odpovědnosti k tomu, že neznáme příčiny volím zdrženlivý přístup a otevřenou diskuzi.

Jen tak můžeme mladé generaci, jenž genderovou dysforií trpí, skutečně pomoci.