já se ve svém příspěvku a v návrhu bodu, který budu navrhovat, budu věnovat zdraví našich obyvatel, veřejnému zdraví. Bod který navrhuji a navrhuji jako první projednat dnes, pokud by byl přijat, jmenuje Tlak Andreje Babiše a SPD na změnu národní očkovací strategie. Se znepokojením sleduji veřejnou debatu, která se otevřela ve veřejném prostoru, kdy sílí hlasy proti očkování, proti základnímu pilíři prevence, proti něčemu, co zachraňuje lidské životy. Mluvil o tom částečně i předseda Pirátů Zdeněk Hřib ve své řeči, kdy vzniká tlak Rady České televize na to, aby určití lidé s určitými názory byli zváni do veřejnoprávních médií.
Myslím, že i v debatě o národní očkovací strategii jsme obětí toho, že celá řada lidí neví, co v ní ve skutečnosti je, co je jejím cílem a co je naším společným cílem. Já si pamatuju debatu na výboru pro zdravotnictví v minulém období, kde si opravdu velmi cením toho, že ty debaty jsou odborné, ty debaty jsou věcné, nasloucháme tam jak výsledku vědeckého poznání, tak odborníkům, lékařům, odborným společnostem. I v minulém období představitelé současné vládní koalice, tehdy opozice, podporovali ministra zdravotnictví Vojtěcha, vyzývali jej k tomu, aby v rámci národní očkovací strategie, která se připravuje, podporoval šíření osvěty, šíření preventivních programů, aby prostě lidé se o benefitech očkování dozvěděli.
Protože o co jde? Jde o ochranu veřejného zdraví a prevenci infekčních onemocnění. Základním pilířem té strategie je prevence, tedy předcházení toho, že se šíří nějaká infekční onemocnění. Infekční onemocnění je takové, na které třeba někdo i může umřít, a díky vynálezu očkování se tomu podaří předejít. Prostě ten člověk neonemocní, nebo pokud onemocní, tak nemá tak závažné důsledky a ve finále neumře. Také se díky očkování podařilo téměř eliminovat, ne-li vymýtit, celou řadu nemocí, na které dříve lidé běžně umírali.
Akorát, aby toto bylo udržitelné, tak ten stupeň, míra proočkovanosti, musí mít určitou úroveň, určitou hladinu. K tomu se také dostanu. Já dopředu se omlouvám, že budu trošku delší, protože to opravdu považuji za výrazné ohrožení našeho státu. Kroky proti Národní očkovací strategii, její zpochybňování vnímám jako zásadní ohrožení zdraví obyvatel a jako výrazné riziko toho, že se nám tady začnou více a více objevovat nemoci a začnou nám na ně umírat lidé - děti, dospělí. Opravdu to je vážné a zpochybňování Národní očkovací strategie považuji - a tím nezpochybňuji sílu veřejnoprávních médií, to je útok na samotnou podstatu demokracie, ale zpochybňování očkování je zase útokem na zdraví lidí. A všechno tohle, co vládní koalice v poslední době předvádí, je prostě úplně neuvěřitelný mix. My taky nevíme, co je pravda, protože jeden den jeden řekne tak, druhý den to popře, třetí den je to všechno jinak.
Tak čemu my můžeme předcházet očkováním? Třeba záškrtu, dávivému kašli, spalničkám, pneumokokovým onemocněním, virové hepatitidě typu A a B - je vesměs celá řada očkování, která jsou ta pravidelná, takzvaná povinná a hradí je zdravotní pojišťovna, některé z nich. Chřipce můžeme také předcházet. To je, myslím, taky ten důvod, proč se ta debata otevírá, ale také můžeme předcházet třeba planým neštovicím, rotavirovým infekcím a onkologickým onemocněním. Můžeme předcházet onkologickým onemocněním, která jsou způsobena viry HPV a dalším HPV asociovaným onemocněním - tedy my můžeme předcházet rakovině. Já jsem měla pocit, že boj s rakovinou, léčba rakoviny, prevence rakoviny je prioritou vlády Andreje Babiše. Ale pokud začne zpochybňovat Národní očkovací strategii, pokud začne Andrej Babiš zpochybňovat očkování (proti) HPV, proti lidským papilomavirům, tak znemožní, aby v České republice jsme ochránili naše občany před onemocněním tímto, které může způsobovat rakovinu: může způsobit rakovinu děložního hrdla, může přenášet rakovinu řitního otvoru - není pravda, že se to týká jenom žen a dívek, týká se to i mužů, chlapci jsou přenašeči těchto onemocnění, a proto je důležité, aby i oni byli očkováni.
Opravdu, pokud máme určitý dlouhodobý horizont, tak vlastně nejenomže se snižuje celkový výskyt infekčních onemocnění, tak ale i se snižuje potřeba nasazování antibiotické léčby - prostě to očkování významně přispívá k omezení antimikrobiální rezistence. Je to ale zároveň něco, čemu lidé musí věřit, protože samozřejmě očkování provází i nežádoucí účinky - to se všechno ale sleduje, sledují to odborné společnosti a samozřejmě, že ty případy jsou velmi důrazně sledovány. Ale zároveň díky tomu, že máme očkování, tak spousta lidí vůbec neonemocní nebo průběh jejich nemoci není tak závažný. A Národní očkovací strategie nebyla vymyšlená jenom tak, že by někdo ráno vstal a podíval se z okna, ale je vytvořena v provázanosti na další strategické dokumenty v oblasti zdravotnictví, s kterými sdílí společné cíle - a jejich cílem je ochrana zranitelných skupin obyvatel, prevence onemocnění, ale také zvyšování zdravotní gramotnosti, jak laické, tak odborné veřejnosti.
Je tam provázanost s Národním kardiovaskulárním plánem, a to prostřednictvím doporučení očkování proti chřipce a pneumokokovým onemocněním, které významně přispívá k snižování rizika komplikací u osob s chronickým onemocněním srdce a cév. Kardiovaskulární plán je také velmi významný dokument, který opravdu umožní zlepšení péče o naše obyvatele.
Navazuje také na Národní plán rozvoje geriatrické péče, protože očkování představuje zásadní nástroj ochrany seniorů před infekčními onemocněními s potenciálně závažným průběhem jako je chřipka, pneumokokové onemocnění nebo respirační syncytiální virus. Já jsem měla pocit, že ochrana seniorů je klíčovou prioritou vlády Andreje Babiše - a my máme nízkou proočkovanost, co se týče očkování proti chřipce, a zranitelná skupina lidí, kteří můžou být ohroženi závažným průběhem, jsou právě senioři. Proočkovanost je na úrovni 25 procent, ideální stav je úplně v jiných procentech. A strategie se také zabývá otázkou onkologické prevence. Doplňuje připravovanou strategii, eliminaci rakoviny děložního hrdla, jak už jsem o tom hovořila, a to zejména prostřednictvím podpory očkování proti HPV, to je lidský papilomavirus, jako účinného preventivního nástroje ke snižování výskytu a dopadů tohoto onemocnění a dalších HPV asociovaných onemocnění. Také souvisí s dalším důležitým dokumentem, Zdraví 2030, a opírá se o celou řadu celosvětových a evropských doporučení.
Jak se u nás očkování financuje a hradí? Je to komplexní systém, zahrnuje různé formy financování v závislosti na tom, o jakou vakcínu se jedná a jaké cílové skupině obyvatelstva je určen, a jedná se o kombinaci veřejných prostředků, které jsou určené na pravidelné očkování dle očkovacího kalendáře; potom na úhradu zdravotních pojišťoven u doporučených hrazených očkování nebo určitou imunizaci; potom některé zdravotní pojišťovny přispívají na nehrazená očkování z fondu prevence, který jsme v minulém období navýšili; no a pak také samozřejmě některé nepovinné očkování si mohou občané hradit z vlastní kapsy - není standardně hrazeno z veřejných zdrojů. Tady ale samozřejmě můžeme narážet na bariéru. Já jsem ráda - a samozřejmě je důležité, aby to očkování bylo dostupné - a vítám debatu, která se vede ohledně navýšení kompetencí lékárníků ohledně případného očkování v lékárnách, kdy já si umím představit, že třeba proti chřipce bychom za striktních podmínek umožnili toto očkování, aby jej prováděli nejenom lékárníci, ale i všichni lékaři.
Já se chci ale opravdu věnovat lidskému papilomaviru, protože to je něco, co mě vlastně na tom zpochybňování děsí úplně nejvíc - protože HPV infekce patří mezi nejčastější sexuálně přenosné virové infekce a představuje opravdu závažné rizikový faktor pro rozvoj nádorových a jiných onemocnění, zejména tedy rakoviny děložního hrdla, a jak už jsem řekla, očkování proti HPV viru je vysoce efektivním nástrojem primární prevence. Ale proočkovanost v České republice, přestože jsme v celé řadě očkování na špici v rámci Evropské unie, tak v této konkrétní nemoci je proočkovanost suboptimální. Národní očkovací strategie také ukazuje třeba procenta proočkovanosti u třináctiletých dívek, protože to období, časové okno, kdy je nejlepší a nejefektivnější tu očkovací látku podat, a proto je tak důležitá informovanost, tak je od 11 do 14 let - je to před zahájením pohlavního života, a je to jak u dívek, tak u chlapců. A například u třináctiletých dívek v letech 2012 až 2023 ta proočkovanost kolísá, jednu dobu klesala - v roce 2012 to bylo 74 procent dívek, v roce 2016 ale jenom 62 procent dívek. A postupně zase teď jsme stoupali - v roce 2023 jsme na 70 procentech, ale ten ideální stav, který je doporučený, je 90 procent u dívek do 15 let.
A jsou příklady z Austrálie, která se tomuto očkování věnuje už (od) roku 2007, kdy opravdu se jim téměř podařilo eliminovat toto závažné onemocnění. A já jsem měla pocit, že jsme moderní zemí, která chce sledovat tyto trendy, a pokud můžeme a máme nástroje, jak předcházet rakovině děložního hrdla, máme schváleny, myslím si, že poměrně jednotně v minulém období, tak neubírejme peníze na to, abychom mohli Národní očkovací strategii šířit. Protože - o co se jedná? Jedná se o lidské životy. V Národní očkovací strategii se také můžeme dočíst, že: nízká proočkovanost zásadně omezuje dopad očkovacího programu na snížení vzniku incidence, tedy toho, že onemocníte, ale taky mortality spojené s HPV. A v České republice je každoročně diagnostikováno 750 případů karcinomu děložního hrdla a 300 žen na toto onemocnění umírá. My, pokud se nám podaří dlouhodobě zvýšit proočkovanost, můžeme předejít celé řadě úplně zbytečných úmrtí. Tak já tady varuji před zpochybňováním Národní očkovací strategie, protože z epidemiologického hlediska - a je na to celá řada důkazů, celá řada odborných studií - tak to očkování představuje zásadní nástroj pro kontrolu šíření v populaci a prevenci.
Já to tady opakuji několikrát, protože my se tady nevěnujeme často na plénu zdravotnictví, ale veřejné zdraví je otázka nás všech. My potřebujeme, abychom byli všichni zdraví, protože když budeme zdraví, budeme spokojeni, budeme odolní, budeme se o sebe sami starat a myslím si, že potom budeme mít všichni chuť pracovat ve prospěch naší krásné země.
Se podívám, nechci tady úplně samozřejmě zdržovat dlouho, ale co mě třeba na tom zaráží nebo zaujalo v rámci té Národní očkovací strategie, tak je i různá regionální dostupnost, kdy opravdu třeba proočkovanost ve Zlínském kraji, Moravskoslezském kraji je výrazně nižší než třeba proočkovanost Středočeského kraje. A například ve Zlínském kraji se uvádí, že jenom 30 procent chlapců je naočkováno. Samozřejmě vy můžete říct, že je to všechno otázka praktických lékařů, dětských lékařů. Ale ono je to taky o tom, že vy musíte o té možnosti vědět. A já jsem třeba byla konfrontována, protože o tom teď veřejně mluvím s tím, že jsem asi úplně hloupá, protože přece muži nemohou onemocnět rakovinou děložního hrdla. No, samozřejmě, že nemohou, ale mohou být přenašeči té nemoci, to znamená nakazí potom svoji partnerku a případně mohou onemocnět jiným onemocněním. A pokud se nedozví maminka toho pubertálního chlapce v tom ideálním časovém okně, že jej může nechat naočkovat, tak my propásneme tu příležitost, propásneme tu možnost, kdy to očkování je nejúčinnější, protože ano, můžeme se naočkovat později v dospělém věku, ale už to není tak účinné a už si to také musí občané sami hradit v tom časovém okně a my jsme se na tom v tom minulém období shodli a za to jsem byla ráda, že jsme to časové okno rozšířili ve spolupráci se senátory, protože ono bylo moc krátké, celá řada těch rodičů se o tom nedozvěděla, proto nestihli své děti nechat naočkovat.
Samozřejmě, že je nutné prostě pro splnění těch cílů podporovat informované rozhodování rodičů, musíme jim dávat srozumitelné, věcné, důvěryhodné informace, ale předávat je empatickým způsobem. Samozřejmě, že je potřeba realizovat studie, jakým způsobem motivovat, kde jsou ty bariéry těch rodičů, proč nechtějí své děti nechat očkovat. Samozřejmě, že k tomu existuje celá řada moderních komunikačních nástrojů, webů, mobilních aplikací, sociálních sítí, podcastů, videospotů. Ale ono se to neudělá samo, něco z toho prostě holt stojí, nevím, ten čas, finanční údaje přesně, ale z vyjádření Andreje Babiše jsem pochopila, že snad 100 milionů korun počítala ta Národní očkovací strategie a že z toho tedy nevydáme ani korunu. Tak prosím, před tím já důrazně varuji, věřím, že najdu podporu v rámci celé řady kolegů, protože myslím si, že i ta debata se zúžila na očkování proti covidu, očkování proti chřipce.
Já myslím, že opravdu období covidu udělalo medvědí službu, očkování opravdu nahlodalo ten systém důvěry vůči očkování. Já patřím k těm, kteří tehdejší vládu Andreje Babiše nekritizují za ta opatření, protože zpětně po bitvě je každý generál, ale určitě byla v prostoru i celá řada dezinformací. Například lidem bylo říkáno, že neonemocní a tak dále. Naopak třeba odborníci, mnozí se vyjadřovali, že když se necháte naočkovat, můžete pak chodit mezi lidi, že to znamená, že neonemocníte, nebudete nemoc šířit. To není pravda, ale prosím, oddělme debatu, která opravdu je velice jitřená a která kde se šíří úplně extrémně moc dezinformací, tak oddělme debatu o očkování proti covidu od debaty o těch očkováních, která jsou tady dlouhodobě prozkoumaná, která prokazatelně mohou zachraňovat lidské životy, které mohou být prokazatelně prevencí rakovinotvorných onemocnění a pokud takové nástroje máme, jsou moderně podloženy daty, shodli jsme se na nich s odborníky, tak je pojďme využívat.
Protože co je problém? Nejenom to, že se třeba některá maminka nedozví o té možnosti, že může nechat své náctileté dítě očkovat proti HPV. Ale pokud se šíří různé ne úplně dobré informace, tak ona nám potom klesá ta proočkovanost i u těch dalších onemocnění. Tak třeba u těch spalniček, kde je základní očkovací schéma dvě dávky, tak ten ideální stav, aby se ta nemoc nešířila, je 95 až 97 procent proočkovanosti v rámci populace a my aktuálně jsme na 85 procentech jako Česká republika. Takže máme i tady rezervy a to číslo, když nebudou lidé důvěřovat tomu očkování, tak může klesat a objevují se případy, že nám onemocní děti a prostě ta nemoc tady dřív nebyla v takovém rozsahu. Mnohem lépe jsme na tom, co se týče pravidelného očkování proti dětské obrně, tetanu, záškrtu, černému kašli, tak tam jsme na 93 procentech, tam je to téměř ideální, tam opravdu ten cílový stav máme. Ale proočkovanost HPV u dívek třináctiletých a tady pozor a já opravdu nejvíce apeluji na toto, tak je ideální stav 90 procent jak u dívek, tak u chlapců a u dívek jenom 70 procent. Takže ještě velká rezerva. Ale pozor u chlapců, protože přece si to všichni spojují s tou rakovinou toho děložního hrdla, takže si myslí, že to chlapců netýká, tak tam je to pouze 50 procent. My máme pouze 50 procent náctiletých chlapců a k tomu měla cílit ta Národní očkovací strategie, abychom toto číslo zvýšili.
Tak já tady apeluji na vládu Andreje Babiše, na pana ministra Vojtěcha, na všechny kolegy výboru pro zdravotnictví, abychom se tomu opravdu věnovali. Já věřím, že se tomu na zdravotnickém výboru příštím, který bude v dubnu, věnovat budeme, protože to opravdu považuji za zásadní téma ochrany veřejného zdraví. Udělám maximum pro to, aby ta debata byla věcná. Pojďme se bavit i o očkování proti chřipce, protože ideální stav u osob starších 65 let se udává na 75 procent. My v té strategii ani necílíme na těch 75 procent, cílíme na 50 procent, protože naše aktuální proočkovanost je pouze 25 procent. Tady ale já vidím, že pan ministr se tomu věnovat chce. I s ohledem třeba na to navýšení kompetencí lékárníků pro očkování v lékárnách. Prosím, aby ta debata byla odborná, aby byla věcná, ale abychom všichni při ní měli na mysli zdraví našich dětí.
Myslím si, že bychom se tomu krátce mohli věnovat i dnes v rámci jednání Poslanecké sněmovny. Bohatě by mi stačilo, kdyby vystoupil pan ministr Adam Vojtěch a seznámil nás, jak bude postupovat. Proto, jak už jsem avizovala, že to zopakuji pro pana předsedajícího, navrhuji bod Tlak Andreje Babiše a SPD na změnu Národní očkovací strategie a navrhuji, aby ten bod, pokud bude schválen, byl zařazen jako první bod dnes.
Děkuji.
