já se určitě vyjádřím i k tomu, co tady teď zaznělo z úst mého předřečníka k té sudetské záležitosti. Také bych rád věděl, co si o tomto tématu myslí pan ministr zahraničí Macinka, který bohužel teď právě utekl ze sálu – myslím si, že je velká škoda, kdyby nám neřekl svůj osobní názor na tuhle záležitost, která zcela zjevně sice má sloužit jako mlha a kouřová clona před těmi věcmi, o kterých se zmíním za chvilku, ale myslím si, že tohle je věc, určitě, pokud tady jedna koaliční strana předkládá nějaké návrhy, které zcela zjevně spadají do rezortu Ministerstva zahraničí, tak si myslím, že by byla velká škoda, kdyby se nám k tomu ministr zahraničí nevyjádřil. A doufám, že skutečně se k tomu vyjádří opravdu ministr zahraničí a ne pouze tady zmocněnec pro záležitosti související s třetí říší, pan Filip Turek.
Takže těším se na dnešní rozpravu, myslím, že to bude opravdu zajímavé, ale já bych chtěl využít především tento prostor k tomu, abych akcentoval dvě jiná důležitá témata tohoto týdne. A jsou to témata, která vy se snažíte zakrýt, milá vládní koalice, a používáte k tomu právě i manévry typu tady toho, co předvedl před chvílí pan předseda Sněmovny. Tak za prvé témata, o kterých bychom se měli prioritně bavit.
Děkuji. Tak prvním jsou pravidla rozpočtové odpovědnosti, protože to, co se chystá vláda teďka udělat, to dopadne v budoucnu na životy nás všech, zejména životy našich dětí, ale také životy dětí našich dětí, protože zítra se chystá projednávat zákon, který se tváří velice technicky, má takový komplikovaný název, mluví se o fiskálních pravidlech, strukturálním saldu, výdajových rámcích anebo dluhové brzdě.
Ale ve skutečnosti je to velice jednoduché – to, o čem my tady budeme zítra rozhodovat, je to, zda bude mít Česká republika skutečně pravidla o rozpočtové odpovědnosti, anebo, zdali budeme mít jenom jakousi prázdnou schránku. Protože tento zákon ovlivní státní rozpočty na mnoho let dopředu, a to už od roku 2027. A proto si zaslouží řádné projednání, odbornou debatu, odpovědi vlády a pochopitelně možnost pozměňovacích návrhů. Rozhodně si nezaslouží projednávání v tom zrychleném režimu devadesátky, a proto podporujeme veto tohoto zrychleného projednání.
A souhlasím s tím že Česká republika musí implementovat ten evropský fiskální rámec. A ano, ta pravidla samozřejmě musí umět reagovat na ty mimořádné situace, bezpečnostní hrozby, energetickou krizi, válku, potřebu investic do obrany, to je asi jasné. S tím problém určitě nemáme.
Ale ten problém je, že vláda pod rouškou té transpozice evropského nařízení, respektive směrnice, přidává do českého zákona vlastní výjimky, které právě Evropská unie vůbec nepožaduje. A tyhlety výjimky mají rozvolnit naše tuzemská rozpočtová pravidla a právě otevřít prostor pro vyšší deficity ve státním rozpočtu a vyšší zadlužování našich dětí a vyšší zadlužování na úkor jejich budoucnosti.
Tím asi nejvážnějším problémem je ta dluhová brzda. Je to celkem jednoduše srozumitelné – pokud dluh přesáhne 55 procent hrubého domácího produktu, tak se zapnou ta náročnější pravidla, respektive přísnější pravidla. Jenomže vláda říká: „Ta brzda zůstane, ale některé dluhy do ní počítat nebudeme.“ To znamená, že se mají odečítat například mimořádné bezpečnostní výdaje, také financování nízkoemisních zdrojů, tedy například Dukovan.
Takže jinými slovy – stát si bude moct půjčit stovky miliard korun, ale pro účely dluhové brzdy se tohle nebude tvářit jako dluh. A tohleto není žádná fiskální odpovědnost, to je prostě účetní trik, nic jiného. Samozřejmě, že ty Dukovany jsou strategicky důležité. Energetická bezpečnost, to je klíčová záležitost. Ale pokud si stát tady chce půjčit stovky miliard, tak ty peníze nezmizí. A představa, že my, protože je nebudeme počítat v nějaké tabulce do nějaké kolonky, že si toho nikdo nevšimne, je naprosto absurdní, protože ty peníze, ten dluh, pochopitelně uvidí věřitelé, uvidí to ratingové agentury. Koho si myslíte, že obalamutíte? Samozřejmě, že to uvidí i finanční trhy. A samozřejmě, že jednoho dne to bude muset někdo zaplatit. Ten dluh nikam nezmizí.
A ten problém je v tom, že tímhle se fakticky má posunout hranice té dluhové brzdy nad 55 procent hrubého domácího produktu. Takže formálně ta brzda v zákoně zůstane, ale prakticky se její účinek oslabí. A vláda pak může tvrdit, že je všechno v pořádku, brzda se nespustila. Jenomže ona se nespustí ne proto, že by nedělali dluhy anebo že by byl ten dluh nízký, ale prostě proto, že se část těch dluhů reálně přestane započítávat pro potřeby té dluhové brzdy.
A já bych se chtěl zeptat tady vládních poslanců, vy si dokážete představit, že by takhle hospodařily rodiny? Že byste si řekli doma: „Tak my prostě nebudeme počítat ty výdaje na tu hypotéku, ani výdaje na nájem té garáže, to se prostě nepočítá. A hele, už jsme v plusu, to je paráda.“ Vždyť je to absolutní nesmysl to, co tady předvádíte, absolutní absurdní divadlo.
Mimořádně problematická věc je i ta desetiprocentní bezpečnostní doložka, protože ta může vést k tomu, že si vláda při zhoršené bezpečnostní situaci – což, jak to tak vypadá podle mezinárodní situace, bude teď skoro furt – tak může si vláda navýšit výdaje státního rozpočtu až o 10 procent bez souhlasu parlamentu. Takže u rozpočtu, který má 2,3 biliony korun výdaje, to znamená, že si vláda bude moct navýšit výdaje o 230 miliard korun bez jakékoliv demokratické kontroly.
A tak se ptám – opravdu chceme dát jakékoliv vládě, jakékoliv vládě možnost navýšit výdaje tímto způsobem bez projednání ve Sněmovně? Opravdu? A já chápu, že ta bezpečnostní situace je vážná, ale právě proto ta pravidla musí být jasná, kontrolovatelná a přísná. Ta mimořádná doložka by musela být úzce vymezená, jednoznačně pod parlamentní kontrolou a rozhodně se z toho nesmí stát nějaký bianco šek pro vládu – ani tuhle, ani jakoukoliv jinou, která po ní bude následovat.
Mimochodem, na tohle riziko neupozorňujeme jenom my, neupozorňuje na to jenom opozice. Tu kritiku vznesla i Národní rozpočtová rada – (tu) jste ještě nestihli rozpustit na rozdíl od NERVu. Její předseda Mojmír Hampl upozornil, že návrh připouští několik různých výkladů toho, kolik vlastně vláda může utrácet. A to je u zákona o rozpočtové odpovědnosti naprosto nepřijatelné, protože ten zákon musí být přesný, srozumitelný a vymahatelný. A pokud má několik výkladů, tak tedy rozhodně, rozhodně není připraven na zrychlené projednávání. To je naopak připraven na opravu respektive kompletní předělání.
Takže já bych se chtěl zeptat paní ministryně Schillerové, proč vláda chce vložit do zákona výjimky, které Evropská unie nevyžaduje? Jaká bude reálná hranice té dluhové brzdy po všech těch odečtech? Proč má vláda dostat možnost navyšovat výdaje státního rozpočtu o 10 procent bez jakéhokoliv projednání Parlamentem, bez jakékoliv kontroly Sněmovny?
Takže my jednoznačně odmítáme zrychlené projednání tohoto zákona a požadujeme řádnou debatu, jasné odpovědi paní ministryně a především možnost tenhle zákon opravit z toho stavu, v jakém teď je.
No a teď druhá zásadní otázka, které bych se chtěl teď věnovat – a to je záležitost kauz paní ministryně Mrázové. Takže já bych se chtěl paní ministryně Mrázové zeptat, sedí tady vedle mě – chystáte se, paní ministryně, rezignovat po všech těch kauzách, které jsme tady viděli v tom téměř nekonečném sledu v uplynulých dnech? Nebo pan premiér, který se dneska zatím neukázal – odvoláte tedy paní ministryni po všech těch jejích kauzách?
Zkusme si to shrnout, co se tedy stalo. Takže paní ministryně Mrázová se tady tváří jako bojovnice za férové a dostupné bydlení. Akorát realita je taková, že ten její příběh je přesně opačný. Ona ve skutečnosti využívala zvýhodněný byt, který byl určený pro lidi, kteří potřebují nějakou pomoc, a využívala ho přesto, že měla plat uvolněné místostarostky, pak starostky a následně poslankyně. Kromě toho teď jako ministryně ještě užívá ten více než stometrový byt v centru Prahy nedaleko Pařížské, takže pokračuje s tím papalášstvím ve šlépějích své předchůdkyně Kláry Dostálové a ostatně připomíná to celé i ty záležitosti Aleny Schillerové.
Takže to, co máte vy dělat, paní ministryně, je přesně opačná věc než co vy děláte. Vy nemáte zneužívat ten systém, který je tady určen pro pomoc potřebným, ve svůj prospěch. Vy máte naopak nastavovat ten systém tak, aby pomáhal potřebným.
A místo toho my tady řešíme ne dostupné bydlení pro lidi, kteří to potřebují, my řešíme vaše bytové kauzy. My řešíme to, že vy jste obývala v Bílině byt 130 metrů za 4 500 korun se zjevně zvýhodněným nájemným, jo? A to v situaci, kdy Bílina má velký problém například s exekucemi a i dalšími problémy, které prostě v tom regionu jsou. Takže ve městě, kde prostě lidé čekají na obecní byty dokonce podle těch vašich pravidel minimálně dva roky, tak vy jste se prostě rozhodla, že budete jeden z nich využívat nadále i jako místostarostka, pak jako starostka a pak ještě jako poslankyně. Tak to je za mě politicky naprosto neobhajitelné, ať si vy tam nastavíte pravidla vlastně, jak chcete. Protože tohle, co jste udělala, je, že jste nastavila ten systém tak, aby papaláši, jako jste vy, mohli ta pravidla vlastně reálně obcházet. Mám na mysli jejich smysl. A smysl je ten, že obecní byty tady mají být k tomu, aby buď byly pro preferované profese, které prostě nejste schopni podle tabulek zaplatit dostatečně typu učitelé a podobně, anebo aby to bylo pro lidi, kteří se ocitli v nějaké sociálně komplikované situaci.
Troufnu si tvrdit, že ani jedno z toho jako místostarostka, ani starostka, v konečném důsledku jako poslankyně nakonec nesplňujete. Prostě nemáte zabírat byty lidem, kteří je reálně potřebují.
Bohužel tím ty vaše kauzy ani nekončí. Vy totiž ještě navíc máte i pozemek, kde máte černé stavby. A přitom jako ministryně tady tlačíte hlava nehlava zákon bez reálného odborného projednání, který právě má umožnit snazší legalizaci tady těch černých staveb. Takže další ukázka vašeho papalášství, jak vy se snažíte ta pravidla zase ohnout pro svoji vlastní potřebu. A to není konec.
Kromě toho podepisujete zakázky pro firmy svých blízkých osob. Jestli se nepletu, tak to bylo pro vašeho manžela, že jo? Což je naprosto neuvěřitelné, že vy teď v roli ministryně pro místní rozvoj byste naopak měla kultivovat ten zákon o veřejných zakázkách tak, aby byly ty veřejné zakázky transparentnější, aby byla lepší kontrola nad těmi veřejnými financemi. A vy opět místo toho předvádíte ukázkové papalášství, kdy prostě jako starostka tady podepisujete zakázky pro vaše osoby blízké. To je naprosto neuvěřitelné. Asi teda se ukazuje, že tady ten střet zájmů je ve vašem hnutí ANO už jako naprosto standardní záležitostí.
Nicméně my se s tím opravdu nehodláme smířit. Nehodláme se smířit s tím, že se vysmíváte lidem, kteří mají nějakou bytovou nouzi. A vy zneužíváte ten systém, který by měl sloužit těm potřebným. Takže s ohledem na to, paní ministryně, že jste neprojevila vůbec žádnou sebereflexi tady na vaše kauzy – naopak se objevují opět další a další informace o tom, jakým způsobem vy se snažíte vyhýbat těm otázkám novinářů, to se bohužel nedá nic dělat, když jste ve veřejné funkci, se tak nějak očekává, že budete odpovídat na otázky veřejnosti a médií – tak tady máme jedno proti papalášské opatření šité na míru právě vám.
Pracovně tomu říkáme Lex Mrázová. A je to o tom, že teda ty vaše kauzy prokázaly evidentní netransparentnost v oblasti využívání obecních bytů veřejnými činiteli, a proto my tedy připravujeme a brzo předložíme návrh, který právě zavede povinnost zveřejňovat informace o tom, pokud nějaký vysoký politický činitel využívá obecní byt s nájemným výrazně nižším, než je obvyklé. Tenhle Lex Mrázová bude využívat stávající definice veřejných funkcionářů tak, jak jsou už dlouho dlouho zakotveny v zákoně o střetu zájmů. Víte, to je ten zákon, se kterým má problém váš šéfík. Ale myslím si, že ty definice jsou ustálené, takže není v žádném případě důvod, proč vymýšlet znovu kolo.
Prostě lidé, jako jsou poslanci, poslankyně, ministři, ministryně, místostarostky a starostky uvolněné, by měli tu informaci, zdali náhodou nevyužívají ten systém, který je určen pro pomoc těm, co jsou potřební, i když oni to zjevně nepotřebují, tak pokud vám to nedá nějaké vaše svědomí nebo prostý selský rozum, že asi vy nejste zrovna ta kategorie lidí, která má z toho systému těžit, tak aby tyhle informace byly tedy aspoň zveřejněny, tak jako se zveřejňují třeba ta majetková přiznání a podobně.
Takže myslím si, že tohle je jednoznačně na místě, aby veřejnost měla přehled o těch případech, kdy a kteří z těch nejvyšších politiků využívají obecní bydlení za zvýhodněných podmínek. Takže já bych proto chtěl zde navrhnout k projednání bod, který jsme nazvali: Kdy konečně, pane premiére, vyvodíte důsledky z jednání paní ministryně Mrázové a odvoláte ji? To je tedy jedna věc.
No a druhá věc, abych se přece jenom vrátil ještě k tomu, co jsme si tady poslechli z úst předsedy Sněmovny Tomia Okamury ve vztahu tedy k tomu Sudetoněmeckému krajskému (krajanskému) sdružení, respektive tomu jejich setkání. Já bych chtěl vědět, pane předsedo, prostřednictvím pana předsedajícího, tedy v téhle souvislosti, když jste to teda otevřel, já bych s tím nezačínal, protože já osobně se ztotožňuji s tím návrhem, že Benešovy dekrety jsou tedy právně vyhaslé, že bychom je měli nechat spát. Rozhodně to znamená, že tedy by se neměly využívat k další konfiskaci majetku, ale nechci to ani nějak jako přehodnocovat zpětně. Co bylo, to bylo.
Nicméně mě zaujalo to, že vy máte intenzivní kontakty například s německou AfD, Alternative für Deutschland, která právě usiluje o přehodnocení těch Benešových dekretů. Vy jezdíte na ta jejich setkání, povídáte si tam s těmi jejich zástupci. Tak mě by zajímalo, jak vy to máte teda tady s tou Alternativou pro Německo, která ve skutečnosti to přehodnocování chce.
A stejně tak by mě zajímalo, jak to teda vy z ANO, když váš premiér jezdí na ta setkání s panem Ficem, to máte taky tady s těmi Benešovými dekrety? Když tedy pan Fico přece teď využívá ty Benešovy dekrety ke konfiskaci těch pozemků Maďarům na Slovensku, jak se to stalo teďka celkem nedávno – ono to bude asi pár let, ale v tomhle kontextu je to celkem nedávno – při stavbě dálnice na Slovensku, kdy tedy Slováci řekli, jo, my jenom dokončujeme administrativně ten proces, který kvůli nějakým zmatkům nestihl doběhnout ze čtyřicátých let. Tak to by mě zajímalo, když tam teda jezdíte si popovídat s panem premiérem Ficem, za kterého se tam tohleto děje, že ty Benešovy dekrety se využívají nadále ke konfiskaci, tak jak vy to teda s tím máte?
Máte to jako tak, jak to má tady SPD? To znamená, jsou vám blízké ty názory AfD, že to chcete jako přehodnotit? Nebo jsou vám spíš blízké názory vašich kamarádů támhle ze slovenské Ficovy vlády, že se to má jako dál využívat a používat znovu ke konfiskaci ještě v tomhletom století? To (by) mě zajímalo.
A stejně tak by mě zajímal názor zde momentálně nepřítomného pana ministra Macinky, protože přece jenom tohle je jednoznačně záležitost z oblasti rezortu zahraničí. Jak vy to máte jako Motoristé tady s tím Sudetoněmeckým krajanským sdružením? Jak vy to máte? A zajímalo by mě to skutečně přímo z úst pana ministra zahraničí, žádného zmocněnce pro třetí říši nebo pro co je to tady teďka pan Filip Turek zmocněný.
A mě to zajímá právě v té souvislosti, že součástí toho usnesení, které tady načetl pan předseda Okamura, byl právě nějaký bod o tom, že jako nechcete nějak zpochybňovat nebo co? No tak já se vás ptám, pane předsedo Okamuro, prostřednictvím vás, (Ohlíží se na předsedajícího, kterým je předseda Okamura) asi teda. Mě zajímá, jak vy to teda máte s tím zpochybňováním, když jste tady načetl usnesení o tom, že se nemá nic zpochybňovat, ale sám se setkáváte s lidmi, jejíž základní agendou je právě to zpochybňování. Vzájemně se podporujete. Tak prosím pěkně, čekám na ty odpovědi.
Děkuji.
