Rozdělená společnost se v Česku už stala stereotypem. Volby jsou toho důkazem. Jak moc to škodí budoucímu rozvoji republiky?

Myslím si, že je to uměle vyvolávaný pocit. Velmi reálně si dokážu představit variantu vládnutí, kdy pana premiéra přestanou bavit party kolem Okamury a Turka a vytvoří koalici či menšinovou vládu s podporou ODS či jiné strany z bývalé koalice Spolu. O tom jsou současné posuny v opozici. Když razím značku ODS, jako současný předseda, tak vytvářím prostor pro možnou dohodu s Andrejem Babišem, kdežto když hraju kartu svaté koalice Spolu, tak si tato vrátka zavírám. Takže uvidíme, jaký bude vývoj.

Premiér Babiš se o vás v minulosti nevyjadřoval moc hezky. Jak hodnotíte jeho třetí vládní působení?

Nesdílím pocity, že by to byla taková katastrofa, jak se domnívají jeho kritici. Ale cítím na něm, že je starší a je to znát. Nastoupit do takové funkce v jedenasedmdesáti letech je odvážné. Být předsedou vlády je těžká manažerská pozice v režimu 24/7. Tedy čtyřiadvacet hodin sedm dní v týdnu. Proto chápu, že chtěl být prezidentem, protože ten na to jen dohlíží a není v takovém zápřahu. To byl stejný důvod, proč chtěl být Miloš Zeman prezidentem.