No, nechci ještě více jitřit nálady některých z Vás a zvolím cestu inspirativnější. Když se rozpomenu na svá školní léta, zůstala mi v paměti některá jména, jejichž literární i vědecký, ale především občanský odkaz je stále dobré mít na zřeteli. Uvažuji tak aspoň ve svém vlastním případě, neboť u těchto lidí, osobností našeho společenského života nacházím odpovědi na některé otázky, které tzv. znepokojují současnost. Mám na mysli, v tento čas předvolební, českého spisovatele Karla Čapka. Byl dle mého soudu první významnou osobností našich československých dějin, která velmi záhy zažívala na vlastní kůži změny v českém, zejména intelektuálním prostředí, co se týká nástupu nacismu u nás a tzv. maloměšťáka v nás, který se pozvolna připravoval na velký, úhybný manévr z pohledu nástupu nových vládců včetně těch domácích, kolaborujících s novým režimem zejména po 15. 3. 1939. Nemám důvod pochybovat, že rozpínající se nacistické tendence a kolísání části české inteligence byly tím, co Čapka velmi rmoutilo a způsobovalo jeho duševní strádání ve spojení s celkovým zdravotním stavem vedoucímu nakonec k jeho úmrtí. Nebýt válečných příprav a naší okupace, byl tento pán zřejmě velmi vážným abonentem na získání Nobelovy ceny. Nedošlo k tomu, Čapek v prosinci r. 1938 umírá.

Když jsme před časem dávali dohromady politický program http://www.hnutiommo.cz/dokumenty/ideove-politicky-program-ommo/ hnutí Občané městu, město občanům (OMMO) a přemýšleli, co včlenit do jeho výzvy, vytanul mi na mysli právě K. Čapek. A to nikoliv jako „zaklínadlo“ pro dění stávající, a možná i příští, ale proto, že tento pán ani zdaleka neburcoval davy, masy a třídy k revoluci, a to ani silou svého vzezření a možná ani charismatem, ale spíše významem slov, jimiž nejenže ztvárňoval tehdejší společnost, životy obyčejných lidí, nýbrž vyzýval k zamyšlení na úrovni, která mohla a může být i dnes srozumitelná každému, kdo se jen trochu zajímá o dění kolem sebe. V tomto případě doporučuji k přečtení stále aktuální jeho Zóon politikon, o němž se mi poprvé dostalo povědomí na gymnáziu a později v době svých studií, kdy jsme v rámci seminářů o pragmatické filozofii rozebírali také jeho koncepci.

Tu výzvu jsme do programu OMMO zahrnuli v duchu Čapkovy konstatace: „Pro svou osobu naprosto netoužím dělat politiku, ale silně bych si přál politicky žít.“[1] Čapek byl i za hranicemi pojmem. Jeho příchylnost k pragmatismu však bez znalosti společnosti v Československu jeho doby nebyla příliš známá a srozumitelná. Nyní, s odstupem studijních let se k tomuto autorovi vracím s ohledem na jeho praktický odkaz, a myslím, že jsou důvody, proč právě Čapek a jeho úvahy mohou inspirovat nejen intelektuály, ale i obyčejné lidi bez zásadnější politické zkušenosti. Jsou to přesně ti, co se obyvkle vyjadřují, že „do politiky nehodlají zatím vstupovat“. Často v ní ale již jsou a svou odpovědí to jen potvrzují.

Jako příklad uvedu Čapkovy úvahy o politice. Čapek píše: „… vlastním účelem politiky je poskytnout těmto osobám[2] stálé zaměstnání nebo ukojení jisté ctižádosti; my ostatní pak na to platíme. Politická činnost provozuje se toliko v parlamentě, v klubovnách a na veřejných i důvěrných schůzích. Provozování politické činnosti je vázáno na koncesi, kterou udělují politická grémia strany. Mimo Strany není žádné politiky.“[3] A Čapek dodává: „To asi je představa, kterou má o politice průměrný nespokojený občan naší republiky;…“ Tak a nyní asi již aspoň tušíte, proč může být Čapek inspirující, s odstupem tolika desetiletí, a změnách, jimiž společnost prošla.

Politika je často spojována právě s "těmi" ve funkcích, za peníze a prestiž, jež si opticky udržují nad tzv. obyčejnými lidmi. Zčásti ale hleďme na sebe, do jaké míry těmto politikům „naletíme“ právě na tuto optiku křesel a peněz. Co je ale nakonec podstatné: lidé v těch křeslech a za ty peníze, co dostanou, jsou aspekty pomíjivé, a ptejme se, zda ti, co je střídají, jsou jen opakováním dílů seriálů předchozích anebo můžeme říci, že to je konečně to, co jsme léty chtěli. Ale neříkejme to jen proto, že „náš známý Ferda nesnáší Frantu, Franta Pepu a Vašek je s Honzou předem domluvený, že když do toho vezme Ferdu, odrovná vlastně Frantu i Pepu… A je to!“ Není. Co jsme vlastně rozhodli my, občané? A i o tom Čapek píše: „Mluvíme-li o politice, myslíme tím vždycky jen poslance a politické profesionály; nikdy to slovo nevztahujeme na sebe samy. Řekl bych, že při vší kritice nesmírně přeceňujeme politiky a velmi podceňujeme svou vlastní politickou funkci.“[4] Je-li politika spojena s veřejným zájmem, prospěchem a užitkem, pak si musí občana získat nejen v době 1x za čtyři roky, kdy volí, ale průběžně, s jeho osobní angažovaností, a to často i navzdory placeným funkcím tzv. politiků profesionálů. To by měl být kromě diskuze efekt demokracie a jejího fungování. Budeme-li totiž spílat politikům jako těm „nad námi“, co jim závidíme ty prachy, pak to pro změnu politiky nestačí. Až ale řekneme nahlas, půjdeme a sdělíme své názory, budeme je chtít prosazovat s tím, že si je ceníme natolik, že k tomu nepotřebujeme žádná ani cizí bankovní konta, bude to přesně ta změna, kterou další změny mohou pokračovat. A i na to Čapek reaguje, když říká: „Většina politických ideálů vyjadřuje naše očekávání toho, co má kdesi nahoře udělat vláda nebo parlament, ale celkem velmi slabou představu toho, co máme tady dole dělat my.“[5]  Co s tím ale souvisí především, a dovolím si dodat, že např. Most a Mostecko mi v tomto ohledu dalo hodně důvodů uvažovat, proč se tu daří populismu všeho druhu. Proč se občan spokojí s odpady zdarma (což je blud snad největší ze všech!), zatímco kolem svých bydlišť, škol a vůbec okolí bude možná bez povšimnutí zakopávat o odpadky a výkaly. Bude se domnívat, že doprava je zdarma… Zatímco ti, co tyhle sliby dávají, musejí vědět, z čeho a na úkor koho a čeho ji budou muset sanovat z pohledu obecního či městského rozpočtu. Nikdo si však neklade otázku, jak dopravní obslužnost zpřístupnit jako sociálně ekologickou a vztahovou záležitost, z pohledu dopravní zátěže toho kterého města a obce. V tomto bychom měli více hledat poučení ve městech, včetně těch zahraničních, která také kdysi, několik desítek let zpět, před námi zatížila svou urbanistiku dopravní sítí, která se stala v 21. stol. neudržitelnou. Doprava je totiž také otázkou sociální, vztahovou, o ekologických aspektech nemluvě. Zabetonováním povrchů kolem vlastních příbytků, tím, že kvůli automobilům nedokážeme přejít bez rizika ke svým blízkým, je spíše důkazem naprostého odcizování člověka 21. stol. v jeho sociální skutečnosti. Paradoxně totiž rovnoprávnost v lidských vztazích, kdysi vnímána (pouze) jako otázka těch, co „vykořisťují“ a „vykořisťovaných“ se dnes mění. Aspekt donucení se tu mění v „dobrovolně“ sdílené pohodlí konzumu, jemuž jsme ochotni se vzdát, resp. se mu oddat a dát i svobodu svého rozhodování a možnosti jej ovlivnit v prostoru, který obýváme. Čapek v tomto kontextu upozorňoval na dramaticky se propadající úroveň duchovního života obcí a malých měst. Od doby, kdy psal své úvahy o politice, uplynulo skoro devadesát let. Přijde Vám to dávno? No, zkusme se podívat kolem sebe, na kolik se tento pán rozchází s dnešní digitalizovanou realitou. Svou úvahu končí Čapek slovy: „… politika není jen věcí papírové legitimace, nýbrž osobní aktivity a osobního prožití…“[6]. 

I když je politika pro řadu z nás něčím zbytečným nebo naopak nebezpečným a raději je třeba se jí vyhnout, pak o to větší prostor dáváme těm, co budou naopak rozhodovat za-... a o nás. Pak se ale nezlobme na politiku a už vůbec se nedivme a nespílejme politikům, jimž jsme dali svou (ne-)volbou „zelenou“. Naše volba je také výsledkem našeho myšlení a konání. Mimochodem nikdy není pozdě o své volbě začít přemýšlet a začít ji realizovat.

[1] ČAPEK, K. Zóon politikon. Třebíč: Akcent, 2009. 17 s. ISBN 978 – 80 – 7268 – 627 – 8.

[2] Politikům (pozn. autora)

[3] ČAPEK, K. Zóon politikon. Třebíč: Akcent, 2009. 17 s. ISBN 978 – 80 – 7268 – 627 – 8.

[4] ČAPEK, K. Zóon politikon. Třebíč: Akcent, 2009. 18 s. ISBN 978 – 80 – 7268 – 627 – 8.

[5] Tamtéž. 19 -20 ss.

[6] ČAPEK, K. Zóon politikon. Třebíč: Akcent, 2009. 22 s. ISBN 978 – 80 – 7268 – 627 – 8.