Vysvětlení je jednoduché. Pojďme ale postupně. Před nedávnem pana Řiháka odvolalo proti jeho vůli středočeské vedení ČSSD z funkce hejtmana a to údajně proto, že často postupoval podle svého, neradil se s okolím a také proto, že se nechtěl vzdát sezení na více židlích najednou (hejtman Středočeského kraje a senátor). Mimochodem tyto funkce se poctivě nedají v žádném případě dohromady zvládnout (netýká se odměn, ty se samozřejmě zvládnout dají a velice dobře), jedině pokud by byl člověk něco jiného než člověk a to i přes to, že takovýchto nadlidí má oranžová květina ve svých řadách více, což ostatně všichni moc dobře víme.

Krajské vedení zřejmě v koutku duše doufalo, že nebude mít pan Řihák problémy s obhajobou senátorského křesla, případně se získáním funkce starosty Příbrami. Co se ale nestalo. V příbramském zastupitelstvu obhájila oranžová květina pouze čtyři křesla z původních jedenácti, takže byla odejita do opozice a senátorské křeslo mu také nebylo souzeno. Při jeho obhajobě skončil v prvním kole až na třetím místě. No a co s takovým sociálnědemokratickým nadčlověkem, když toho pro partaj tolik vykonal a tolika funkcí rozumí. Přece ho nenecháme na holičkách.

Ještě, že si prozřetelně středočeská oranžová květina nechala otevřená vrátka politické trafiky a post předsedy krajské komise pro majetek do současné doby po odchodu paní Moravčíkové nikým neobsadila. Ty otevřená vrátka se teď náramně hodila. Vlastně se tím panu Řihákovi jeho straničtí kolegové omluvili za to, že ho slušně řečeno vykopli z funkce hejtmana pro častou nespolupráci a nadlidskost. Všichni si asi moc dobře pamatovali, jak tehdy pan Řihák odcházel z jeho posledního zasedání krajského zastupitelstva s lítostivými slzami v očích. Teď po nějaké době mu je jeho straničtí kolegové vlili do očí znovu, tentokráte to ale byly slzy štěstí.