.... jak mezi sebou tak i s prezidentem Porošenkem. Asociační smlouvu s EU, kterou se začíná Ukrajina přibližovat svému v budoucnu plnohodnotnému členství, schválil legitimně zvolený parlament. Je znám výsledek vyšetřování tzv. „humanitárního upalování“ v Oděse, střelby z budovy filharmonie, na Majdanu, sestřelitel Malajsijského letadla a další…
…Toto a různé podobné názory si můžeme dnes přečíst z médií či poslechnout z úst politiků či vrcholových úředníků státu. Vypadá to, že si mnozí při posuzování situace na Ukrajině nasazují na oči slepecké brýle, na uši dávají sluchátka a rozum pro jistotu někde zapomínají.
Od roku 1990 do roku 1999 se ukrajinská ekonomika propadla o polovinu. Na začátku nového milénia se tento pád podařilo na krátkou dobu zastavit a trend otočit. Ovšem již v roce 2008 na Ukrajinu tvrdě dopadla nová ekonomická krize a z té se do dnešního období (ani v době míru) nevzpamatovala. Ukrajina má v post-sovětské době nešťastné období, které jí neumožňuje prožít alespoň pár let po sobě v období klidu a růstu. Jako „smůlu“ to ovšem může nazvat jen člověk neznalý poměrů, či popírající fakta. Ukrajinské neštěstí spočívá v tom, že je ve sféře zájmu na více stranách a tyto tlaky jsou umocněny špatně nastavenými a obtížně vymožitelnými zákony. Zkrátka takový „divoký východ.“
Podle odhadu OSN z prosince loňského roku se počet mrtvých přiblížil hranici 5000 osob a zahrnoval jak vojáky obou stran konfliktu, tak civilisty. Zraněných mělo být něco více než 10000 osob. Berme tyto čísla s rezervou, neboť jde jen o odhady, mám ale obavu, že skutečné počty jak obětí tak zraněných, budou ještě vyšší. Navíc se jedná o průběžný stav a nikoliv o sumář po skončení bojů. Takže nesmyslné řeči o malém problému jisté části území této velké země jsou skutečně k zasmání, bohužel se jedná s velmi vážnou věc.
Dalším zajímavým faktem je opomíjení vlivu polovojenských či vojenských skupin, jako jsou bataliony AZOV, ADAR, DNĚPR a dalších soukromých armád místní elity. Tady nejde jen mrtvé v boji, ale také o únosy a vyřizování si starých účtů i v oblastech, kde je relativní klid. Je nasnadě, že k objasnění těchto činů zřejmě nikdy nedojde a opět budou přibývat hroby bez fyzických ostatků či pomníky neznámých vojáků. Evropa 21.století by měla vypadat jinak!
Také bych se rád vrátil k hlasování Ukrajinského parlamentu, který schvaloval asociační smlouvu s Evropskou unií. Legálnost a legitimita jakou byl tento zastupitelský orgán zvolen je dosti zpochybnitelná, ale pro někoho zřejmě dostačující. A málokomu vadí i fakt, že z tohoto shromáždění byly nedemokraticky a protiústavně vyučeny politické frakce. Podobnou vypovídající hodnotu mají i výsledky vyšetřování bombardování, střelby i pádu letadla o kterých jsem se zmínil v úvodu a které prezentují oficiální Ukrajinské orgány k tomu určeny.
Dověděli jsme se, že do Moskvy a Kyjeva se vydávají prezident Francie François Hollande a německá kancléřka Angela Merkelová, kteří měli vždy údajně snahu dojednat ukončení bojů. Dle tvrzení „mírumilovné“ kancléřky by měl být nastolen smír, který by byl postaven na územní celistvosti Ukrajiny a nikoliv na její federalizaci. Tím pádem nevidím velkou naději na úspěch takovýchto jednání. Otázkou tedy zůstává, zda je mír skutečně tím, co tito představitelé západních mocností vůbec dojednat chtějí.
Chodit si pro moudra k diplomatům cizích zemí, jednat v jejich zájmu i zájmu velkých finančních korporací. To je pro mnoho Ukrajinských, ale i našich politiků cesta jak získávají informace a vehementně se nám snaží prezentovat svou pravdu. Odmítám toto příjímání pravdy v něčím zájmu a žádám skutečné a pravdivé informace, které nám odkryjí realitu. Heslo „padni komu padni“ bylo po „Sametové revoluci“ heslem, které se u nás často prezentovalo. Stejné heslo se nebojím použít i pro Ukrajinu a toto základní pravidlo by mělo platit i pro vyšetření všech neobjasněných skutečností.
