Slibuje v něm spojení postupného snižování rozpočtového deficitu a podpory ekonomického růstu. Tomu ovšem neodpovídá kompromisní hospodářská politika Sobotkovy vlády, ani její opatření na straně rozpočtových příjmů, ani na straně výdajů. Snižování salda není zásluhou vlády, ale věcí dopadu ekonomického oživení v zahraničí a mimořádné dočerpání zdrojů z EU. Náběh nového programovacího období EU ale bude obtížnější.

       Otazníky jsou nad poměrně optimistickou makroekonomickou prognózou, která je základním východiskem návrhu a která nezohledňuje podle KSČM některá významná rizika. V souvislosti s aférou Volkswagenu může znovu začít stagnovat ekonomika Německa. Rizikem je rovněž zvýšené mezinárodní napětí, vývoj migrační krize a nejistý je také vývoj cen na trhu surovin. Vnitřním problémem může být dopad možného odchodu ČNB z dosavadní politiky měnové intervence.

      Vláda slibuje růst daňových příjmů, ale návrhy KSČM na jejich větší progresi odmítá. Nadále se zdaňuje hlavně spotřeba, kapitál a korporace jsou zdaněny podprůměrně. Úroveň daňové kvóty řadí ČR v rámci EU mezi státy s nižší úrovní přerozdělení. Účinek lepšího výběru daní nemůže být dodatečný.

       Navržené rozpočtové výdaje zahrnují zvýšení platů a valorizaci důchodů a platby za státní pojištěnce. Ovšem na velmi dílčí úrovni -  požadavky odborů a seniorských organizací byly vyslyšeny jen velmi částečně a ani nekompenzují propad z předchozích let. Vládní investiční výdaje bez zdrojů z EU jsou na nízké úrovni a nepředstavují slibovaný výrazný růstový impuls. Vrácení návrhu k přepracování tak, jak navrhuje pravicová opozice, to znamená se škrty 20 miliard na straně výdajů, není podle KSČM řešení.

       Vzhledem k tomu, že tento návrh stále nenaplňuje představu o zásadní koncepční změně hospodářské a rozpočtové politiky a vláda dostatečně nezohlednila ani výhrady z tripartity, KSČM bude hlasovat proti návrhu státního rozpočtu 2016.